Elon Musk (*1971) je tak trochu Nikola Tesla naší doby. Vizionářský miliardář, který stojí za projekty jako elektrické auto Tesla, kosmická společnost SpaceX nebo platební portál Paypall.

Na jeho popud nyní vzniká v kalifornské poušti projekt, který může časem znamenat revoluci v dopravě. Nebudeme už létat, jezdit ani se plavit – jednoduše se vystřelíme potrubím.

Nápad jako z vědeckofantastického seriálu Futurama, kde obyvatelé New New Yorku v roce 3000 používají dopravní systém podobný potrubní poště, jen v ní namísto tubusů s dokumenty, dopisy nebo penězi, létají lidé.

Zda Elon Musk tento seriál někdy viděl, ponechme stranou. Když jsou mu však v roce 2013 představeny plány na stavbu nové trati rychlovlaku z Los Angeles do sanfranciské zátoky, smete koncept ze stolu jako zastaralý, předražený a dávno překonaný.

Vlastní řešení uveřejňuje téhož roku na oficiálním webu své společnosti Space Exploration Technologies Corp. (zvané také SpaceX). Řešení, které je zároveň výzvou.

Otevřené schéma nového způsobu cestování, kterému říká Hyperloop, dává k dispozici komukoliv, kdo bude schopný dotáhnout projekt do praxe. A, světe div se, ono se tak i stalo.

Starý sen

Moderní technologie zhmotňuje naše představy celé poslední století. Zhruba tak dlouho už koncept Hyperloopu v myslích snílků a vizionářů existuje.

Princip je podobný jako u maglevu, tedy vysokorychlostního vlaku využívajícího k eliminaci valivého odporu magnetickou levitaci. Díky ní se vlak nepohybuje po kolejích, ale vznáší se na vzduchovém polštáři nad nimi, nadnášený magnetickým polem.

V současnosti jsou v provozu pouze tři vlaky tohoto typu, a to v Šanghaji, v Japonsku a v Jižní Koreji. Nejrychlejší z nich, japonský L0, dokáže vyvinout rychlost i 603 km/h.

Výkon je to bezpochyby úctyhodný, ale před projektovanými možnostmi Hyperloopu zůstává bledým stínem.

Za půl hodiny

Pokud se inženýrským týmům, které se do otevřené výzvy zapojily z celého světa, podaří eliminovat všechna konstrukční úskalí, bude Hyperloop rychlejší než dopravní letadlo. Z Los Angeles do San Franciska je to zhruba 560 kilometrů.

Potrubní doprava to zvládne za slabých 30 minut, při přetížení jen dvakrát větším než má její okřídlený protějšek při vzletu.

Plánovaná rychlost jednoho tubusu se pohybuje okolo 1200 km/h (oproti cca 850 km/h, kterou létá Boeing), těsně pod Machem 1 a zvukovou bariérou.

Bez odporu

Princip je takový, že kapsle cestuje po vzduchovém polštáři v uzavřeném potrubí s tlakem sníženým pod 100 Pascalů (asi jednu tisícinu atmosféry). Při takovém tlaku je odpor vzduchu zanedbatelný.

O napájení se postarají fotovoltaické články na střeše tunelu, zatímco zrychlení a zpomalení obstarají lineární elektromotory umístěné po celé délce trati. Koncept je slibný.

Testovací dráha

A také na dosah. Přípravy k otestování vyvinutých návrhů již začaly. Jedna zkušební dráha dlouhá 8 kilometrů v současnosti vyrůstá v okrese Kings v Kalifornii pod patronátem společnosti Hyperloop Transportation Technologies.

Zatímco druhá, kterou má v plánu Muskova SpaceX, bude kratší a vznikne poblíž města Hawthorne, rovněž v Kalifornii. Výzva k dodání technologického řešení vypršela letos v lednu a nejlepší inženýrské týmy se během léta začnou podílet na stavbě prototypu.

Půjde-li vše hladce, mohl by Hyperloop neboli potrubní pošta pro lidi začít fungovat do deseti let, za předikovanou cenu 20 dolarů pro jednosměrné jízdenky. Ale věřte předpovědím.