Ranní slunce pošle své první paprsky do oken benátského paláce. Mladá žena se slastně protáhne na lůžku po noci plné rozkoše. Probouzí se i příbuzný dóžete ležící vedle ní.
Než se spěšně oblékne a odejde z paláce, dá krasavici poslední sladký polibek a pro její matku pečlivě odpočítá 50 scudi.
Benátský přístav je v 16. století rájem obchodu i rozkoše. Humanista Pietro Aretino (1492 – 1556) píše knihu Rozpravy o mravech hříšných kurtizán a sklárny na ostrově Murano nabízejí kromě lustrů i erotické pomůcky.
V ulicích se potkávají turbanem ozdobení orientálci i světlovlasí muži ze severu Evropy. Každý se chce bavit. Nejnáročnějším zákazníkům se nabízejí luxusní kurtizány. Nejproslulejší z nich je Veronica Franco (1546 – 1591).
Vdala se v 18 letech za bohatého lékaře Paola Panizza, ale krátce na to se s ním rozešla. Teď se o sebe musí postarat sama.
Soupis lehkých dam
„Staneš se kurtizánou,“ rozhodne rázně její matka, která se nejstaršímu řemeslu na světě sama v mládí věnovala. Učí dceru duchaplné konverzaci, vybranému chování u stolu i nelehké chůzi na tzv. chopine, botách s vysokou podrážkou.
Veronica brzy slaví úspěchy v lepší společnosti. Il Catalogo di tutte le Principale e più honorate cortigiane di Venezia, katalog, který v roce 1565 uvádí jména, adresy a ceny nejvýznamnějších kurtizán v Benátkách, na ni nezapomíná.
Její polibek podle soupisu stál 5 scudi, plný servis (co přesně zahrnoval, si můžeme jenom domýšlet) 50 scudi. Vrchní kuchař si tehdy vydělal 24 scudi za rok.
Zachraňuje město před Turky
Nejbohatší muži si ji hýčkají a ona v sobě objevuje básnický talent. Stává se hostem literárních dýchánků v domě básníka a politika Domenica Veniera (1517 – 1582), který je jejím ochráncem. V letech 1575 a 1580 vydává dvě sbírky básní.
Terze Rime (je autorkou 17 básní z 25) a 50 básní nazvaných Lettere familliari diversi.
Když město v roce 1574 ohrožují Turci, dóže žádá o pomoc Francii. „Jenom vy jste záchranou Benátek,“ naznačují Veronice vysoce postavení muži a dohodí ji přímo do královského lože.
Krásná kurtizána se stává milenkou francouzského krále Jindřicha III. (1551 – 1589). Ten na oplátku dodá městu vojenské posily.
Chce založit azylový dům
Veroničin šarm a výsadní postavení ale dráždí počestné Benátčanky. První ránu dostává už v roce 1575, kdy v přístavu vypuká epidemie moru. Nejsnazším viníkem jsou lehké ženy, a tak nezbývá než z Benátek utéct.
Vrací se v roce 1577, ale mezitím velkou část jejího majetku rozkradli. Má podezření, že v lupu má prsty Ridolfo Vanitelli, jenže ten ji z pomsty obviní z čarodějných praktik, které prý provádí ve svém domě.
V roce 1580 předvedou kurtizánu Franco k inkvizičnímu soudu. Díky vlivu přítele Veniera ji nakonec osvobodí, ale po Domenicově smrti roku 1582 ji už nic dobrého nečeká. Umírá v chudé benátské čtvrti, kde dožívá mnoho prostitutek. Neúspěšně se pokouší založit dům pro strádající ženy.
