Izák (žije mezi lety 2000-1600 př. n. l.) podává svému nemocnému otci Abrahámovi sníh smíchaný s kozím mlékem. „Vezmi si, to ti uleví od horkosti“, říká. První předchůdce zmrzliny se vyskytuje už v Písmu svatém! Izraelský král Šalamoun (970-931 př. n. l.) servíruje při hostině ochucený sníh.
Chlazená ovocná dřeň nechyběla na stolech bohatých lidí ve staré Číně, a to dokonce už 3000 let př. n. l.! Egyptští faraonové nabízeli svým význačným hostům speciální lahůdku. Podávali jim stříbrnou číši obsahující sníh s ovocnou šťávou.
Sníh byl ovšem značně nedostupný a mohli si ho dopřát jenom zámožní občané. Jeho doprava do teplejších míst totiž byla značně komplikovaná. Ve starověkém Řecku ji ale v 5. století př. n. l. řeší důmyslně.
Led a sníh odebraný z vrcholu Olympu si mezi sebou předává štafeta několika běžců. Musejí se jaksepatří snažit, do cíle je samozřejmě třeba doručit zásilku co nejrychleji, aby mezitím neroztála.
Po dodání ji majetní Řekové rychle umíchají s medem, ovocnou šťávou, případně i vínem. Velkým milovníkem této dobroty byl Alexandr Veliký (356-323 př. n. l.). V Římě měli zajišťování dostatečného množství sněhu a ledu na starosti otroci.
Prozrazené tajemství
Mražený pamlsek zaznamenává i arabská tradice. Jeden z Mohamedových učedníků v 7. století n. l. prý uměl mrazit ovocnou šťávu tím, že ponořil naplněnou nádobu do rozdrceného ledu.
Roku 1550 připravil šikovný italský cukrář Blasius Villafranca umělý led. Zjistil že, cokoli lze ochladit pod bod mrazu ve směsi sněhu, soli a ledku.
Díky němu si na zmrzlině pochutnávala už Kateřina Medicejská (1519–1589) nebo francouzský král Ludvík XIV. (1638–1715).
Až do vynálezu chladničky roku 1875 nikdo nepřišel na lepší postup uchování ledové delikatesy. Anglickému králi Karlovi I. (1600-1649) připravuje v první polovině 17. století osobní kuchař lahodný pokrm.
Král i všichni účastníci hostiny jsou nadšeni jeho jemnou krémovou chutí. Po skončení hodů si král zavolá kuchaře k sobě a chválí ho.
„Budu ti dávat 500 liber ročně, když svůj recept nikomu neprozradíš a budeš zmrzlinu připravovat pouze pro mne.“ Pozdější rozšíření pamlsku ale svědčí o tom, že tajemství z královského dvora bylo prozrazeno…
Zamlsá si i prezident
Roku 1790 vyvinula Nancy Johnsonová stroj na výrobu zmrzliny. Tvořil ho uzavřený hrnec, který obsahoval zmrzlinovou směs a pomocí kliky se otáčel ve větší nádobě plné ledu a soli.
Jedním z jejích prvních zákazníků byl dokonce první prezident USA George Washington (1732-1799).
Patentovat si stroj nedala, udělal to až pan Young roku 1848, který ale respektoval její prvenství, a stroji proto dal název „Johnson Patent Ice Cream Freezer.“ Zmrzlinu ochutná i čtvrtý americký prezident James Madison (1751-1836).
Na banketu roku 1816 tím způsobí velkou senzaci. Jedna z dam přítomných na večírku upadne do bezvědomí. Domnívá se, že ji někdo chce neznámou novinkou otrávit.
Situaci duchapřítomně zachránila první dáma Dolley, která neohroženě vzala lžičku a lahůdku ochutnala. Všem následně potvrdila, že se nemusejí ničeho bát.
Dejte si cuc na kládě
Zmrzlina v kopečcích pochází z konce 19. století. Kornoutek na ni poprvé použil americký přistěhovalec Ital Marcioni v roce 1903. Prodávala se v pojízdných stáncích usazených na patřičně upraveném jízdním kole.
První takový stánek vyrazil do londýnských ulic roku 1923. Zákazníci se mohli doslova přetrhnout. Zmrzlina s dřívkem, tzv. „cuc na kládě“, se objevila v roce 1921 a od té doby nepřestala být oblíbená.
