Celou korunovační jízdu Karla IV. do Říma, která začíná v září roku 1354 a popisuje italský kronikář Matteo Villani (1283–1363). Jeho pozornosti neujde ani císařova osobnost. Všimne si, že při audiencích často drží v rukou vrbové proutí a řeže je na kusy.
Vypadá to, jako by lidem, kteří mluví o svých záležitostech, vůbec nevěnoval pozornost. Jenže zdání klame.
„Poslouchal je velmi dobře a v několika slovech bezpečně postihujících podstatu žádosti dával sám od sebe odpovědi velmi moudré, bez odkládání jich na jinou dobu nebo až se poradí s jinými,“ vysvětluje kronikář.
Titul z vděčnosti
Papež Lev III. posadí 25. prosince 800 ve svatopetrské bazilice v Římě na hlavu císařskou korunu Karlovi Velikému, který se tak stává pokračovatelem Římské říše.
Pro Svatého otce je to výhodné, sám totiž potřebuje ochranu panovníka a korunovací navíc posílí svoji moc.
V německé Mohuči udělí v dubnu 1085 německý císař Jindřich IV. královský titul svému věrnému spojenci, českému knížeti Vratislavovi II. Jeho hlavu potom slavnostně pomaže trevírský arcibiskup Egilbert 15. června 1085 na Pražském hradě.
Kruh jako náhrada
Dne 12. října 1216 se anglickému králi Janu Bezzemkovi při cestě po východním pobřeží země ztratí zavazadla s korunovačními klenoty.
Když je o 16 dní později korunován jeho syn Jindřich III., musí se proto spokojit jenom s náhradou v podobě jednoduchého zlatého kruhu.
Velkolepou slavností se stává 2. června 1297 korunovace českého krále Václava II. Trvá čtyři dny. Mezi Petřínem a vltavským břehem stojí dřevěný hodovní palác a z kašen prý teče víno.
V okolí Prahy tehdy ustájí na 190 000 koní a město je každou noc slavnostně osvětleno.
Nebezpečná jízda
Jindřicha VII. Lucemburského na jeho římské jízdě v roce 1312 musí doprovázet 5000 jezdců.
Ani ti mu ale nedokážou zajistit bezpečnost v zemi zmítané spory místních vládců. Dokonce i papež hrozí Jindřichovi ztrátou své přízně a obřad 29. června 1312 je spíš improvizací.
Díky úspěchům Francouzů v bojích s Anglií během stoleté války (1337–1453) může být Karel VII. korunován francouzským králem.
17. července 1429 ho do katedrály v Remeši přivádí Johanka z Arku, která mu vzácný klenot osobně položí na hlavu.