Domů     Vrazi, kteří se stali inspirací pro filmové trháky
Vrazi, kteří se stali inspirací pro filmové trháky
26.9.2023

Krimi je jedním z nejoblíbenějších žánrů, které sledujeme na televizních obrazovkách. Kteří vrazi se stali pro filmaře těmi nejinspirativnějšími?

Bruno Lüdke

Počet obětí: údajně nejméně 51

Kde působil:

Köpenick, Německo

Čím se vyznačoval: Žádnou z vražd mu nedokázali.

Jak skončil: Odsouzen k pokusům v nacistickém blázinci.

Dodnes není jasné, jestli si Bruno Lüdke vraždy vymyslel či nikoliv. FOTO: Getty Images
Dodnes není jasné, jestli si Bruno Lüdke vraždy vymyslel či nikoliv. FOTO: Getty Images

Silný kalibr i pro nacistické zabijáky

Noc, ve které přišel ďábel je německé drama nominované na Oskara, vykreslující příběh jednoho z nejvýkonnějších sériových vrahů Bruna Lüdkeho. To vše ale jen údajně.

Zajímavé na celém případu totiž je, že přestože se přizná k jednapadesáti vraždám, nikdy mu žádná není dokázána. Přiznat se měl prý proto, že ho nacisté vyslýchali a vyhrožovali zabitím.

Podle všeho si na své konto připíše první vraždu v roce 1927, když je mu pouhých osmnáct let. Do své sbírky má pak přidat další desítky vražd. K jeho zatčení má dokonce dojít ve chvíli, kdy souloží s mrtvolou.

Dodnes není jisté, kolik vražd má ve skutečnosti na triku a kolik si jich vymyslel. Ať tak, či onak, za své přiznání si vyslouží zavření do blázince, kde nacističtí doktoři zkoušejí na svých pacientech různé chemikálie. Při jednom z těchto pokusů Lüdke umírá.

Jeho příběh ale díky dramatu režiséra Roberta Siodmaka žije dál. Kromě silného tématu je film na festivalu v Karlových Varech oceněn za režii.

Fritz Honka

Počet obětí: 4

Kde působil: Hamburk, Německo

Čím se vyznačoval: Těla zavražděných skladoval doma a pozoroval.

Jak skončil: Odsouzen k patnácti letům na psychiatrii.

Fritz Honka si léčil komplex méněcennosti tím, že vraždil prostitutky. FOTO: Getty Images
Fritz Honka si léčil komplex méněcennosti tím, že vraždil prostitutky. FOTO: Getty Images

Škrtič se zmrzačenou tváří

Máte-li chuť podívat se na autentickou podívanou plnou hnusu, morbidity a čehosi, u čeho si na konci řeknete: „Tak na tenhle film bych raději zapomněl(a),“ rozhodně nesmíte vynechat snímek z roku 2019 U zlaté rukavice.

Tenhle zvrácený biják přináší příběh Fritze Honky, sériového vraha, který mezi lety 1970–1975 zavraždí nejméně čtyři ženy. Jako u mnoha vrahů i u něj hraje hlavní roli alkohol spojený s agresivitou.

U Honky se navíc ještě přidá komplex méněcennosti kvůli výšce 165 centimetrů. Ten se mu ještě prohloubí po autonehodě, kdy mu špatně sroste zlomený nos a on vypadá jako postižený.

I přes sem tam nějakou tu známost se mu ženy spíše vyhýbají, a tak směřuje k prostitutkách. Nejraději má ty bezzubé, bojí se totiž pokousání při orálním sexu. Brzy ale přitvrdí a během sexuálního aktu ženy zamorduje.

Jejich těla si pak doma ukládá v úložném prostoru. Co na tom, že hnilobný zápach brzy prostupuje celým barákem.

Co ovšem nečeká, je požár, který v domě vypukne v červenci 1975. Honka zrovna není doma, a tak první, co uvidí při návratu, je hasič, zvracející před domem. Ten totiž v bytě najde mumifikovaná těla mrtvých žen.

Honka je kvůli rozpadu osobnosti odsouzen k patnácti letům na psychiatrii. Ta si odsedí a pod novým jménem pak zbytek života stráví v pečovatelském domě v Hamburku, kde v roce 1998 umírá.

Olga Hepnarová

Počet obětí: 8

Kde působila: Praha, Československo

Čím se vyznačovala: Vraždila kvůli touze po změně.

