Domů     Lidské nemoci ohrožují (nejen) šimpanze a gorily
Lidské nemoci ohrožují (nejen) šimpanze a gorily
28.9.2024

Pro africké gorily a šimpanze dnes už nejsou hlavní hrozbou pytláci. Větší riziko paradoxně představují kýchající turisti a školní děti. Běžná lidská nachlazení totiž bývají pro lidoopy smrtelná.

Slavná bioložka Jane Goodallová si všimla už v počátcích svých výzkumů, že šimpanzi trpí poměrně často rýmou a kašlem. Už tehdy tušila, že zdrojem nákazy, a to nejen rýmy, mohou být nemocní lidé.

Tato domněnka se jí bohužel definitivně potvrdila v roce 1966. V Národním parku Gombe v Tanzanii, kde působila, se u šimpanzů objevila dětská přenosná obrna. Zdroj nebylo třeba hledat, nemoc řádila v nedaleké vesnici.

Jane Goodallová usoudila, že když funguje stejný způsob přenosu jako u lidí, tak může zabrat i stejná prevence. Šimpanzům proto připravila banány, do kterých skryla vakcíny.

S největší pravděpodobností tak zachránila mnoho zvířat, závažná forma dětské přenosné obrny nakonec postihla „jen“ 12 šimpanzů. Přesto se na ni snesla vlna rozčílené kritiky. Od té doby se ale mnohé změnilo.

reklama

Pro volně žijící šimpanze a gorily bohužel k horšímu, a tak se začalo vážně diskutovat o možnostech jejich vakcinace proti různým chorobám přenosným od lidí.

Lidoopi jsou totiž kromě dětské přenosné obrny velmi náchylní i ke spalničkám, tuberkulóze, ebole, chřipce, pneumokokům a dalším respiračním onemocněním. Odhaduje se, že právě infekční nemoci jsou v současnosti hlavní příčinou poklesu stavů šimpanzů a goril.

Jane Goodall FOTO: Erik (HASH) Hersman / Creative Commons / CC BY 2.0
Jane Goodall FOTO: Erik (HASH) Hersman / Creative Commons / CC BY 2.0

Jsme si příliš podobní

I když už vědci zaznamenali lidská onemocnění také u jiných živočišných druhů, například tuberkulózu u slonů indických nebo chřipku u gepardů, přesto se nákazy zdaleka nejčastěji přenášejí na lidoopy.

Významná ugandská veterinářka Gladys Kalema-Zikusoka to vysvětluje blízkou podobností. Šimpanzi a gorily sdílejí s lidmi nejen mnohé biologické rysy, ale i 98 % genetické informace.

Aby se situace dál nezhoršovala, je třeba výzkum a cílená opatření. Proto se Kalema-Zikusoka podílela na založení neziskové organizace Conservation Through Public Health.

Jejím cílem je právě boj s reverzními zoonózami, jak se nemoci přenášené z lidí na zvířata označují. Kromě monitorování stavu goril horských a dalších druhů se organizace zaměřuje i na zlepšení zdraví lidí žijících v blízkosti lidoopů.

U lidí rýma, u zvířat zápal plic

Podobný cíl jako Gladys Kalema-Zikusoka si dal i profesor veterinární epidemiologie Tony Goldberg z Wisconsinské univerzity v Madisonu. V roce 2017 se zabýval záhadnou epidemií těžkých zápalů plic, která řádila mezi šimpanzi v ugandském Národním parku Kibale.

Nikdo nevěděl, co je způsobuje. Mohla to být ebola, která decimuje populace šimpanzů a goril už od 90. let minulého století, ale také jiný patogen. Goldberg pro odhalení příčiny potřeboval provést pitvu čerstvě uhynulého jedince.

Jenže přesně to se v rozlehlé divoké krajině deštných lesů s horskými oblastmi snáze řeklo, než udělalo. A tak nezbývalo, než trpělivě čekat, než se ozvali stopaři s nálezem. Našli šimpanzí samici, která nedávno uhynula v odlehlé části národního parku.

Goldberg s kolegy vyrazili na místo a odebrali vzorky tkání. Laboratorní testování pak ukázalo, že šimpanzici zabil lidský metapneumovirus. To je velmi běžný vir, který u lidí způsobuje lehká nachlazení.

Jenže pro šimpanze je pohromou, vede k těžkým zápalům plic s vysokou mírou úmrtnosti.

I běžné viry mohou být pro šimpanze pohromou. FOTO: Dror Feitelson / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
I běžné viry mohou být pro šimpanze pohromou. FOTO: Dror Feitelson / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Nebezpečné patogeny

Odhalení příčiny epidemií v Kibale přitom nepředstavovalo žádný přelomový objev, lidský metapneumovirus je jako zabiják šimpanzů a jeden z největších problémů v severozápadní oblasti Kibale známý už delší dobu.

Navíc neohrožuje zvířata pouze v Ugandě, ale v celé Africe. Dokládá to například studie z roku 2008 z Pobřeží slonoviny, kde tým z Institutu Roberta Kocha monitoroval nákazy šimpanzů.

Vědcům se tehdy povedlo přijít s prvním přímým důkazem přenosu lidských metapneumovirů a dalších respiračních virů na šimpanze. Byly to stejné viry, které tehdy způsobovaly celosvětové vlny pandemií u lidí.

Záhy se pak začaly vršit důkazy o přenosech dalších lidských infekcí na zvířata.

Byly to chřipkové viry, zlaté stafylokoky, bakterie Streptococcus pneumoniae (vyvolávají zápaly plic a meningitidy), původce spalniček, různé bakterie způsobující střevní infekce a mnohé další patogeny.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Lifestyle
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Lifestyle
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Lifestyle
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Lifestyle
Džíny rozhodně nevznikly z plachet zlatokopů. Co o nich nevíte?
Z montérek zlatokopů, farmářů a dělníků se stává módní uniforma rebelů, rockových hvězd i manažerů. Džíny přitom vznikají z docela prostého důvodu: kalhoty se lidem neustále trhají. Za jejich nesmrtelností stojí měděné nýty, jeden šikovný krejčí a obchodník, který pozná příležitost. A také pár překvapení, která se skrývají v kapsách. Píše se rok 1872 a […]
lifestyle
Století tepláků: Proměna z pohodlí pro sportovce na předražený luxus
Ještě nedávno patřily do tělocvičny, na gauč nebo na rychlý výběh do obchodu pro rohlíky. Dnes se v nich procházejí celebrity, návrháři je posílají na přehlídková mola a luxusní značky za ně požadují částky, při kterých se člověk začne potit i bez joggingu. Tepláky totiž zažívají módní revoluci. Jejich největším nepřítelem už dávno není déšť […]
Korzet přinesl nebezpečnou módu. Opravdu si ženy stahovaly pas na 40 centimetrů?
Úzký pas byl po staletí symbolem krásy, ženskosti a společenského postavení. Cena za něj ale nebývala zrovna malá. Korzety svírají trup, zvedají poprsí, mění držení těla a v extrémních případech skutečně způsobují zdravotní potíže. Přesto se jejich nositelky dobrovolně nechávají zašněrovat. Proč? Protože móda má občas velmi zvláštní představu o tom, co znamená být krásná. […]
Dva kapesníčky vyhlásí válku korzetu a zrodí se podprsenka
Ještě na začátku 20. století se ženské tělo poslušně zavírá do korzetu, který dokáže sevřít pas téměř jako svěrák. Pak přichází společenská událost, odvážné šaty a jeden velmi praktický problém: kostice korzetu jsou pod látkou vidět. Američanka Mary Phelps Jacobová proto bere dva kapesníčky, několik stuh a improvizuje. Vzniká lehká podprsenka bez zad. Korzet má […]
Trenčkot: Jak se kabát do války stal módní ikonou
Dnes vypadá, jako by byl stvořený pro elegantního detektiva, špiona s tajemstvím nebo člověka, který se zásadně prochází městem v dešti a nikdy nikam nespěchá. Původně ale trenčkot není módní frajeřina. Je to odpověď na velmi konkrétní problém: jak přežít dlouhé hodiny v bahně, dešti a zimě, aniž by člověk vypadal jako zabalený do těžké […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz