Jupiterův měsíc Io díky své bouřlivé sopečné činnosti mění svou tvář každým okamžikem. Planeta Země je v tomto ohledu konzervativnější, avšak ani její profil není neměnný.
Zvláště v oblastech, kde se setkávají tektonické desky se slovy klasika „pořád něco děje“.
Své o tom vědí třeba Japonci. Zatímco jiné státy, které mají nenasytný hlad po zvětšení, zabírají cizí území, Japonsko roste tak nějak samo. Loni v listopadu se asi 1000 kilometrů od Tokia zničehonic vynořil 400 metrů dlouhý ostrov. Poslední měření ukazují, že nový kousek pevniny poměrně rychle roste.
A to tak, že se již dokázal spojit s nedalekým neobydleným ostrovem, který je v atlasech zakreslen pod názvem Nišinošima. Výsledkem je už docela slušně rozlehlý ostrov, který na dálku měří 1350 metrů a na šířku 1550 metrů.
Japonští badatelé však očekávají, že proces není zdaleka u konce a míry nové pevniny se budou dále zvětšovat.
Nejedná se o nic neobvyklého, je celkem běžné, že se kus země vynoří z mořských vln. Jen od roku 1945, kdy skončila válka v Tichomoří, se v Pacifiku poblíž Japonska vynořilo nejméně pět nových ostrovů.
Jeden z nich, který se objevil v roce 1986, po dvou měsících opět zmizel a dnes po něm není ani památky.
Pro Nišinošimu podobná situace také není ničím novým, něco podobného se u ní odehrálo i v roce 1973.
Jenže Japonci se z nového územního nárůstu příliš neradují. Na Nišinošimě a jejím novém přírůstku byla zaznamenána silná vulkanická aktivita.
Obyvatelé země vycházejícího slunce jsou na otřesy či vlny tsunami zvyklí, přesto i je dokáže přírodní katastrofa překvapit. Důkazem budiž fukušimská tragédie, která se odehrála před třemi lety.
Letecké snímky ukázaly, že na ostrově jsou tři krátery. Jeden je klidný, za to zbylé dva doslova hýří aktivitou. Zpočátku mraky popela stoupaly do výšky 600 metrů, později zlověstný sloupec dosáhl výšky dvou kilometrů.
Nišinošima je proto pod každodenním drobnohledem japonských seizmologů. Jak se však bude situace vyvíjet dál, to si nikdo nedovolí odhadnout…
