Stalin napjatě sedí na okraji křesla a s rukama pevně svírajícíma kožené opěrky sleduje jeden ze svých oblíbených filmů – americký western Přepadení s Johnem Waynem.

Příběh o osamělém kovbojovi, který svou puškou rozsévá zákon, jakoby prožíval s hercem na plátně. „Víte, ten Wayne je horlivý antikomunista,“ doslechne se jednoho dne Stalin. Ač má herce rád, je rozhodnut, že musí zmizet.

Je to nepříliš vzácný paradox – světoví diktátoři, kteří veřejně metají blesky hněvu na Ameriku a vše s ní spojené, se sami po večerech dívají na hollywoodské filmy.

Adolf Hitler (1889–1945) miloval King Konga, Kim Čong-il (1941–2011) obdivoval Ramba a Josif Stalin (1878–1953) rád koukal na westerny s Johnem Waynem (1907–1979).

To se ale změní v roce 1949. Ruský režisér Sergej Gerasimov (1906–1985) totiž vládci Kremlu po návratu z konference v Americe řekne, jak to s tím jeho oblíbencem vlastně je.

„Gerasimov Stalinovi donesl, že John Wayne vede válku za zničení komunismu v Americe a jejím filmovém průmyslu,“ uvádí Michael Munn, autor hercovy biografie John Wayne – Man Behind The Myth.

Odkazuje se na vyprávění několika lidí z branže, Waynova kaskadéra Yakimu Canutta a režisérskou legendu Orsona Wellese.

Jakmile tedy sovětský vůdce zjistí, že jeho oblíbený herec je zarytým odpůrcem Svazu a dokonce založil protikomunistickou Filmovou alianci na uchování amerických ideálů, vydá rozkaz k jeho zavraždění.

Drsný přístup kovboje

Někdy na začátku 50. let Wayna navštíví agenti FBI a informují ho o podezření, že mu špióni KGB usilují o život. „Ať přijdou, vypořádám se s nimi!“ nedělá si herec starosti. Zakrátko bude mít skutečně příležitost.

„Když přišli dva Rusové do Johnovy kanceláře, už tu na ně čekali agenti FBI. Naložili je do aut a odvezli na místo, kde John narafičil fingovanou popravu,“ píše Munn.

Při této šarádě zjistí, že více než jeho koltu se ruští agenti bojí návratu domů – je jim jasné, že za zpackaný úkol je trest nemine. Zůstanou proto v USA jako spolupracovníci americké strany.

Nabíjí i Čína

Stalin si ale nedá pokoj a zosnuje další atentát. Tentokrát ho má vykonat komunistická buňka v Mexiku, kde má Wayne natáčet film Hondo. Po Stalinově smrti v březnu 1953 ale příkaz zruší nový generální tajemník Nikita Chruščova (1894–1971).

Když se o pět let později s americkým hercem setká, prý mu o celé věci sám poví… S vypsáním ceny na Waynovu hlavu nezůstane pozadu ani čínský „kormidelník“ Mao Ce-tung (1893–1976).

Najme odstřelovače, který má hvězdu westernů zneškodnit při návštěvě Vietnamu v roce 1966. Ani tento pokus se nezdaří.

„Dasvidania, soudruzi!“

Wayne si po Stalinově smrti trochu oddechne. V létě 1955 mu ale zazvoní telefon. „Jeden z mých lidí se úspěšně infiltroval do tvrdé komunistické buňky v Los Angeles… A chtějí dokončit to, co Stalin započal,“ sděluje mu naléhavě Canutt na druhé straně.

Wayne je zrovna mimo město, ale dá příteli mandát zařídit všechno potřebné. Canutt dá dohromady početnou skupinu ostrých hochů, většinou z řad filmových kaskadérů, a na komunisty podniknou nečekaný přepad. Stoly i židle létají vzduchem, ale kaskadéři zvítězí.

„Bylo tam hodně krve a bylo štěstí, že nikdo nepřišel o život,“ vzpomíná na drsnou potyčku Canutt. Co s nimi teď? Všechny komunisty odvezou na letiště a posadí na nejbližší spoj do Ruska.