Jak skončila: Popravena v Praze na Pankráci.

Svědci od soudu popisovali Olgu Hepnarovou jako nevinné děvčátko. Nikomu se nechtělo věřit tomu, co spáchala. FOTO: Janykula/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Svědci od soudu popisovali Olgu Hepnarovou jako nevinné děvčátko. Nikomu se nechtělo věřit tomu, co spáchala. FOTO: Janykula/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Odsouzeni k přejetí

Je 10. července 1973 a na tramvajové zastávce v Praze přešlapuje hlouček lidí, čekajících na tramvaj. Místo tramvaje ale do zastávky přijíždí náklaďák a v něm rozzuřená saň, dvaadvacetiletá Olga Hepnarová. Jen málokdo dnes nezná její jméno.

Jedna z nejhorších masových vražedkyň u nás se svým hrůzným činem dostala nejen do učebnic kriminalistiky, ale také na filmová plátna.

Tam její příběh přenesl spisovatel Roman Cílek, podle jehož knihy v roce 2016 vznikl snímek Já, Olga Hepnarová. Ten vykresluje nejen její vražedné běsnění, po kterém zůstane osm mrtvých, ale také její zlomenou osobnost.

Olga v podstatě nesnášela celý svět a rozhodla se s ním vypořádat po svém. Těsně před svým činem pošle do novin prohlášení: „Toto je můj rozsudek: Já, Olga Hepnarová, oběť vaší bestiality, odsuzuji vás k trestu smrti přejetím.“ Zabránit tragédii už ale nelze.

Osm životů vyhasne a Olga dostane trest smrti. Ten je vykonán v pankrácké věznici 12. března 1975.

Karol Kot

Počet obětí: 2

Kde působili: Krakov, Polsko

Čím se vyznačoval: Ve svém vraždění si počíná dost neschopně.

Jak skončil: Popraven v roce 1968.

Karol Kot nebyl příliš zručným vrahem, přesto některé činy dokonal. Nakonec doplatil na svou hloupost. FOTO: Polish Police/Creative Commons/Fair Use
Karol Kot nebyl příliš zručným vrahem, přesto některé činy dokonal. Nakonec doplatil na svou hloupost. FOTO: Polish Police/Creative Commons/Fair Use

Krakovský netvor

V březnu roku 2016 do českých kin vstupuje film s podtitulem:

„Sérioví vrazi se rodí v tichu a člověk si jich nevšimne, dokud se nestane jejich obětí.“ Snímek se jmenuje Červený pavouk a je inspirován nejmladším sériovým vrahem na světě, Polákem Karolem Kotem.

Ten se narodí v roce 1946 a jeho vražedné choutky se probudí už ve čtyřech letech. Tehdy se totiž omylem zatoulá na jatka a místo toho, aby byl zhnusen tím, co vidí, je vzrušen a inspirován. Brzy nato totiž začne týrat a zabíjet kočky a psy.

Další ranou pro jeho duši je narození sestry a tím ztráta jedinečnosti, kterou v rodině měl. Poslední kapkou je nepřijetí k vojsku. Tehdy se rozjíždí jeho vražedné řádění. Nutno ale podotknout, že je to tak trochu vrah amatér. První dvě oběti útok přežijí.

Další sice zemře, ale hned ta následující opět přežije. Nakonec stihne zavraždit ještě jedenáctiletého chlapce, který si vyrazil sáňkovat. Brzy nato už se nad ním začnou stahovat mračna.

Zamiluje se a nenapadne ho nic lepšího než se své dívce pochlubit, co vše má za sebou. Ta to okamžitě oznámí na policii. Zanedlouho tak na Karola padne obvinění ze dvou vražd, deseti pokusů o vraždu a čtyř pokusů o žhářství. Dne 14. května 1968 je Kot oběšen.

Jak sám režisér Marcin Koszałka říká, film je určený spíše pro náročného diváka. Není protkán krví a morbiditou, ale je zaměřený na popis atmosféry strachu, kterou v polském městě Krakov Kotovy činy vyvolaly.

Wolfgang Priklopil

Počet obětí: 0

Kde působil: Vídeň, Rakousko

Čím se vyznačoval: Z unesené dívky si udělal svoji otrokyni.

Jak skončil: Sebevraždou skokem pod vlak.

