Proč jen šanci? Protože jsou ve velkém loveni. Přitom ve zdatnosti, s jakou roznášejí semena stromů na obrovské vzdálenosti, jim nedokážou konkurovat jiná zvířata, natož lidské snahy.

Se západem slunce začínají koruny mohutných mahagonovníků v Akkře, hlavním městě africké Ghany, šumět. Není to listí, ale tisíce kaloňů, kteří si protahují křídla. Pak se téměř naráz jako na povel odlepí a nebe zčerná.

Obrovské kaloní kolonie, které běžně čítají přes 100 000 jedinců, vyráží za potravou. Na rozdíl od netopýrů se neorientují echolokací, jakožto býložravcům by jim příliš nepomohla. K tomu, co hledají, potřebují hlavně čich a pak také zrak.

Živí se totiž podle sezóny nektarem z květů nebo zralými plody. A jsou při tom nesmírně aktivní, za noc tato čtvrtkilová zvířata lehce nalétají přes 90 km, čímž jsou rekordmany mezi létajícími savci.

Blahodární roznašeči

Dle výzkumu biologů z Institutu Maxe Plancka v německém Radolfzellu a přírodovědců z Ghany byla schopná tato skupina čítající zhruba 150 000 zvířat rozptýlit na 300 000 semen ovocných stromů a zanést je i desítky kilometrů daleko do vykácených ploch bývalého lesa.

„Šíří především rychle rostoucí stromy, které jako pionýrské druhy vytvářejí vhodné prostředí pro usazení a růst jiných dřevin,“ vysvětluje Dina Dechmannová z Institutu Maxe Plancka.

Kaloni jsou v tom tak výkonní, že jediná kolonie by stačila každoročně znovu zalesnit kolem 800 hektarů vykácené plochy. Hašením ekologických problémů, které člověk způsobil, přínos kaloňů nekončí.

Vědci z Institutu Maxe Plancka v Radolfzellu spolu s kolegy ze Švédska a Ghany rovněž spočítali, kolik svým podílem na opylení ovocných stromů, zúrodňování půdy a produkci dřeva přinášejí ekonomice.

Došli k částce v přepočtu odpovídající asi 19 milionům korun – u jediné kolonie.

Smrtonosní přenašeči

Z výzkumu vyplývá, že nejefektivnější hnací silou obnovy lesy jsou právě zvířata. Háček ovšem spočívá v tom, že populace kaloňů je v ohrožení. Hubeni jsou ze strachu před infekčními nemocemi, které by mohli přenášet, především ebolou, a loveni také kvůli masu.

Škodí jim ale i kácení velkých stromů, které potřebují jako stanoviště pro spaní. Pro jejich ochranu by byla nutná informační kampaň o jejich významu mezi obyvatelstvem.

Někde vědci s osvětou už uspěli, místní král v Kibi, oblasti na jedné z tras, kudy létá sledovaná kolonie z Akkry, vzal kaloně, kteří žijí v jeho pozemcích, pod svou osobní ochranu.