Někteří lidé jsou svých očích lepší, než ostatní. Nekupují nic, co není bio. Studují detailně etikety na každičké potravině, chtějí znát přesný původ veškerých jídel a musejí mít vše pod kontrolou. Každé selhání je pro ně traumatizující.
Když se zdravý způsob stravování začne brát příliš vážně, je zaděláno na potíže…
Na vyváženém stravování samozřejmě není vůbec nic špatného.
Problém přichází ve chvíli, kdy se snaha o zdravý jídelníček změní v posedlost a veškeré úsilí je směřováno k absolutní kontrole nad tím, co člověk sní. Odborníci pro tento druh chování mají dokonce speciální pojmenování: orthorexia nervosa neboli hovorově ortorexie.
Čistota není půl, ale celé zdraví?
S tímto pojmem přichází americký lékař Steven Bratman už v roce 1997, přičemž termín je odvozen od řeckých slov „orthós“ (správný) a „orexis“ (chuť, apetit), a v posledním desetiletí je rostoucímu trendu věnováno stále větší množství pozornosti i ze strany vědců.
Bývá řazen vedle jiných poruch příjmu potravy, jako například mentální anorexie nebo bulimie.
U osob, trpících ortorexií, není však cílem snížit váhu, jde o kvalitu jídla a omezování stravy podle toho, jak jednotlivci osobně vnímají, které potraviny jsou podle nich „čisté“.
Ortoretici tak mají obvykle velmi přísná pravidla, týkající se stravování, jde nejenom o vyloučení některých potravin, jako je například cukr, sůl, lepek, sója, mléčné výrobky, kvasnice, kofein a dalších, ale také těch, které přišly do styku s pesticidy, herbicidy nebo obsahují umělé přísady. Jsou totiž samozřejmě vyznavači bio produktů.
Hvězdy sociálních sítí
Posedlost tím, které potraviny jsou „dobré“ a které „špatné“ však často skončí zdravotními problémy, kdy je podvýživa jen začátkem a tak se paradoxně úmysl udělat pro sebe to nejlepší může změnit v nástroj, ničící organismus.„Existuje tenká hranice mezi tím, co je ještě „normální“ v rámci péče o své zdraví a ortorexií.
Není ale divu, že je tato porucha na vzestupu. Moderní společnost ji podporuje.
Lidé, kteří si myslí, že je normální vynechávat celé skupiny potravin, nacházejí podporu na sociálních sítích, speciálních webech a dokonce třeba i v trenérech ve fitness centrech,“ podotýká Deanne Jadeová, zakladatelka britské National Centre for Eating Disorders a poukazuje také na zvýšené množství výživových poradců, kteří mnohé podobné trendy podporují.
Jsme lepší!
Ortorexie může velmi komplikovat i vztahy s okolím.
Přísná pravidla, která si ortoretici stanovují, jim zabraňuje naplno se účastnit běžných akcí, jako je třeba letní grilovací párty, firemní večírek, oběd v restauraci anebo třeba i rodinná oslava.
Pokud přijdou, nic nejedí, pokud nemají připraveno speciální jídlo. Během řady studií vědci dále zjistili významnou spojitost mezi ortorexií a narcismem i perfekcionismem.
Ortoretici jsou na své „ctnostné“ chování náležitě pyšní, rádi se jím chlubí a považují se za dokonalejší a osvícenější jedince, než je jejich okolí, konzumující běžnou stravu, což často dávají nevybíravým způsobem najevo.
Dlouhodobý trend
Tento trend však podle odborníků zřejmě jen tak nezmizí, ale bude se, aspoň v nejbližších letech, dále rozšiřovat. Jeho šíření významně podporují sociální sítě a jejich uživatelé častěji trpí touto poruchou.
Orthorexia nervosa zatím není řazena mezi psychiatrická onemocnění, avšak ve své extrémní formě už bývá považována za poruchu, vyžadující odbornou léčbu.
