V legendami opředené krajině anglického Cornwallu, nedaleko tajemného kamenného stolu Lanyon Quoit, se nachází zázračná studna. S nadějí k ní přicházejí Keltové i středověcí poutníci. I dnes ji v obtížných chvílích vyhledávají lidé, kteří potřebují pomoc.

V jihozápadním cípu Anglie leží hrabství Cornwall. Je méně hospodářsky vyspělé, než jiné kouty země, zato se pyšní nádhernou přírodou a barvitou historií, ke které neodmyslitelně patří také Keltové. S tímto etnikem je spojeno i místo na západě hrabství, zvané Madron Well.

Léčivé koupání a spánek

Mnoho předkřesťanských náboženství uctívá vodní prameny jako posvátná místa. Ani zdejší pramen není výjimkou a traduje se, že jde o keltské rituální místo, kam nemocní přicházejí s prosbami o uzdravení.

Vstoupí do vody nazí a třikrát obejdou studnu, poté jdou přenocovat na nedaleké návrší, kde je upravené místo pro odpočinek. Ze svých oděvů odtrhnou kus látky, nejlépe z místa, které je sužováno nemocí, a pověsí ho na blízký strom.

Jak se cár látky postupně rozpadá, mělo by docházet ke zlepšování zdravotního stavu jeho majitele. V době oděvů z přírodních materiálů mohlo jít o poměrně rychlý proces!

Středověká sláva

Nejfrekventovanějším obdobím, kdy sem přicházelo nejvíce lidí, měl být květen. Během tohoto měsíce totiž slaví Keltové svátek Beltain (též Beltine nebo Beltaine), spojený s vyháněním dobytka na pastvu, vítáním teplého období roku, láskou a plodností.

Během 12. století se tady dle legendy vyléčí také chudý mrzák jménem John Trelille, který je na tom po koupeli a nocování na pahorku tak dobře, že může dokonce začít pracovat jako zemědělský pomocník.

Jeho zázračné uzdravení ověří prý také biskup z Exeteru a když se zpráva rozkřikne, místo začne přitahovat poutníky.

Kaple na místě pohanské svatyně

Nedaleko je proto postavena kaple, jejíž ruiny dodnes dýchají nevšední atmosférou, ale podle mnohých badatelů stojí na tomto místě mnohem dříve pohanská svatyně.

Přestože jsou dnes pozůstatky stavby pokryty mechem a další vegetací, na jedné její straně je něco jako kamenné pódium, které bylo kdysi oltářem.

Jsou zde patrné také zbytky kruhové křtitelnice, napájené stejným vodním zdrojem, který vyvěrá v nedaleké posvátné studni. K jeho údajným léčivým schopnostem může přispívat také skutečnost, že jeho voda je mírně radioaktivní.

Májová věštba

Ještě jeden májový zvyk se váže ke zdejšímu prameni. Je mladšího data a dodržují ho mladí lidé, hlavně pak dívky, ještě na konci 19. století. Přicházejí sem vždy před východem slunce a přinášejí dva stonky trávy nebo dvě stébla slámy, připevněná k sobě.

Vhodí je do vody, aby se dozvěděli, kdy se ožení nebo provdají. Počet bublinek, které se poté objeví na hladině, znamená počet let, která zbývají do sňatku.

I když má kdysi frekventované místo dnes éru největší slávy dávno za sebou, stále si sem nacházejí cestu ti, kteří doufají v uzdravení. Neodradí je ani obtížně schůdná cesta, která často vyžaduje obutí holínek.

Svědčí o tom „čerstvé“ kousky oděvů, pověšené na místních stromech a keřích. Mnozí návštěvníci tvrdí, že samotná zdejší atmosféra má relaxační účinky a pomáhá k uvolnění od stresu a načerpání nové energie.