Rozmazlený chlapec vyroste v neprůbojného mládence. Svoji matku Wu obdivuje natolik, že se jí neodvažuje ani slovem odporovat. Raději se před ní i před celým světem ukryje ve svých komnatách.
„Císař Žuej-cung trpí vadou řeči,“ předstoupí před vyděšené dvořany Wu. „A já ho budu ve všech záležitostech zastupovat!“
Křehké dívce Wu Zetian (asi 625–705) je pouhých 13 let, když se dostane jako konkubína na dvůr čínského císaře Tchaj-cunga (598–649).
Ve složitém hierarchickém žebříčku palácových dam je však příliš nízko na to, aby se mohla nazývat princeznou. A přesto je natolik odvážná, že se pokusí císaře riskantním způsobem zaujmout.
„Císař měl jednoho velice oblíbeného koně, kterého nikdo nedokázal zkrotit. Řekla jsem mu, že já to dokážu. Že ho nejdřív zbičuju, a jestli to nebude stačit, budu ho mlátit prutem do krku.
A když ani to nezabere, podříznu mu hrdlo dýkou,“ napíše do svých vzpomínek Wu. Panovník se nad její bojechtivostí pousměje a za nějaký čas pozve okouzlující Wu poprvé do své ložnice.
Podlehne otcově milence
Po neúspěšném válečném tažení začíná císař zkraje roku 647 chřadnout. Dnem i nocí u něj sedí jeden z jeho synů, následník trůnu Kao-cung (628–683). A také stále krásnější Wu, kterou vybrali jako císařovu neoficiální ošetřovatelku.
Šarmantní dívka mladého a ženatého prince uhrane. Nehledě na otcovu nemoc a zvyky se sní Kao-cung intimně sblíží, čímž se dopustí velkého hříchu.
„Pokud se syn pomiloval s jednou z dvorních dam svého otce císaře, spáchal incest,“ vysvětluje současný britský autor Jonathan Clements. Císař Tchaj-cung umírá v roce 649. A Wu, jako jedna z jeho konkubín, musí opustit císařský dvůr.
„Bylo nemyslitelné, aby se kromě císaře kdokoliv jiný dotkl ženy, která poznala náruč vládce světů. Proto byly po jeho smrti ženy, které mu daly potomka, izolovány v paláci a mohly si dopřávat luxusní důchod.
Od ostatních palácových dam se očekávalo, že zbytek života stráví v klášteře,“ vysvětluje Clements. Navzdory vyhnanství Wu nikdy nepřeruší milostný vztah s Kao-cungem a nakonec se vrátí zpět do císařského paláce.
Stane se jeho favoritkou a v krátké době mu porodí nejméně tři děti. S rolí konkubíny, byť oblíbené, se však Wu nehodlá spokojit.
To ona zabila moje dítě!
Její šance na úspěch přitom nejsou nijak zanedbatelné. Stávající císařovna Wang totiž svému choti nedokáže porodit syna. Wu si však nemůže dovolit přímý útok na její postavení a musí vyčkávat na vhodnou záminku.
Ta se ambiciózní konkubíně naskytne na konci roku 654, kdy porodí císaři druhou dceru. Protokol v těchto chvílích vyžaduje, aby císařovna novorozence navštívila a krátce si s ním pohrála. A to také Wang udělá, ovšem v nepřítomnosti jeho matky.
Když se Wu ke svému dítěti vrátí, zjistí, že je mrtvé. „Dívenka zřejmě zemřela jen strašnou náhodou. Wu se ovšem neštítila její smrti využít ve svůj vlastní prospěch a z hrozného činu obvinila císařovnu,“ líčí Clements.
Třebaže Wang nikdy nebude odsouzena, v očích Kao-cunga se nadobro znemožní. „Císař se rozhodl, že ji degraduje a na její místo povýší milovanou Wu,“ dodává Clements.
Na trůn dosadí loutku
Titul císařovny získává Wu v zimě 655. Okamžitě se vypořádá se všemi nepřáteli a na úřednická místa dosadí svoje věrné. Císař do kroků své choti převážně nezasahuje, protože je zcela pod jejím vlivem.
„Ať už mu dovolila se svým tělem dělat na loži cokoli, dalo jí to nad ním moc, když seděl na trůnu,“ uvádí Clements. S postupem času začíná císaře ve velké míře trápit zdraví.
Vážně nemocný Kao-cung ztrácí o vládnutí zájem a oficiálně ho předává do rukou císařovny. Jenže když v roce 683 vydechne naposledy, všechno nasvědčuje tomu, že Wu bude jako vdova izolována v paláci. S tím se ale mocichtivá císařovna rozhodně nesmíří.
Její nejstarší syn vládne sotva pár týdnů, když dosáhne kvůli údajné vlastizradě jeho odvolání. Místo něj pak dosadí na trůn svého miláčka – neprůbojného a nejmladšího syna Žuej-cunga. „Wu tak konečně získala, co potřebovala.
Povolného vládce, který připustí pokračování její vlády bez jakýchkoli zásahů,“ píše Clements.
