Martha Jane Cannaryová alias Calamity Jane je legendou divokého Západu. Není žádná kráska, ale v pevnosti plné opilých vojáků, to nevadí. A pokud jde o chlast, jen málokterý chlap ji dokáže překonat.
Píše se rok 1865 a tzv. Sobí zlatá horečka vrcholí. Robert Cannary naloží ženu a děti a vyrazí do Montany, aby taky zkusil štěstí. Cesta trvá pět měsíců a nejstarší z dětí, třináctiletá dcera Martha Jane Cannaryová, musí pořádně přiložit ruku k dílu.
Společně s muži dokonce vyráží na lov. „Než jsme dorazili do cíle, byla jsem na dívku svého věku velmi dobrý střelec i odvážný jezdec na koni,“ vzpomíná. Otci se však nedaří. Nenajde nic.
Navíc matka Charlotte v roce 1866 umírá na zápal plic a on ji o rok později následuje. Ani jeden z nich tedy není zabit a skalpován indiány, jak později barvitě vypráví.
Příliš divoká na spořádaný život
Jako nejstarší z dětí se musí postarat o sourozence, a tak naloží oba bratry a tři sestry na vůz, odveze je do Fort Bridger a odtud vlakem do Piedmotnu. Bere každou práci, která se naskytne, aby je uživila.
Umývá nádobí, vaří, pracuje jako ošetřovatelka, ale také jako honák a když není zbytí tak i prostitutka. Je však příliš nezávislá, aby jí to vydrželo, a tak sotva je to možné, vyrazí na vlastní pěst do světa.
Putuje hornickými městy, tábory na trase budované železnice i vojenskými posádkami. V roce 1874 doprovází George Custera (1839–1876) na výpravě do Black Hills i když ne jako stopař, jak později tvrdí, ale jako prostitutka.
Obě profese spojí až později, když v roce 1876 doprovází jednotky generála George Cooka (1809–1895). Dělá zkrátka vše, aby na drsné hranici přežila. A i když se o ní jako o dospívající dívce mluví jako atraktivní tmavooké krásce, tvrdý život a geny udělají své.
Jak stárne, není už žádná královna krásy, a vlastně ani vzor jemné viktoriánské dámy. V pevnosti plné vojáků nasáklých whisky, to moc nevadí a tak si stále může přivydělávat prostitucí. Což jí ovšem nebrání nosit mužské šaty a sloužit jako armádní stopař.
Divokými pitkami narušuje pořádek
Brzy navíc získává pověst divoké ranařky, která pije s horníky, železniční dělníky i vojáky a často končí zatčená pro opilost a rvačky. Množná právě proto si vyslouží slavnou přezdívku „Jana Kalamita“.
„Když jsme v červnu 1876 projížděli Fort Laramie, žádal nás důstojník, abychom sebou vzali jednu mladou ženu. Bylo po výplatě a ona ji prý během noci celou propila s vojáky. Ležela na strážnici, byla namol a skoro nahá.
Byla to Calamity Jane,“ vzpomíná zlatokop Joseph Anderson. Když zjistí, že ji to jde puškou a na koni lépe než s muži v posteli, prosadí se jako profesionální zvěd.
Stává se přítelkyní Divokého Billa Hickoka (1837–1876) a po jeho smrti přebírá post legendy Divokého západu.
Zejména, když se v 1877 stává hrdinkou šestákových westernů Edwarda L. Wheelera (1854/5-1885) a vystupuje ve slavné Buffalo Bill Wild West Show, kde jezdí na koni a předvádí střelecké umění.
Upevní tak legendu, která žije ještě desítky let poté, co se, věrna své divoké pověsti, uchlastá k smrti.
