Vedle Hitlera a Stalina patří do společnosti nejmasovějších vrahů historie rovněž čínský komunista Mao C´-Tung. Odhady jeho obětí se pohybují od třiceti do sedmdesáti milionů.

Velký kormidelník, jak si nechával říkat, řádil v Číně mezi lety 1949 až 1976. Zvláště jeho kulturní revoluce, tzv. velký skok, zanechala temnou stopu v životech mnoha Číňanů.

Jak to tak u tyranů bývá, i Mao se ke stáru stále více obával smrti. Zkoušel různé přípravky tradiční čínské medicíny, a byť se zásadně stavěl proti intelektuálům, oslovila jej filozofická škola taoismu.

Zejména pak ta část, podle které sex s pannami měl prodlužovat život. Absolutistickému vládci se tak v posteli střídaly mladé Číňanky ze všech koutů země. Nicméně, smrt nepřevezl.

V roce 1974 mu byla diagnostikována skleróza míšních nervů a o dva roky později jej zasáhly tři infarkty. Ten zářijový byl poslední…

Po nesmrtelnosti či alespoň dlouhém životě toužil i další komunistický diktátor.

Kim Ir-Sen vládl severní polovině Korejského ostrova tvrdou rukou od roku 1946 až do roku 1994. V roce 1984 bylo Kimovi 65 let a uvědomoval si, že jeho čas se jednou naplní, přestože Severokorejci byli krmeni propagandou zdůrazňující jeho božský původ. V ten věřil i sám Kim.

Podle lékařky Kim So-Jon, které se v roce 1992 podařilo emigrovat do Jižní Koreje, diktátor rozkázal vědcům, aby našli recept, který by mu umožnil žít nejméně do 120 let.

Experti poté zkoumali téměř 2000 bylin využívaných v tradiční medicíně a ty nejzajímavější z nich poté procházely nejrůznějšími testy. Kromě toho bylo Kimovi doporučeno, aby se více smál:

„Pozvali jsme komediální herce a také pěti a šestileté děti, aby předváděli různé roztomilé kousky. Každý z vystupujících, komu se podařilo Kima rozesmát pětkrát denně, dostal ocenění za zásluhy,“ popsala Kim So-jon.

Na druhou stranu Kim Ir-Senovi asi nepřidalo, že svá poslední léta dožíval v protiatomovém krytu, neboť po pádu komunismu ve světě dožíval v obavách z útoku.

Kromě toho preparáty, které mu lékaři předepisovali, měly leckdy vedlejší účinky, které jeho stav zhoršovaly. Nakonec nepomáhaly ani transfúze od mladých Severokorejců, které tyran využíval od roku 1990. V roce 1994 jej dostihl infarkt.

Dodnes je ovšem v KLDR oficiálně věčným prezidentem, takže svým způsobem se nesmrtelnosti nakonec dočkal…