Westminsterské opatství na sklonku června 1509 září rudou barvou a šarlatem. Přítomní diváci ani nedutají, když si nová anglická královna Kateřina Aragonská sama na hlavu nasazuje zlatou korunu posetou safíry a perlami.
V ruce hrdě svírá zlaté žezlo s holubicí na špici. Jindřich VIII. na korunovaci své choti nešetří. Celý ceremoniál je jen o 200 liber levnější než ten jeho…
„Jsme jako vědra na vodním kole… jedno je dole, jedno nahoře, jedno plné, druhé prázdné,“ čítává Kateřina Aragonská (1485–1536) ve slavných španělských rytířských románech. V posledních letech o těchto slovech přemýšlela víc než kdy předtím.
Bylo jí 16 let a tři měsíce, když se stala vdovou. Její choť Arthur, princ z Walesu (1486–1502), nikdy nepřekypoval pevným zdravím. Nakonec jej ale poměrně rychle zchvátila potivá nemoc.
Je celkem logické, že se Kateřininým novým nápadníkem stává Arthurův mladší bratr Jindřich (1491–1547).
K zásnubám došlo 23. června 1503. Na svatbu s ním si ale Kateřina musí počkat šest let, během nichž zažívá v Anglii řadu příkoří.
Na vině je její tchán Jindřich VII. (1457–1509), který španělskou princeznu de facto drží jako rukojmí kvůli vyplacení jejího věna.
Nakonec otec donutí budoucího Jindřicha VIII., aby zasnoubení s Kateřinou zrušil a poohlédl se po nějaké lepší partii. Už už se zdá, že Španělka britské ostrovy opustí, když vtom zasáhne osud.
Jindřich VII. umírá a pouhých šest týdnů po jeho smrti si Jindřich VIII. vede Kateřinu Aragonskou k oltáři.
Otci navzdory
„Bylo to otcovo poslední přání,“ vysvětluje Jindřich VIII. na veřejnosti své rozhodnutí, i když to nezní zrovna věrohodně.
Ve hře je stále princeznino věno, ale také fakt, že se již jedná o mladou ženu, pro kterou by neměl být problém okamžitě začít rodit děti. V neposlední řadě u Jindřicha při výběru nevěsty hrají city.
„Jednal z popudu lásky, nikoli politiky,“ uvádí současná britská spisovatelka Antonia Fraserová. Půvabná Kateřina mu učarovala. Její jemná světlá pleť a předlouhé kaštanové vlasy mu nedávají spát.
A snad vůči své bývalé švagrové pociťuje soucit a jeho sňatek s ní má být jakýmsi vzdorem vůči zemřelému otci. „Pokud bych byl stále svobodný, znovu bych si zvolil Kateřinu,“ napíše krátce po svatbě Jindřich VIII.
Silná jako Isabela
Manželé si neustále projevují vzájemnou náklonnost. Obdarovávají se skvosty, které zdobí jejich propletené iniciály. Ať už jde o zlaté poháry, nebo královské nočníky. V barvách své dámy Jindřich VIII. vítězí v rytířských turnajích.
Cení si jejího intelektu a důvěřuje jí natolik, že když se v roce 1513 vydává na válečné tažení do Francie, jmenuje Kateřinu anglickou regentkou. Ta se v nové roli osvědčí a zkrotí vzpurné Skoty.
Postupem let z ní vyrůstá stejně silná žena, jakou byla i její matka Isabela Kastilská (1451–1504). Její výchovu v sobě nezapře. Navenek ohromuje svým diplomatickým umem, v soukromí klidně vyšívá královy košile. Věří, že jí Jindřicha za manžela přisoudil bůh, a je mu až fanaticky oddána.
Synové přijdou…
Jediným kalem na šťastném manželství jsou chybějící potomci. Syn Jindřich, který se narodil 1. ledna 1511 a jehož příchod na svět oslavovala celá Anglie, se dožil pouhých 52 dní.
Jediným potomkem královského páru, který se těší pevnému zdraví, je dcera Marie (1516–1558). „Synové přijdou, královna i já jsme dosud mladí,“ neskrývá ani tehdy optimismus Jindřich.
Jenže četná těhotenství se však začínají podepisovat na královnině zjevu. Vždy měla sklony k plnější postavě, teď už je přímo obézní. Zatímco o šest let mladší Jindřich je stále v plné síle, Kateřina za ním začíná zaostávat.
Brzy bude konec manželského štěstí a královnu v Jindřichově loži nahradí její dvorní dáma Anna Boleynová (1500/1501–1536)…
