Rok 2015 byl z hlediska útoků žraloků nejhorší v dějinách. Žraloci loni zaútočili na lidi po celém světě celkem 98krát, což je rekordní číslo, jak oznámili vědci ve své nové studii.

Předchozím rekordním rokem byl rok 2000, kdy došlo k 88 napadením. Loni při útoku žraloka zemřelo celkem 6 osob – plavec na Havaji, 2 lidé u ostrova Réunion v Indickém oceánu, další pak v Austrálii, Egyptě a Nové Kaledonii v Tichém oceánu.

Usmrtit a sežrat!

K nejvíce útokům došlo ve Spojených státech, bylo jich celkem 59, z toho 30 na Floridě. Austrálie zaznamenala 18 napadení žralokem, Jižní Afrika 8 útoků. Díky zvyšujícím se teplotám oceánů se žraloci objevují čím dál více na severu, loni dokonce žralok napadl surfaře až u Long Islandu ve státě New York.

Obecně panuje přesvědčení, že jde o cílený útok, při kterém má žralok od samého počátku v úmyslu člověka usmrtit a sežrat. Je tomu opravdu tak?

Žralokův omyl

Nejčastější jsou jednorázové útoky, kdy žralok napadne plavce nebo surfaře poblíž pobřeží jen jednou. Kousne ho a už se nevrátí. V těchto případech jde o žralokův omyl. Zvířená a zkalená pobřežní voda mu totiž znesnadňuje orientaci.

Plavec nebo surfař v nápadném barevném oblečení nebo s blýskavými šperky pak spustí ve žraločím mozku reflex „nejdříve kousni, pak poznáš, co to je“. Po jednom kousnutí tak žralok zjistí, že nešlo o hledanou kořist a o člověka ztratí zájem.

Člověk jako kořist

Mnohem vzácnější jsou napadení typu „udeř a pak kousni“, při kterém žralok kolem člověka nejprve krouží, pak jej několikrát udeří čenichem a nakonec i kousne. Podobně vzácné jsou i „skryté útoky“, při kterých se žralok k člověku nenápadně přiblíží a bez varování zaútočí.

V obou těchto případech se mohou ataky opakovat a oběť bývá vážně zraněna, často smrtelně. Tyto skutečné útoky vedené s úmyslem ulovit člověka hrozí nejčastěji trosečníkům, kteří se ocitnou na volném moři po havárii lodi nebo letadla.

Takto loví lidi žraloci lidožraví, žraloci tygří a žraloci bělaví.