Skip to content
reklama
reklama

Lipenská přehrada: Voda si vezme 530 staveb!

Když nemáme moře, musíme si ho vyrobit,“ řeknou si Češi a postaví Lipenské přehradní jezero. Největší vodní plochu na našem území.

Dalo by se říci, že přehrady v okolí pošumavského Lipna mají dlouhou tradici. Tu první vytváří v období třetihor příroda pomocí geologických procesů. Obrovské jezero, které uzavírá soutěska mezi Čertovou stěnou a horou Luč.

Když zvětralá přírodní hráz povolí, vytvoří si Vltava, byť se tak ještě nejmenuje, členité koryto, na jehož počátku jsou mezi Lipnem a Vyšším Brodem mohutné, téměř 12 km dlouhé peřeje s klesáním téměř 160 m.

Druhou přehradu se podle pověstí pokouší vybudovat čert, aby zatopil drzouny, kteří mu stavějí kláštery přímo pod nosem. Jenže jak už to tak u čertů bývá, chyba v časovém harmonogramu způsobí, že kohout zakokrhá dřív než je hotová.

Jako třetí to zkusí lidé.

blank
Lipno, největší vodní plocha u nás – rozloha nádrže: 44 km2, obsah 306 000 000 m3, délka: 48 km

Odmítají prodat

Staré kroniky se jen hemží zprávami o povodních a záplavách, které přicházejí pravidelně jako daně a díky zmíněným peřejím pořádně nabírají na síle. Památnou je zejména velká voda v roce 1740, kterou trumfne možná jen ta z roku 1890.

Ta se také stává inspirací k plánům na menší přehrady, které by záplavám měly zabránit. Jenže ať už návrh inženýra Wenzela Daniela z roku 1892 nebo návrh stavebního rady Jana Jirsíka z roku 1899, oba dopadnou stejně.

A stejně jako návrhy z let 1920 a 1930. Všechny ztroskotají na tom, že majitelé, ať už zemědělci, papírny nebo kláštery, odmítají prodat pozemky v plánované zátopové ploše. Navíc plány dvakrát přeruší světová válka.

blank
Během 8 let se na stavbě přehrady a elektráren podílí 33 000 lidí.

160 metrů hluboko

Šanci dostává přehrada až v roce 1946. Po válce a odsunu Němců je pohraničí vysídlené, loučovické papírny jsou znárodněny a s kláštery udělají soudruzi o pár let později krátký proces. Přehrada má volnou cestu.

Jak říká dokumentární film Lidé nad Čertovou stěnou z roku 1962: „Začalo to nenápadně. Pár geometrů přišlo a vzalo Vltavě míru na přehradu.“ Vybráno je místo u Lipna, kde má řeka spád strmější než kdekoli jinde.

Ambiciózní plán počítá s provrtáním dna až do hloubky 160 metrů, kudy má voda padat rovnou na lopatky turbín vodní elektrárny, a poté tunelem odtékat k Vyššímu Brodu. V místě, kde má stát hráz je vše bez problémů.

Stojí tu jen pár starých a občas i opuštěných domů. Horší je ve vyšších oblastech. Přehradní jezero, které má být sedmkrát větší než náš největší rybník Rožmberk, má v úmyslu zcela, nebo z velké části, pohltit několik obcí.

blank
Frymburk, jedna z obcí, které zmizí pod hladinou.

Ruku k dílu přiloží 33 000 lidí

Startovní výstřel formou dynamitové nálože při odstřelu skal padne v roce 1950. Začíná stěhování usedlíků ze zátopové oblasti a bourání domů. Budují se cesty a ubytovny pro dělníky, přemísťují se hřbitovy, vykáceno a odvezeno je přes 550 hektarů lesa.

V roce 1953 začíná stavba samotné přehrady. Kromě 3000 stálých pracovníků se na ní nějakým způsobem podílí dalších 30 000 lidí. V době kdy se jede naplno, tu pracuje téměř 7000 lidí. Mnozí jsou tu za trest, další jen doplatili na Gottwaldovu akci Sto tisíc úředníků do výroby, ale jezdí sem na povinně dobrovolné brigády také studenti.

Staví se bez ohledu na vedra či půlmetrové sněhové závěje. Vltava je svedena do nového koryta, razí se 3,5 km dlouhý odpadový tunel, kolmé šachty k turbinám a v lednu 1957 se 160 metrů pod zemí začínají lámat prostory podzemní hydrocentrály.

O rok později je do skály vylámána hala o velikosti fotbalového hřiště vysoká 39 metrů.

blank
Stavba si vyžádá 40 životů, údajně je několik lidí při nehodách zalito přímo v betonové hrázi.

70 000 kubíků a 40 mrtvých

Celkem přehrada, která se stává největším umělým jezerem v České republice, pohltí přes 500 staveb, většinou domů nebo hospodářských stavení, ale také několik kostelů. Pod vodou mizí původní Lipno nad Vltavou, níže položené části Frýdavy, Frymburku, Horní plané a dalších obcí.

Samotná stavba si vyžádá 250 000 m3 zeminy, 50 000 m3 betonu, 600 tun ocele, 300 tun strojního zařízení a také řadu lidských životů. Přestože to oficiální místa nikdy oficiálně nepotvrdí, dojde údajně během stavby k téměř 40 smrtelným nehodám, údajně i několika případům lidí zalitých přímo v betonové hrázi.

Foto: ckrumlov.cz, wikipedie.cz,
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pobyt ve vesmíru ubírá na kostní hmotě, zjistili vědci
21stoleti.cz

Pobyt ve vesmíru ubírá na...

O jistých tělesných změnách spojených s...
PODĚBRADSKÁ CYKLOSTEZKA
epochanacestach.cz

PODĚBRADSKÁ CYKLOSTEZKA

Město Poděbrady a jeho...
Pozvání do interiérové krajiny
rezidenceonline.cz

Pozvání do interiérové krajiny

Barcelonský byt je ojedinělý útulnými zákoutími,...
Proč zemřela slavná Marilyn Monroe?
enigmaplus.cz

Proč zemřela slavná Marilyn...

Slavná, krásná a prokletá. Tak by se dala...
Legendární Ford Bronco v omezeném množství i v Evropě
iluxus.cz

Legendární Ford Bronco v...

Ford dnes oznámil, že na evropský trh uvede...
Tajemní Esejci: Ve své sektě měli svá vlastní pravidla
enigmaplus.cz

Tajemní Esejci: Ve své sektě...

Nikde v Bibli o nich nenaleznete ani zmínku,...
Výtečný srnčí guláš
panidomu.cz

Výtečný srnčí guláš

Zimní jídlo podle našeho gusta vyzkoušejte!...
Přijde nakonec Burešová úplně o vše?
nasehvezdy.cz

Přijde nakonec Burešová...

Jako by toho nebylo v životě...
Smetanový dezert crème brulée
tisicereceptu.cz

Smetanový dezert crème brulée

Miluje ho celý svět. „Krém brilé“, jak se...
Další chlap nevydržel
nasehvezdy.cz

Další chlap nevydržel

Ani tentokrát se Agátě...
Dal mi lásku a pocit bezpečí
skutecnepribehy.cz

Dal mi lásku a pocit bezpečí

Do svých třiceti let jsem byla tou...
Nová teorie o Turínském plátně: Ježíšova tvář to prý není!
epochalnisvet.cz

Nová teorie o Turínském plátně:...

Není to pohřební rubáš z Jeruzaléma, ale ubrus z...