Priklopil byl psychopat, ale také perfekcionista. To je pro oběť dost nevýhodná kombinace. FOTO: Getty Images
Priklopil byl psychopat, ale také perfekcionista. To je pro oběť dost nevýhodná kombinace. FOTO: Getty Images

Osm let pod zámkem

Příběh zřejmě nejznámější unesené dívky skončí nakonec, dá se říci, šťastně. I když se děsivé zážitky onoho dítěte jen těžko popisují, pokusili se o to tvůrci filmu 3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové. Snímek rozhodně stojí za zhlédnutí.

Natasche je pouhých deset let, když ji v roce 1998 na cestě do školy unese Wolfgang Priklopil. Poté, co ji na vídeňské ulici Heinestraße přinutí nastoupit do své bílé dodávky, odveze si ji do připravené kobky pod garáží, kde ji vězní.

Nejprve ji z temné, smradlavé díry nepouští ani na krok. Naopak jí systematicky ničí osobnost neustálým zneužíváním, ponižováním a týráním. Později alespoň začne dívku pouštět po bytě, kde ji nutí vykonávat domácí práce.

To jí nakonec po osmi letech trýznění zachrání život. V nestřeženém okamžiku se Natasche podaří utéct k sousedce, která zavolá policii. Priklopil ještě před příjezdem mužů zákona utíká a skokem pod vlak dobrovolně ukončuje svůj život.

Film z roku 2013 se zaměřuje spíše než na trýznění a mučení na frustraci a osobnost Nataschi. Co přesně tehdy ve svém nitru prožívala, nikdy pořádně světu nesdělí. Psychologové ji však mají za extrémně silnou a odolnou osobnost.

Thierry Pauline

Počet obětí: nejméně 18+

Kde působil: Paříž, Francie

Čím se vyznačoval: Odmalička má problémy s okolím.

Jak skončil: Ve vězení umírá na HIV.

Thierry Pauline je známý jako monstrum z Monmartru. FOTO: Getty Images
Thierry Pauline je známý jako monstrum z Monmartru. FOTO: Getty Images

Zabiják starších žen

V roce 1994 se francouzská režisérka Claire Denis inspiruje Thierrym Paulinem, který v 80. letech v Paříži zavraždí několik žen. Natočí podle jeho příběhu film Nechce se mi spát.

V tomto případě ale nejde o krvavý masakr, režisérka jej promění ve spíše zneklidňující moderní film. Paulin se narodí v roce 1963 a matka s otcem si ho přehazují jako horký brambor. Ani jeden se mu každopádně příliš nevěnuje.

Postupem času přechází na dráhu zabijáka, a když navíc zjistí, že je HIV pozitivní, je mu jasné, že už ho nic než smrt nečeká, a své vražedné běsnění stupňuje. Když ho dopadnou, dá se říct, že je mu to takřka jedno.

Přizná se k jednadvaceti vraždám, z čehož mu jich dokážou osmnáct. Ve hře je pro něj i trest smrti.

Než se ale dočká rozsudku, umírá v cele na oslabení organismu jako důsledek HIV. Film je v tomto případě něco jako portrét vyloučených osobností, které se toulají na okraji společnosti.

