Skutečnost, že příroda léčí, není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli.

Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány.

Na otázku, co přesně za tímto léčivým efektem stojí, mají však experti hned několik různorodých odpovědí…

Stres? Pryč s ním!

Jednu z nich poskytuje detailně zpracovaná studie „Green and Blue Spaces and Mental Health“,

o jejíž vydání se postarala Světová zdravotnická organizace (WHO). Uvádí totiž, že čas strávený v přírodě dokáže zmírnit nejen nakumulovaný každodenní stres, ale také psychologický dopad změny klimatu.

Zároveň zeleň podporuje fyzickou aktivitu a poskytuje příležitost pro sociální interakci.

A zpráva publikovaná v žurnálu Occupational & Environmental Medicine tento poznatek ještě rozšiřuje. Osoby, které navštěvují zeleň 5krát či ještě vícekrát týdně, potřebují výrazně méně „berliček“ v podobě psychofarmak. Zároveň se v jejich případě snižuje potřeba léků proti hypertenzi či astmatu.

100% soustředěnost

Vysvětlení, proč na nás příroda tak blahodárně působí, ale může pramenit také z „teorie obnovy pozornosti“. Podle ní totiž vystavení se zeleni napomáhá ke zmírnění duševní únavy a zlepšení pozornosti. „Lidé disponují dvěma druhy pozornosti.

První nazýváme cílenou, jelikož bývá nejčastěji využívána v práci. Je to ale ten druh, jež bývá vyčerpávající. Druhá je označována jako nedobrovolná.

A to proto, že bývá automaticky aktivována zajímavými věcmi v prostředí,“ uvedl environmentální neurolog a docent psychologie na Chicagské univerzitě, Marc Berman.

Vnímavé děti

S Bermanovým tvrzením koresponduje článek otištěný v periodiku Frontiers in Psychology, jehož ústředním tématem se stala dětská (ne)pozornost.

Výsledkem bylo zjištění, že děti, které se vydaly na půlhodinovou procházku do přírody, měly v následujícím testu rychlejší a stabilnější vzorec odpovědí, než ty, které výlet neabsolvovaly. Další vysvětlení, proč nás příroda tak uklidňuje, má název biofilie.

Podle této hypotézy totiž mají lidé vrozenou tendenci spojení se zelení vyhledávat.

V naprostém tichu

A pak jsou tu ještě dva klíčové aspekty, které přírodě chybí… a těmi jsou doprava a hluk.

Přehled studií publikovaných v loňském roce v Environmental Research zkoumal vliv zelených ploch na prevenci úzkostí a depresí u dospívajících či mladých dospělých ve věku 14–24 let. Výsledek?

Absence dopravního či městského ruchu nejenže podporuje všímavost, ale přerušuje i tok vtíravých myšlenek. V konečném důsledku proto dochází ke snížení rizika vzniku psychických onemocnění.

Ve stejném periodiku byla zveřejněna také další práce, která se zaměřila na kancelářské pracovníky.

Pouhých 20 minut v přírodě totiž dokázalo vybraným osobám zlepšit náladu a navodit pocit pohody, v porovnání s jedinci, kteří se po stejnou dobu procházeli v městském prostoru.

Ideální dvě hodinky

Ačkoli e-recept na pobyt v přírodě bude pravděpodobně ještě chvíli nedostupný, podle expertů je dobré strávit mimo městkou zástavbu alespoň dvě hodiny týdně.

Profesorka bioetiky na Case Western Reserve University School of Medicine v Clevelandu Eileen Andersonová dodává, že mnohdy stačí i pár minut, aby došlo ke zlepšení nálady i kognitivních funkcí.