Vytvoření teorie, jejímž prostřednictvím by bylo možné vysvětlit jakýkoliv jev či proces, s nímž se můžeme ve vesmíru setkat, je dávným snem lidského intelektu.

Příroda je přeci jedna, proč bychom ji tedy nemohli také popsat jednou jedinou teorií?

Nejvšeobecnější teorie přírody by měla podle britského fyzika Stevena Hawkinga, který je jedním jejích hledačů „pomocí jednotných zákonů popisovat chování subatomárních částic i kup galaxií.“

Teorie všeho musí tedy propojit dvě oblasti, které se fyzikům doposud nepodařilo sjednotit: kvantovou teorii, která si dovede poradit s jadernými silami (silnou a slabou) i elektromagnetismem, nedokáže však do sebe zahrnout i gravitaci. Teorie všeho proto musí být „teorií kvantové gravitace“.

V současné době jsou nejdůležitějšími kandidáty na takovou teorii M-teorie (teorie superstrun), teorie kvantových smyček, teorie spinových sítí či teorie spinové pěny. Před teorií všeho však nestojí pouze sjednocení gravitace se zbytkem fyziky.

Musí si poradit i s popisem světa o vysokých energiích na samotném počátku vesmíru.

Mnoho by mohlo napovědět i nalezení dosud neznámých částic prostřednictvím urychlovače ve švýcarském CERNU. Zatím se však nic takového nepodařilo.