Skip to content

Krysy trochu jinak: Změníte na ně názor?

I když jsou to poměrně statní hlodavci, sahají lidem sotva po kotníky. Pokud se na věc podíváte jinak, zjistíte, že je to relativní. V jiných ohledech totiž člověka převyšují. A to dokonce tak, že se na krysy spoléhá jako na pomocníky, kteří mohou dokonce pomoci zachránit lidský život.

Většina lidí má při pohledu na krysu pocit hnusu nebo propadá panice. Vnímají je jako odpudivé tvory, kteří nejsou dobří naprosto k ničemu. Ale tito vysoce inteligentní hlodavci nacházejí své uplatnění ve vojenském i zdravotnickém sektoru, dokážou některých věcí litovat, učí svá mláďata rozpoznat nebezpečí, vyhledat nášlapné miny a dokonce spolu komunikují přes internet.

Vojenští roboti

Rok studie: 2002

V poněkud kontroverzní studii vědci ukážou, že krysy by mohly být prospěšné i v armádě a to nejenom při vyhledávání nášlapných min. Implantují do mozků zvířat elektrody, které následně ovládají na dálku.

Výzkumníci pak vedou krysy po stromech a různých obtížně dostupných stezkách do nebezpečných oblastí a hlodavci plní své úkoly na výbornou. Vzhledem k tomu, že projekt je financován výzkumnou složkou americké armády, odborníci na bioetiku se domnívají se, že se jedná o začátek militarizace přírody a vyjadřují nesouhlas s ovládáním vůle živé bytosti.

Krysy si mezi sebou navzájem pomáhají a mají vysokou schopnost empatie.

Pojď na svobodu!

Rok studie: 2011

Vědecký tým drží skupinku krys pohromadě 14 dní, aby si na sebe zvykly a vytvořily si mezi sebou vazby. Nakonec některé z nich zavřou do malé průhledné plastové trubky, která jde otevřít pouze z vnější strany.

Volní členové jejich skupiny pak krátce vyhodnocují situaci a poté vyrazí do akce. Ignorují trubky, kde jsou zavřené vycpané myši. Zajímají je jenom trubice s živými krysami a trubice, plné dobrého jídla.

Otevřou oba typy plastového vězení a navíc přivedou osvobozené přátele ke zdroji jídla.

Tisíce kilometrů

Rok studie: 2013

Jedna krysa v americkém státě Severní Karolína, druhá v Brazílii. Vědci je propojí speciálním zařízením, nazvaným „rozhraní mozek-mozek“, což jim umožní pracovat společně na zadaných úkolech. Jejich prostředníkem je internet.

Sdílejí společně mozkové signály přes malé elektrody uvnitř jejich lebek, které je změní na elektronickou verzi. Přestože jsou od sebe vzdáleny tisíce kilometrů, sdílejí smyslové informace a vzájemně se učí různé triky.

Pokud jedna z nich udělá něco špatně, druhá změní své chování a chybu napraví. Později jsou takto spojeny i krysy na různých kontinentech a přes zpoždění přenosu a další rušivé faktory spolu jejich mozky stále úspěšně komunikují.

Vědci propojili mozky myší přes internet.

Obavy z máty

Rok studie: 2014

Krysy dokážou naučit své potomky, kde může číhat nebezpečí. Vědci se o tom přesvědčí díky experimentu, kdy u dospělé samice vyvolají strach z vůně máty peprné (Mentha piperita). Pokaždé, když umístí do blízkosti krysy svazek máty, vystaví ji slabému elektrickému šoku.

Jakmile zvířata vrhnou mláďata, začne druhá fáze výzkumu. Kdykoliv ucítí vůni máty, matky zpozorní a jejich těla uvolní určitý specifický pach. Mláďata si všímají jak chování matek, tak pachu. Během několika dnů se naučí, že máta je nebezpečná věc a brzy se i bez blízkosti samice začnou této byliny obávat.

Krysí matky dokážou naučit své potomky i to, kde může číhat nebezpečí.

Pozdě bycha honit

Rok studie: 2014

Aby badatelé mohli otestovat schopnost krys cítit lítost, vybudují restauraci pro hlodavce. Má podobu kruhové ohrady s místnostmi, kde je uloženo jídlo. Každá z nich se otevře po určité čekací době. Krysy jsou trénovány, aby se naučily rozpoznat různou délku této doby od zaznění zvonkohry.

Některá zvířata dokážou čekat na své oblíbené jídlo i hodiny, jiná jsou naopak méně trpělivá a rozhodnou se pro kratší čas a méně oblíbenou potravu. Vědci zjišťují, že tito jedinci se pak často dívají na místnost, kde se skrývá jejich nejoblíbenější jídlo.

V tu chvíli odhaluje skenování jejich mozku zajímavou věc, kterou výzkumníci interpretují jako lítost nad provedenou volbou jiné místnosti.

V Africe krysy pomáhají při diagnostice tuberkulózy.

Krysí laboranti

Rok studie: 2016

Tuberkulóza je stále aktuálním nebezpečím nejenom v zemích třetího světa. U malých dětí je její diagnostika obtížnější, protože mají často problém s produkcí dostatečného množství sputa pro kultivaci bakterií.

Zůstává tak stále až 70procentní šance, že test vyjde falešně negativní. Zdravotníci v Mosambiku a Tanzánii využijí toho, že tuberkulóza produkuje sloučeniny, které mají specifický zápach a skvělého čichu krys.

Začnou s trénováním krys obrovských (Cricetomys gambianus), které později diagnostikují TBC až u 40 procent dětí, které lékaři na základě výsledku testů označili za zdravé.

Foto: www.eejournal.com, www.apopo.org, www.theverge.com, www.anxiety.org, www.boredpanda.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …