Domů     Krásný i strašidelný hrad Zvíkov. Mohli v něm pobývat i Markomani?
Krásný i strašidelný hrad Zvíkov. Mohli v něm pobývat i Markomani?
22.4.2023

Gotický, romantický, majestátní i tajemný. Všechny přídomky si po právu zaslouží jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů.

Zvíkov, tyčící se na ostrohu u soutoku Vltavy a Otavy, budí vášně už jen proto, že v podstatě nevíme, kdo a kdy jej založil.

Kolem opulentní Hlízové věže to praská ve švech. Návštěvníky fascinuje mohutná stavba, které se také říká „Markomanka“ a která na první pohled působí jako nejstarší část hradního komplexu. Největší údiv ale vzbuzují velké bosované kvádry, z nichž věž sestává.

Na těchto „hlízách“ jsou bohatě rozeseté tajemné znaky, jež se nápadně podobají dávnému runovému písmu využívanému Germány. Je možné, že základy hradu položili právě oni? A jaká další tajemství nás čekají v útrobách chladných zdí Zvíkova?

Věž stará 1700 let?

Než se vypravíme do jednotlivých síní, věží a komnat opředených legendami, pověstmi a bájemi, dopřejme si krátký exkurz do historie hradu. Při něm totiž zjistíme, že tajemné je i jeho samotné založení.

Všeobecně přijímanou teorií je ta o stavitelské činnosti krále Přemysla Otakara I. (1155–1230). Král se měl postarat o výstavbu průchozího hradu na ostrohu nad Vltavou, u nějž vznikla také osada s kostelíkem.

Tu ale v průběhu času doslova zatopila voda a dnes o ní již nic nevíme. Stejně jako netušíme nic o tom, že by Zvíkov vznikl na místě nějakého již stojícího opevnění.

Zmínku nemáme ani o oné Hlízové věži, jejíž stáří dokonce někteří badatelé odhadují na nějakých 1700 let! Vystavět ji prý mohli už staří Římané, mnohem rozšířenější je však přesvědčení, že se na jejím vybudování podíleli Germáni.

Jak stará je vlastně kamenná věž Markomanka? FOTO: Chmee2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Jak stará je vlastně kamenná věž Markomanka? FOTO: Chmee2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Runy, nebo obyčejné znaky kameníků?

Konkrétně mělo jít o germánský kmen Markomanů, který obýval i území české kotliny. Markomané  byli kdysi dávno vášniví protivníci Římanů a stavba Hlízové věže tak mohla být jen snahou ochránit své državy proti římskému obrovi.

Pevnostní věž na místě dnešního Zvíkova je doslova posetá desítkami oněch tajemných značek a znamení připomínajících runy. Celou, na první pohled možná bláznivou teorii o Markomanech bychom mohli zavrhnout pouhým mávnutím ruky.

Odborníci totiž nabízejí prosté a jednoduché řešení – nejde o žádné runy, ale o pouhé kamenické značky. Středověcí kameníci si skutečně značili každý den dílo v místě, kde právě skončili. Podle toho jim pak byl vypočítán plat za každý jeden den.

Pro tuto hypotézu svědčí i fakt, že se tento kamenický postup uplatňoval v době vrcholného středověku a stavby tohoto typu oděné do podoby německé gotiky začal masivněji budovat král Přemysl Otakar II. (1233–1278). Neinspiroval se nikde jinde než na dvoře císaře Svaté říše římské.

Materiál z nedalekého oppida

To by ale znamenalo, že věž nevzniká dříve než zbytek hradu, ale později – až po roce 1250! Jak to tak bývá, věc není tak černobílá. Je skutečně teze o kamenických znacích pravdivá? Proč by pak tyto značky byly jen a pouze na Zvíkově.

Žádný jiný český hrad totiž označením nedisponuje a už vůbec ne v tak masivním rozsahu.

Třetí možností je, že první opevnění zde vybudovali už Římané za vlády císaře Marka Aurelia (121–180). Je pravda, že podobně vypadající římské stavby stávaly na březích Dunaje.

