Český král Přemysl Otakar II. se rozhodl, že v místech někdejšího kamenného hradiště nedaleko dnešního Máchova jezera na Kokořínsku nechá postavit nedobytný hrad. Po původním majiteli hradiště Houskovi z rodu Pšovanů dostal objekt své jméno.
Stavba na pokyn Přemysla Otakara II. (asi 1233 –1278) probíhala přibližně v letech 1270–1280 a kolem hradu se záhy vyrojily tajemné pověsti. Údajně se ve skále, na které objekt stojí, nachází brána do pekla.
Právě proto zde prý hrad vznikl. Nad skalní puklinou se tyčí kaple, která brání pekelným silám vystoupit na zemský povrch.
Chybí zdroj vody
I když to zní jako pohádka, místo pro hrad bylo opravdu vybráno zvláštním způsobem. „Zakládal-li panovník hrady, vždy to bylo proto, aby chránil území, obchodní cesty nebo hranice. Nic takového neplatí na Housce,“ vysvětluje zdejší kastelán Miroslav Konopásek. Navíc poznamenává, že na hradě nebyl zdroj pitné vody.
Záhada keltského znamení
Nad důvodem, proč si Přemysl Otakar II. vybral ke stavbě právě toto místo, se proto vznáší velký otazník. Další záhadou Housky je třeba keltský ornament v hradní kapli, který je starší než samotný hrad.
Kdo, kdy a proč zde namaloval znamení keltského slunečního kultu? Na tuto otázku také zatím neznáme odpověď.