Oběžná dráha připomíná skládku nebezpečného odpadu! Stále více nefunkčních družic či jejich zbytky naprázdno krouží okolo planety. A kroužit budou dál. Dokud do něčeho nenarazí a nezpůsobí katastrofu!
Přestavte si půl milionu kousků letících rychlostí 30 000 km/h. Takzvané vesmírné smetí má velikost malých kamínků, ale někdy je i větší než auto. V nebezpečí jsou nejen pracující satelity, ale i kosmické lodě a posádky Mezinárodní vesmírné stanice.
Zkrátka nejvyšší čas povolat úklidovou četu!
Myslíte, že se do takového úklidu nikdo nepohrne? Kandidátů je celá řada a někteří už se pomalu pouštějí do práce. A jaké uklízecí metody nabízejí?
Všechno vysát!
Když je někde hodně smetí, sáhneme po vysavači. Aby ale vysál ve vesmíru, musí mít opravdu pořádný výkon! Takový stroj už vzniká asi deset let ve švýcarském vesmírném centru v Lausanne a Evropská kosmická agentura by ho ráda vyslala do vesmíru v roce 2025.
Vesmírný „vysavač“ se jmenuje CleanSpace One a jde o krabičku o rozměrech 10×10×30 centimetrů a hmotnosti 30 kg. Díky výkonnému motoru na oběžné dráze hravě dohoní vytyčený odpadek a nekompromisně s ním zatočí!
Přesněji svou kořist chytne a skočí s ní rovnou do zemské atmosféry, kde oba shoří!
Sestřelit!
Kdo míří nejpřesněji? Laserový paprsek! Počítají s tím tedy výzkumníci z australské společnosti EOS SPACE Systems, kteří se chystají likvidovat vesmírný odpad z observatoře Mount Stromlo u města Canberry.
Jejich zařízení pracuje se dvěma laserovými paprsky – první vyhledá a zaměří nebezpečný úlomek a druhý ho přesnou střelou odchýlí z oběžné dráhy, aby nemohl způsobit nehodu. Zvládne to ale ze Země? Na takovou dálku?
Hravě! Díky citlivým senzorům zaměří i tenisový míček obíhající 1000 km daleko.
Chytit do pasti
Zbytky družic i dalšího odpadu jsou většinou z kovu. A kovové části se chytají na magnet! Chtělo by to tedy obří magnet, který na oběžné dráze všechno posbírá. Třeba takový, jakým je vybaveno magnetické rameno japonsko-korejského satelitu ELSA-d?
To se navíc zvládne pohybovat různými směry a odpad putující kolem planety tak snadno posbírá.
Testovací verze odstartovala v březnu 2021, zatím s úkolem chytání maket vysloužilých družic. A pokud magnet nebude stačit? Ještě je ve hře využití obrovské masy aerogelu. Když se na něj nachytá dost vesmírného smetí, spadne do atmosféry, kde lehne popelem.
Změnit směr
Ve vesmíru je koneckonců místa dost a nějaký ten odpad ze Země by ani vadit nemusel. Stačilo by, aby neohrožoval bezpečný provoz na oběžné dráze! V hledáčku vesmírných agentur jsou tedy i takové satelity, které po skočení své mise jednoduše změní kurz.
Například se posunou na tzv. hřbitovní dráhu, kde nikomu překážet nebudou!
Podobně by mohly být naprogramovaní i stupně nosných raket, které se po odpadnutí většinou tlakem rozletí na mnoho malých kousků. Kdyby se jim na konci otevřely ventily nádrží, zůstanou celé a jejich likvidace bude snazší.
Žádný odpad nevytvořit!
A taková je vlastně nejlepší rada na úklid – žádný nepořádek nikdy neudělat! Mnoho nefunkčních vesmírných přístrojů sice spálí zemská atmosféra, jenomže jak hoří předměty, které jsou z hliníku, titanu nebo slitin podobných materiálů?
Spousta nebezpečných částí pořád zbude.
Na to myslí japonští výzkumníci z Univerzity v Kjótu a pracují na satelitech ze dřeva! Ty po odsloužení shoří dokonale a žádní vesmírní uklízeči nebudou zapotřebí.