Druhá světová válka končí a v Číně se chystá další kolo občanské války mezi dlouhodobě vládnoucí Čínskou národní stranou a stále početnějšími a mocnějšími komunisty. V roce 1948 přichází definitivní zlom, který zásadně ovlivní životy stovek milionů lidí.
Po několika letech už čínští komunisté nejsou jen špatně vyzbrojenou menšinou, jež se uchyluje k praktikám partyzánské války, a v závěru roku 1948 se karta definitivně obrací.
Komunisté provádějí řadu útočných operací a postupně ničí početné armády národní strany Kuomitangu v Mandžusku, střední a severní Číně. V následujících měsících komunisté postupně obsazují většinu pevninské Číny.
1. října 1949 vyhlašuje na pekingském náměstí Nebeského klidu Mao Ce-tung (1893–1976) vznik Čínské lidové republiky.
Smělé plány na přeměnu společnosti
Velký kormidelník, jak se mu přezdívá, se rozhodne zcela zlikvidovat rodinu, peníze a soukromé vlastnictví. Mao se snaží všemožně podporovat porodnost, protože věří, že to přinese společnosti i státu prosperitu. V rámci tzv.
Velkého skoku rozděluje obyvatelstvo do komun, které měly být soběstačné a zodpovědné za své výsledky.
Miliony mrtvých na venkově
Opatření, které má z Číny udělat jednu z ekonomických velmocí, končí tragédií. Zapříčiní totiž hladomor, jenž zahubí desítky milionů lidí. Maova „Kulturní revoluce“ tak končí nechvalně.
Dnes tato země sice patří k nejsilnějším ekonomikám světa, ale je také zemí, která brutálním způsobem pošlapává lidská práva.