Že by ale Římané vystavěli svou strážní věž hluboko v nepřátelském markomanském území? Co když neplatí ani jedna z nabízených verzí a věž jen někdo postavil z materiálů ze stavení, které na místě stálo dávno předtím?

Mohlo jít třeba o materiál z jen čtyři kilometry vzdáleného keltského oppida. Na prokazatelnou odpověď si zřejmě budeme muset ještě pár let počkat.

Královská koruna čeká na Karlštejn

Zavítejme už ale konečně do útrob hradu. Kde jinde začít než v záhadami obestřené Hlízové věži. Zajímat nás bude speciální komnata v jejím prvním patře. Již její název napovídá, jaké tajemství měla skrývat.

V nevelké Korunní síni měl totiž spočívat jeden z nejvzácnějších českých klenotů. Královská svatováclavská koruna, kterou nechal zhotovit císař a král Karel IV. (1316–1378).

Podle rožmberského kronikáře Václava Břežana byla koruna spolu s důležitými listinami a dalšími klenoty uschována na Zvíkově do doby, než byl vystavěn majestátní Karlštejn.

Z knihy vydavatele Josefa R. Vilímka Letem českým světem z konce 19. století se dozvídáme totožný údaj. Svatováclavská koruna byla zhotovena v roce 1346 a s výstavbou Karlštejna se započalo necelé dva roky poté.

Je pravda, že Karel zprvu nový reprezentativní hrad nezamýšlel využít i jako „klenotnici“ pro nové korunovační klenoty. S tímto nápadem prý přišel až necelých 10 let poté. S rozhodnutím byla spojena také výstavba nových věží a dalších částí komplexu. Mohla tak být koruna oněch 10 let uchovávána v Korunní síni na Zvíkově?

Před vznikem Orlické přehrady se Zvíkov tyčil mnohem výš. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo
Před vznikem Orlické přehrady se Zvíkov tyčil mnohem výš. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo

Lustr, nebo přemyslovský klenot?

Nebo snad šlo o původní korunu, kterou byli korunováni poslední přemyslovští králové? O ní toho mnoho nevíme. Karel IV. ji  údajně daroval do pokladnice v Cáchách. Ať už svatováclavská, nebo přemyslovská, koruna měla na Zvíkově viset na jakémsi kruhu.

„Ten byl zavěšený na řetězu spuštěném ze stropu Korunní síně v Hlízové věži. Možná však jde v tomto případě o falešnou interpretaci – podobně totiž bývaly zavěšeny lustry se svíčkami.

Těmto lustrům se totiž říkalo koruna!“ objasňuje záhadu publicista Vladimír Šiška, který se záhadami zabývá takřka celý život.

Proč by pak ale kronikáři mluvili o „královské“ koruně?

V neprospěch uchování svatováclavské koruny na Zvíkově svědčí i první písemný záznam o koruně z roku 1351. Jde o ochranný dokument papeže Klementa VI. (1291–1352), jenž hovoří o tom, že koruna spočívá na hlavě svatého Václava v Chrámu svatého Víta v Praze.

Není apoštol jako apoštol

Pojďme konečně opustit Markomanku a zavítejme na další magické místo hradu – do hradní kaple. Nejcennější a nejkrásnější část Zvíkova k naší oblíbené Hlízové věži jenom přiléhá, záhadami a tajemstvími jako by však od ní nasála.

Možná právě proto, že ji Hlízová věž chrání, zůstává kaple nejzachovalejším místem komplexu – dodnes ji navštívíte takřka v původní podobě.

Nás ale nebude zajímat zdobený balkonek ani dlaždice s německými královskými nápisy. Náš zrak spočine na zdech. Bohatá malířská výzdoba nicméně není úplně původní a vznikla až někdy v období po roce 1473. Kdo ji prazvláštními motivy ozdobil, dodnes není jasné.

Kaple je kromě těchto zvláštních bytostí na zdech vyzdobena  postavami apoštolů a dalších novozákonních postav. Při bližším zkoumání podivných tvorů si musíme říct, že takto rozhodně nevypadají apoštolové.

Postavy na první pohled upoutají nadměrně velkými ptačími zobáky, vybavené jsou dlouhými meči.

Jsou záhadné postavy opravdu moroví doktoři? FOTO: Johannes Ebert / Creative Commons / volné dílo
Jsou záhadné postavy opravdu moroví doktoři? FOTO: Johannes Ebert / Creative Commons / volné dílo

Moroví doktoři

Apoštolové přece byli zřídkakdy ozbrojení a už vůbec neměli špičaté dlouhé zobáky. I když jsou ony zobáky těžko rozeznatelné, nikdo nepopírá, že tu skutečně jsou. Postavy oděné do bílého hávu a s maskou místo hlavy zkrátka budí pozornost a otázky.

Jde snad o ztvárnění lékařů, kteří pomáhali přemoci černou smrt – epidemie moru ve středověku?

Doktor, jenž měl léčit mor, byl skutečně oblečen do pláště a klobouku z voskované kůže, na hlavě měl masku s prodlouženým zobákem, do kterého si naléval oleje a bylinky.

Možná že chtěl autor jen vzdát úctu těmto lékařům. Možná že chtěl naznačit, že kaple je místo s léčivými schopnostmi. Teorii o morových doktorech ale odporuje tvar zobáků. Ty jsou na malbách dlouhé, tenké a rovné.

Hlavy taktéž neodpovídají příliš lidské podobě… A meče? Ty už vůbec nedávají smysl. Teorii o morových doktorech navíc smete ze stolu skutečnost, že ony zobákovité masky spatří světlo světa až v 16. století!

Nádvoří hradního jádra s arkádovými ochozy. FOTO: Klaus Kettner / Creative Commons / CC BY 2.5
Nádvoří hradního jádra s arkádovými ochozy. FOTO: Klaus Kettner / Creative Commons / CC BY 2.5

Bálová kultura

Záhada postav se zobany zatím zůstává nevyřešená. Některé teorie sice hovoří o maskách na maškarní bály, které se v té době rozmáhaly, koho ale měla taková maska symbolizovat? Jak už víme, morové doktory rozhodně ne. Možná ptáky. Ale proč by byli ozbrojeni?

Skeptikové namítají, že malba vůbec nemusí být staršího data a poukazují na skutečnost, že malby v kapli a sakristii jsou přístupné komukoli bez průvodce a dozoru. Napodobil snad někdo staré malby a chtěl zamotat milovníkům historie hlavy?

Je to možné, ani vzdáleně podobné malby se nenacházejí na žádném jiném hradě a ani ve středověkých knihách. I zodpovězení této otázky si proto žádá důkladnou analýzu.

Neškodný i krvelačný Rarášek

Další, ale rozhodně ne poslední záhadou je postava zvíkovského raráška, která se zdá být i poměrně humorným zpestřením hradních záhad. Pokud projdete hradní svatební síní, objeví se před vámi malebná klenutá jizba. Ta v minulosti sloužila jako jídelna.

Podle legend se právě v této místnosti zjevuje škodolibý a zlomyslný duch, jemuž se začalo říkat rarášek.

Ten v dávných dobách budil spící hosty a ničil jejich věci. Ještě v roce 1579 prý vyžene dělníky, kteří přijdou opravit Markomanku. Rarášek údajně prostory střežil i v roce 1994 při natáčení pohádky Marie Růžička.

Filmaři chtěli natáčet i v místě bývalé jídelny a pověsti o zvíkovském raráškovi se vysmáli. Dohra tohoto neuváženého činu už ale rozhodně úsměvná není. V rámci několika hodin přichází štáb o tři monitory a musí některé scény dotočit venku.

Smůla a negativní energie prostupuje celý natáčecí proces a režiséra Aleše Horala do roka stihne smrt. Možná šlo pouze o náhodu, možná šlo o prastarou kletbu. Horal totiž na hradě při natáčení přespává v Korunní síni. Ztrestal jej snad za tento prohřešek nyní ne už tak veselý zvíkovský rarášek?

Foto: Karelj / Creative Commons / volné dílo, Chmee2 / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo, Klaus Kettner / Creative Commons / CC BY 2.5, Johannes Ebert / Creative Commons / volné dílo
Související články
Záhady a tajemství
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Záhady a tajemství
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Záhady a tajemství
Vnuknutí svaté Anny: Skutečně vyléčila slepého rolníka?
V naší republice se nachází celá řada poutních míst, která měla být svědkem mnoha zázračných vyléčení. Jedno z nich najdeme rovněž v blízkosti Prahy, přibližně jeden kilometr od obce Strančice. Vnuknutí svaté Anny Roku 1820 měl prý jakýsi velice zbožný rolník, jenž byl postižen slepotou, vnuknutí od svaté Anny, aby šel do lesa Jedlovce, kde […]
Záhady a tajemství
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených […]
reklama
svět zločinu
Robert Tempel si odseděl 20 let v kriminále, chce rekordní odškodné
Novináři doufají v podobnou „senzaci“, jakou bylo omilostnění Jiřího Kajínka. Seskupí se poblíž věznice a přemýšlejí. Co jim propuštěný muž řekne? Jak bude naladěný? Co bude mít na sobě? Jenže on to vezme bočním východem a nepozorovaně zmizí. On se dočkal. Tehdy 28letý Robert Tempel vyláká Lukáše S. (22) z Velkých Popovic a jeho společníka Michaela V. (25) […]
Místo špekáčků opékal orgány obětí
Právě zavraždil dva malé chlapce. To je pro něj ale teprve začátek. Nad jejich zkrvavenými mrtvolami onanuje. Následně z těl vyjme vnitřnosti, které si upeče na ohni a sní.  Hrdly. Tak se jmenuje vesnice v okrese Litoměřice, kde přijde na svět Josef Kulík (*1930).  Hochova životní cesta rozhodně není snadná. Je ještě malý, když mu umírá […]
Dívka, která nesměla vyslovit své jméno
Kalifornští manželé Phillip a Nancy Garridovi unášejí v roce 1991 jedenáctiletou blondýnku Jaycee Dugardovou. Vězní ji osmnáct let a Garrido s ní za tu dobu zplodí dvě děti, Angel a Starlet. Dívka si ke svým únoscům přesto vypěstuje podivný, ale láskyplný vztah. Je ráno desátého června roku 1991. Jedenáctiletá Jaycee Dugardová, oblečená do své oblíbené […]
Jiří Dvořák: Pomstychtivý stařík útočil kyselinou, nastražil bombu a zastřelil úřednici
Na jedné straně je to inteligentní člověk. Na straně druhé jeho veškeré znalosti a zkušenosti přebíjejí emoce. Zloba, nenávist, touha po pomstě. A tak se jednoho dne vydá na vražednou výpravu. Má seznam smrti, který začne naplňovat.   Když se tento kluk narodí, dostává jméno a příjmení, které u nás má svého času kdekdo. Jmenuje […]
reklama
historie
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Versailles v číslech: Od sídla moci po muzeum dějin
Zámek jako z nejkrásnější pohádky je svědkem pohnutých dějin od doby, kdy se Francie stává významnou velmocí až po dramatický úpadek monarchie. Ve Versailles se však rozhoduje i o osudu jiných států. Impozantní sídlo ve Versailles je jednou z nejcennějších památek Francie, která je od roku 1979 zapsána na seznamu památek UNESCO. A také patří […]
Cholera: Detektivní pátrání s klikou
Lékař, který odhalí tajemství cholery si dá světu návod jak se s nemocí vypořádat, objevení skutečné příčiny nemoci se však nedožije. I tak ovšem dokázal změnit svět a vymýtit v civilizovaném světě jednu z nejděsivějších nemocí. Stejně jako s tuberkulózou, je to v první polovině 19. století i s cholerou. Většina lékařů zastává teorii miasma, a považuje ji […]
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Inkontinence je stále tabu
panidomu.cz
Inkontinence je stále tabu
Problém, který zná asi většina z nás. Musíme si „nutně odskočit“, ale není kam. A pro někoho pak už může být pozdě. Samovolným únikem moči čili inkontinencí trpí až půl milionů Čechů. Za lékařem se ale stydí jít, přitom se dá hendikep dobře ovlivnit cvičením i léky. Podle statistik až 65 procent postižených nikdy se
