Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá.
Falešná identita
Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za kraba by většina z nás zřejmě označila i kraba královského (Paralithodes camtschaticus), kraba palmového (Birgus latro) nebo kraba porcelánového (Porcellanidae).
Všichni tito korýši ovšem navzdory svému pojmenování patří do odlišných podskupin desetinožců, tzv. měkkochvostí (Anomura), a od skutečných krabů (Brachyura) je dělí miliony let evoluce.
Ačkoliv je nazýváme „kraby“, vyvinuli se z korýšů podobající se humrům s protáhlejšími těly a výraznými ocasy. Poté z nějakého důvodu v určitou fázi jejich vývoje evoluce usoudila, že se vyplatí vypadat jako krab. A to ne jednou.
Vědci zjistili, že tento proces tzv. karcinizace, kdy se zadní část těla, pleon, zkrátí a složí pod břicho, zatímco přední část, karapax, naopak rozšíří a zploští, se nezávisle na sobě objevil v řádu desetinožců nejméně pětkrát.
Proč je dobré býti krabem
Důvodů, proč se tolik korýšů vzhlédlo ve morfologii krabů, mohlo být podle biologů hned několik. V pleonu korýšů jsou uloženy důležité části těla včetně střev a reprodukčních orgánů.
Dle fosilních nálezů krabi tuto zranitelnou část trupu schovali pod své tělo v podobnou dobu, kdy došlo k rozšíření rozmanitosti druhů ryb, a tak nalezli způsob, jak se bránit hladovým predátorům.
Pro svůj lahodný pleon jsou koneckonců ve velkém loveni právě humři či krevety, patřící také mezi desetinožce, kteří si svůj ocas zatím ponechávají.
Krabí stavba těla propůjčila korýšům také větší pohyblivost a rychlost při pohybu na pevné zemi. Kulatější, zploštělý anatomický tvar umožňuje efektivněji chodit, běhat, plavat a zahrabávat se. Existují dokonce krabi, kteří dokážou šplhat po stromech.
V neposlední řadě mohla sehrát roli i otázka efektivity – méně tělesné hmoty v oblasti břišní je energeticky úspornější.
Faktory životního prostředí působí na všechny stejně a evoluce velí se přizpůsobit. Výhody, jaké v tomto ohledu představuje stavba krabího těla, se zřejmě ukázaly natolik zásadní, že se zkrátka vyplatily okopírovat.