Nadprůměrná inteligence se u Alberta Einsteina projevuje už v dětství. Do tří let prakticky nemluví. Žije ve svém vlastním vesmíru logiky. Na katolické škole v Mnichově, kam později chodí, odmlouvá učitelům a každou odpověď si pečlivě rozmýšlí.

Papouškování nabiflovaných faktů, jak ho kantoři vyžadují, se budoucímu německému fyzikovi Albertu Einsteinovi (1879–1955) příčí. Raději snáší bití rákoskou, než by se něco šprtal nazpaměť.

Platí proto za hlupáka, ale navzdory tomu se jeho matematický talent nedá přehlédnout. Nakonec ale neudělá maturitu. Naštěstí na curyšské polytechnice přijímají studenty i bez ní, pokud složí zkoušky.

S matematikou si poradí levou zadní, jenže ostatní předměty jsou průšvih. Nakonec se ale na polytechniku dostane oklikou přes školu v Aarau.

Fantazie lepší než fakta

Když Einstein studuje v Curychu, kromě vědeckých otázek ho zaujme i jediné děvče mezi jedenácti mladíky. Jmenuje se Mileva Maričová (1875–1948) a je srbského původu.

Seznámí se s ní prostřednictvím jejího krajana Nikoly Tesly (1856–1943). Dívka ho ohromí svojí inteligencí a s touhle „důvtipnou potvorou,“ jak jí přezdívá, začne chodit. Mileva spojuje dvě zdánlivě neslučitelné věci:

schopnost diskutovat o matematicko-fyzikálních otázkách, a přitom neztratit ženskost. Když v roce 1900 Albert odpromuje, nedaří se mu najít místo učitele. Důvod je prozaický.

Vysokoškolské pedagogy rozčiloval svojí drzostí, takže se z nich nenašel nikdo, kdo by mu dal potřebné doporučení. Sám ostatně tvrdí, že pro vědce je podstatnější rozvíjet fantazii než šprtat fakta.

Nakonec ale v roce 1902 získává místo patentového úředníka v Bernu. Svoje povinnosti hravě zvládá a často opravuje i chyby v návrzích patentů, které se mu dostanou do rukou.

Slavná teorie

Plodem lásky Milevy a Alberta se stává dcerka Líza, ta ale brzy umírá. V roce 1903 se pár vezme, dva roky poté Einstein na univerzitě obhájí doktorát. V manželství to ale začíná drhnout.

Zatímco Albert se plně věnuje vědě, Mileva porodí dva syny, Hanse Alberta (1904–1973) a Eduarda (1910–1965) a musí se svých kariérních ambicí vzdát a vytvářet rodinné zázemí. To ji moc neuspokojuje.

Přesto se snaží podílet i na Albertových výzkumech teorie relativity a kontroluje výpočty, které manžel provádí. Dodnes není zcela jasné, jak velký podíl měla na jeho práci. K čemu Einstein ve svých výzkumech dojde?

V obecné teorii relativity zavádí čtyřrozměrný popis vesmíru označovaný jako časoprostor. Jeho speciální teorie relativity hovoří o konstantní rychlosti světla a o faktu, že neexistuje hmotné těleso, které by se mohlo pohybovat rychleji než světlo.

Pokud by se rychlost nějakého tělesa přibližovala k rychlosti světla, došlo by k nárůstu jeho hmotnosti a tím pádem by pro něj čas ubíhal pomaleji. Teorii publikuje v roce 1915.