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
enigmaplus.cz
Záhadné bažiny Manchac: Obývá je krutá čarodějnice?
Na přelomu 19. a 20. století má v oblasti bažiny Manchac v americkém státě Louisiana žít tajemná žena jménem Julie Brown. Je to prý čarodějnice, která umírá za záhadných okolností v roce 1915. Od té d
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
skutecnepribehy.cz
Se sestrou jsme byly jako oheň a voda
Mladší sestra byla krásná a zábavná, na rozdíl ode mě. Měla desítky nápadníků, zatímco o mě nikdo nestál a zdálo se, že se nevdám. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Pomalu jsem se smiřovala s nepopulárním údělem staré panny, která bydlí s rodiči ve velkém bytě, s otcem hraje po večerech karty a s matkou kouká na seriály. Byla jsem nenápadná šedivá
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
iluxus.cz
S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994: Výroční skvost od Mühle Glashütte
Rodinná manufaktura Mühle Glashütte v roce 2024 slaví třicáté výročí výroby náramkových hodinek speciální edicí S.A.R. Rescue-Timer Edition 1994. Tento model, symbol robustnosti a spolehlivosti, mimoc
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
historyplus.cz
Kde stál kamenný stolec Přemyslovců?
Vzduchem létají mince. Lidé se po nich nadšeně vrhají. „Podívej, mám už plnou hrst,“ chlubí se jeden druhému. Jde o to na chvíli odvést pozornost davu, aby neušlapal přemyslovského knížete Břetislava I., mířícího k posvátnému kameni.   „Pojal Břetislava, synovce, a vedl jej na stolec knížecí,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045‒1125) o nastolení Břetislava I. (1002/1005‒1055)
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
tisicereceptu.cz
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
Správně dochucená marináda dokáže obyčejné jídlo vyšvihnout do nebeských výšin. Přesvědčte se sami. Suroviny 8–10 kuřecích paliček sůl, pepř 1 lžíce hořčice 1 lžíce kečupu 1 lžička pálivé ml
Babské rady na bolest v krku
nejsemsama.cz
Babské rady na bolest v krku
Bolesti v krku jsou jedním z příznaků nachlazení, začínající chřipky či bakteriální nebo virové infekce. Pokud jsou teprve v počátku, můžete se těchto potíží zbavit i přírodní cestou. Bolest v krku je velmi nepříjemná. Hrdlo může být zarudlé, oteklé, může v něm být pocit škrábání a pálení doprovázeného chrapotem či potížemi při polykání. Jak si ulevit od bolestí a ztlumit zánět v hrdle?
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
nasehvezdy.cz
Utajili Jeřábek a Třešňáková rozvod a dál hrají divadlo pro okolí?
Už nějaký čas se proslýchá, že manželství herce Tomáše Jeřábka (49) z Jedné rodiny a herečky Halky Třešňákové (52) je v troskách. Teď se k nám však donesly zvěsti, že už by měli mít dokonce po rozvo
Zradil prokletý diamant Habsburky?
epochalnisvet.cz
Zradil prokletý diamant Habsburky?
O luxusní šperky z aukční síně Christie´s je jako každoročně obrovský zájem. Tentokrát však doslova enormní. V katalogu se totiž vyjímá skutečný skvost – pod položkou číslo 710 je v něm zapsán „bezejmenný žlutý diamant o váze 81,56 karátu, zasazený mezi 15 malými brilianty“. Jeho vyvolávací cena činí 350 000 švýcarských franků.   Původ tohoto slavného diamantu
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
epochanacestach.cz
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
21stoleti.cz
Mezihvězdný poutník není ztracen: Komunikace s Voyagerem 1 obnovena
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, dojala svět „Bleděmodrou tečkou“ a stala se