Mohutný pořízek, nebo vznešená, urostlá dáma? Ještě před necelými 200 lety čeští vlastenci řeší dilema. Do té doby uctívají jako národní stromy lípu i dub. Pak zjistí, že jeho kořeny jsou až moc srostlé s Němci.
A tak volí lípu.
V zemi české je zakořeněno 1850 památných líp. Nejvíce v jednom okamžiku se jich vysází 28. října roku 1918 při oslavách založení republiky. Národním symbolem se lípa stane ovšem mnohem dříve, svoji pozici si musí tvrdě vybojovat.
Lípa a dub spolu žijí v harmonickém vztahu. Silný mužský element dubu evokují jeho mohutná muskulatura a silná kůra. Atributy krásné ženy se odráží v ušlechtilé lípě. Revoluční rok 1848 ovšem znamená i rozvod tohoto dřevěného páru.
Vzali nám dub, bereme lípu
Německy hovořící národy a slovanští obyvatelé nemohou s blížícím se rokem 1848 najít společný jazyk. Když se na Frankfurtském sněmu v květnu toho roku zvolí dub jako symbol velkoněmectví, nechtějí Slované takového vetřelce mezi národní alejí.
Proto básník František Ladislav Čelakovský (1799–1852), navrhne, abychom si alespoň tu lípu uhájili. „Přivlastnili si dub, nenecháme si vzít i ji,“ tvrdí rozhodně. V červnu proto hlásáme zejména směrem k německým sousedům, že lípa patří nám.
Lípový „babyboom“ z roku 1918
Velkých přírůstků se lípová rodina dočká právě v momentě, kdy Čechoslováci oslavují vznik samostatné republiky, tedy v roce 1918. Samozřejmě pompézní oslavy si zaslouží i první rok státu, rovněž tak desátý.
V letech 1918, 1919 a 1928 se tak na českém území vysází tisíce líp a vždy je to velká událost, na kterou se sejdou všichni ze vsi či velká část města. Mnozí lidé ke kořenům přikládají svá tajná přání, představitelé obcí zanechávají i vzkazy budoucím generacím.
Mladinké stromky zdobí pentličky zbarvené v koloritu trikolóry.
„Porodnost“ se opět zvyšuje v osmašedesátém
Další hromadné zahradničení, při kterém hraje československá hymna, přichází o 50 let později. Slaví se půl století republiky, ovšem tento důvod je spíš zástěrkou. Zasvěcení vědí, že jak ukládají do země kořeny malých líp, vyvstává naděje na znovuzrození republiky, kterou tehdy před pár týdny obsadí vojska Varšavské smlouvy.
Naši krajinu dnes zdobí již zmíněných 1850 památných líp, což je skoro polovina vůbec všech památných stromů u nás.