Foto: viz popisky, úvodní fotografie: pxfuel
reklama
Související články
Svět zločinu
Vůdkyně kultu ubije oběti paličkami
V 90. letech minulého století má japonská žena jménem Sačiko Etoová (65) mnoho následovníků. Stojí v čele kultu, jenž uctívá její mystické síly. Podle jejích stoupenců dokáže z lidí vymítat ďábla. Nepoužívá při tom modlitby a symboly, ale speciální bubenické paličky. Sačiko paličkami sví zákazníky bije, dokud z nich všechno zlo nevyžene. V lednu 1995 však její praktiky definitivně […]
Svět zločinu
Albert Fish: 120 dní Sodomy je proti němu čajíček…
Britská spisovatelka a muzikanta Charlotte Greigová (1954–2014) považuje za hlavní zdroj inspirace pro Hannibala Lectera amerického natěrače a neuvěřitelně perverzního sadistického vraha Hamiltona Howarda „Alberta“ Fishe (1870–1936). U Fishe není kanibalismus žádná výjimka. „Měl jsem předek těla s kousky, které mám nejradši. Jeho ptáčka, varlata a roztomilý, pěkně baculatý zadeček, abych si ho mohl upéct […]
Svět zločinu
Čtyřnásobný vrah Robert Maudsley: Na svobodě vraždí jen jednou
Britskému sériovému zabijákovi Robertu Johnu Maudsleymu (*1953) se přezdívá skutečný Hannibal Lecter. Je nadprůměrně inteligentní, miluje klasickou hudbu, a když se zeptáte jeho známých, vylíčí vám ho všichni jako vtipného a zdvořilého společníka, který byl vždy každému nápomocen.   Přesto svůj život zřejmě již dožije ve speciální cele o rozměrech 5,5 × 4,5 metru. V […]
Svět zločinu
Mistři falzifikátoři na českém písečku: Pozor na Zrzavého i Schikanedera!
Učí se o nich v dějinách umění, kdo si v posledních letech koupil jejich pravé dílo, zaplatil miliony. Není se co divit, že u nás i ve světě koluje řada falzifikátů slavných českých malířů.   Ne nadarmo se o něm už v jeho 24 letech mluví jako o „nejnadanějším z akademiků“. Pražský rodák Jakub Schikaneder […]
reklama
lifestyle
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Tajemství gastronomie: Jak se zrodilo carpaccio, sendvič a pizza Margherita?
Co je vlastně carpaccio? Dnes tak můžeme v podstatě nazvat všechno, co nakrájíme na tenké plátky a za syrova podáváme ochucené nebo se studenou omáčkou. Od hovězího masa se název s časem posune i na ryby – konkrétně lososa a tuňáka – a dokonce i na ovoce či zeleninu. Majonézy často nahradí olivový olej nebo […]
Diktát životního stylu: Délku špičky bot určuje král
Boty na tzv. platformě nejsou výstřelkem 20. století. Poprvé se objevily už na konci středověku. Říkalo se jim „chopine“ střevíce s vysokou podrážkou a staly se velmi populárními. Na rozdíl od běžných bot totiž chránily před bahnem a mokrem. První platformy mají korkovou nebo dřevěnou podrážku a vrchní část ze sametu. Jejich výrobě už na […]
Počátky toaletního papíru: Evropa ho dlouho považuje za luxus
První toaletní papír znali už Číňané od 6. stol. n. l. Pro jeho výrobu sloužil nejlevnější papír a rýžová sláma. Císařská dílna vyprodukovala ročně cca 750 000 listů. Na denní spotřebu tedy připadá 2056 listů. Většinu z nich patrně použily dámy, které tvořily větší část dvora. Ostatní národy se s mytím následujícím po tělesné potřebě vypořádávaly různě. Starověcí […]
reklama
lifestyle
Bageta a croissant: Francouzské mňamky, které nejsou francouzské
Pokud byste měli vyjmenovat jídla typická pro Francii, určitě by mezi nimi nechyběla bageta a croissant. Jenže ani jedno jedno z těch dvou není tak úplně francouzské. Bageta Někdy až metr dlouhé pečivo z bílé mouky je symbolem Francie stejně jako třeba Eiffelovka. Prezident Emmanuel Macron (*1977) ji považuje za národní poklad a chce ji […]
Móda určená nohám: Co má sabotáž společného s botami?
„Znám vás jako své boty,“ říká se. A opravdu, boty o nás prozradí mnohé, a tak je tomu už od pradávna. Někdo klidně chodí bosky, jiný si potrpí na dlouhé špičky, kterými dává svému okolí na vědomí, že je Pan Někdo a užívá si vysoké společenské postavení. Makedonský král Alexandr Veliký (356 př. n. l. […]
Jako ryby. Mořští lidé u Bornea tráví život ve vodě
Nadechněte se, zadržte dech a ponořte hlavu do umyvadla napuštěného vodou. Jak dlouho vydržíte? 50 sekund? Minutu? To odpovídá průměrné délce, po kterou dokáže netrénovaný člověk zadržet dech. V jihovýchodní Asii ale žijí lidé, kteří dokážou zadržet dech až na neuvěřitelných 13 minut. Tito mořští lidé, jak se jim říká, jsou spjati s vodou po […]
Pevná obuv: První pohorky nosil pračlověk, boty římských legionářů vydržely cestu 1500 km
Soudíme-li lidi podle bot, můžeme se dočkat nejednoho překvapení. Vezměte si třeba takové známé rčení: „Kouká mu sláma z bot.“ Majitel bot vystlaných senem však rozhodně není buran. Naopak. Vyniká zdravým selským rozumem – vystýlka totiž dokonale izoluje jeho nohy proti zimě! Jaký byl nejstarší materiál pro výrobu bot? Odpovíte-li kůže, mýlíte se. První boty na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov