Některým žralokům se nový chrup obnoví každých několik týdnů, krokodýli mohou během svého života vystřídat i tisíc zubů. Člověk má nárok na jediný reparát, pak nezbývá než se smířit s mezerou, implantátem nebo můstkem.
Do pár let by ale mohla přibýt další možnost – po aplikaci injekce počkat, až nový zub opět doroste.
Nějakou formou bezzubosti trpí na celém světě miliony lidí. Ne vždy za ním stojí faktor prostředí či nesprávná ústní hygiena. Může jít také o důsledek vrozeného nedostatku zubů, který postihuje asi 1 % lidí.
Ztráta zubu by ovšem brzy nemusela představovat celoživotní problém, ale jen dočasnou nepříjemnost. Naději skýtá slibný lék, který vstupuje do další fáze klinických testů.
Půjde-li vše podle plánu, vědci doufají, že k dispozici stomatologům by mohl být od roku 2030.
Nepolapitelná regenerace
Po celá léta se vědci pokoušeli rozluštit kód genetické exprese, která umožňuje zvířatům, jako jsou například žraloci, neustálý růst zubů. Aplikovat jej na člověka se ale nedařilo.
Posledních 20 let se tímto problémem zabývá také japonský molekulární biolog a stomatolog Katsu Takahashi. „Představa pěstování nových zubů je snem každého zubaře. Pracuji na tom od té doby, kdy jsem byl postgraduálním studentem.
A věřil jsem tomu, že se mi to podaří,“ uvedl vědec. Naděje svitly už loňský rok. Tehdy vědci z Výzkumného centra v Osace oznámili, že se jim pomocí nového léku úspěšně podařilo obnovit nové zuby po myších také u fretek, a to bez významných vedlejších účinků.
O fretkách a lidech
Klíčem k úspěchu se ukázala být monoklonální protilátka proti genu USAG-1, kterou v roce 2021 objevili vědci z Kjótské univerzity. Blokování interakce USAG-1 s jinými proteiny spouští růst nových zubů v těle, a lék tento gen deaktivuje.
„Věděli jsme, že potlačení USAG-1 prospívá růstu zubů. Nevěděli jsme, zda to bude stačit,“ uvedl Takahashi. Stačilo. Zvířatům vyrostl sedmý přední zub, který měl stejný tvar a složení jako jeho sousedé.
Fretky jsou stejně jako lidé difyodontní živočichové, i jim rostou zuby ve dvou sadách. Je nasnadě, že co funguje u fretky, může selhávat u člověka, vědci ale zůstávají optimističtí.
„Protein USAG-1 má vysokou aminokyselinovou homologii 97 % mezi různými živočišnými druhy, včetně lidí, myší a bíglů,“ uvedli vědci, přestože o testech na bíglech zatím nepadlo ani slovo.
Cíl je blízko
Lék nyní vstupuje do další fáze nezbytné před jeho uvedením do praxe. V září započala v Kjótské univerzitní nemocnici 11 měsíců trvající studie, v rámci které podstoupí intravenózní léčbu 30 mužů ve věku 30–64 let s alespoň jedním chybějícím zubem.
Jako další přijdou na řadu předškolní pacienti, kterým chybí alespoň čtyři zuby v důsledku vrozených příčin. Třetí studie se zaměří na starší dospělé, kterým pro změnu chrup prořídl vlivem faktorů prostředí.
I když se léčba v současné době zaměřuje převážně na pacienty s vrozenou vadou zubů, Takashashi doufá, že brzy bude dostupná pro každého, kdo o zub přišel, a to v jakémkoliv věku.
