Fobie patří mezi časté úzkostné poruchy, které v extrémních případech mohou narušovat běžný život. Je prokázáno, že ve větší míře trpí strachy spíše ženy než muži. Některé lidi může trápit i vcelku bizarní fobie.

Jsou fobie, jež se vyskytují u lidí častěji, jiné v očích ostatních mohou působit až komicky. Tak či onak, tyto panické strachy znepříjemňují dotyčným život.

Buď jim nedovolují dělat některé věci tak, jak je běžné, nebo je naopak nutí vykonávat činnosti, které by jinak nedělali. Jaké fobie nejčastěji postihují ženy a muže?

ŽENY:

Arachnofobie (strach z pavouků)

Tato fobie patří u žen k těm nejčastějším. Obecně se projevuje panikou, když se v blízkosti člověka objeví pavouk. Touto fobií trpí podle průzkumů až ¼ populace. Postižení se necítí dobře na jakémkoli místě, kde by podle nich mohli být pavouci.

Často se stává, že i když je pro takového člověka prakticky nesnesitelný pohled na tento hmyz, snaží se ho neustále udržet v dohledu, aby pavouk neutekl a neobjevil se nečekaně někde jinde.

Příčinou strachu může být traumatický zážitek z dětství, velmi často se jedná o získané chování od rodičů.

Akrofobie (strach z výšek či hloubek)

Jedná se velmi častou fobii, kdy mají lidé extrémní strach z výšek nebo hloubek. Trpí jí asi 10 % celkové populace, přičemž ženy postihuje 2x více než muže.

Pro dotyčné je velmi problematické například cestovat letadlem, lanovkou, vystupovat na rozhledny, nebo se jen dívat z oken či chodit na balkon. Hranice výšky jsou velmi individuální.

Někdo nemůže ani vylézt po žebříku, jinému nedělá problém stát na střeše domu. Ve výškách ale mohou být tito lidé nebezpeční, často totiž panikaří a hrozí jim riziko pádu.

Klaustrofobie (strach z malých prostorů)

Tento strach provází ženy i muže. Projevuje se záchvaty paniky, při kterých se klaustrofobik snaží z malého prostoru dostat co nejrychleji pryč. Ocitnout se v této situaci mohou lidé například ve výtahu, nebo pokud zůstanou zamčení v uzavřené místnosti.

Statistiky uvádějí, že klaustrofobií trpí až 7 % lidí na světě. Poruchu doprovází pocit dušení, bušení srdce, někdy záchvaty paniky a křik. Při silné formě se člověk může chovat agresivně.

Mysofobie (strach z bakterií)

Lidé s touto fobii mají panický strach z bakterií, špíny nebo nákazy. Mají proto potřebu si neustále mýt ruce, uklízet a udržovat úzkostlivou čistotu. Často se vyhýbají veřejným místům, jako je hromadná doprava nebo veřejné toalety.

Strach může být někdy tak paralyzující, že dotyční přestávají úplně chodit do společnosti.

Ophidiofobie (strach z plazů)

Strach z hadů patří mezi nejběžnější fobie na světě. Podle statistik trpí tímto strachem každý 3. člověk. Podle vědců má tato obava kořeny už v pravěku, kdy sloužila ke zvýšení šancí člověka na přežití v přírodě.

U silné formy se lidé bojí nejen setkání se živým hadem, k panické reakci jim může stačit i plaz na televizní obrazovce nebo fotografii. Postižení se cítí ohrožení, často ztuhnou a v záchvatu paniky se nemohou hýbat ani mluvit.

MUŽI:

Glossofobie (strach z mluvení na veřejnosti)

Tato fobie se vyskytuje častěji u mužů než u žen. Pramení především z nedostatku sebevědomí a obav, že na veřejnosti dojde k trapasu, nebo se dotyčný bojí reakce publika.

Léčbou tohoto strachu se zabývá psychoterapie, účinné je hlavně postupné vystavování obávanému strachu, či relaxační techniky. V závažných případech lékaři podávají psychofarmaka.

Venustrafobie (strach z krásných žen)

Většina mužů si potrpí na krásné a atraktivní ženy. Existují ale i takoví, kterým samotná myšlenka na to, že mluví s krásnou ženou, způsobuje naprostou paniku.

Za tímto strachem stojí negativní zkušenost, například v souvislosti s matkou, učitelkou nebo první láskou. Odborníci se domnívají, že dotyčný mohl být takovou ženou zesměšněn nebo veřejně uražen.

Každá dobře vypadající žena se tak pro muže stává nebezpečnou nebo ohrožující. V extrémních případech pak tento strach ovlivňuje veškeré vztahy a sebevědomí muže.

Ergofobie (strach z práce)

U této fobie se nejedná lenivost, ale o vážnou chorobu. Nástup tohoto strachu vzniká pracovními zkušenostmi. Takový člověk se nebojí ani tak samotné práce, ale spíše svého selhání.

V hlavě má neustálé negativní myšlenky, bojí se, že výsledek každé jeho činnosti bude špatný. O nemoc jde ve chvíli, kdy má člověk z vykonávané práce, pracovních podmínek a z kolegů strach. Často se tato fobie dostavuje po pracovním úrazu.

Pokud nepomůže ani změna zaměstnání a prostředí, musí takový člověk vyhledat odbornou pomoc.

Algofobie (strach z bolesti)

I když jsou muži všeobecně bráni za silnější pohlaví, podle některých průzkumů mají nižší práh bolesti než ženy, a také se u nich tato fobie vyskytuje častěji.

Zatím se ale nepodařilo zjistit, jaký druh bolesti bude dostatečně vysoký na to, aby fobický strach vyvolal. Jeho rozvinutí se odvíjí od prožitků s nemocí, bolestí, úrazem, operací nebo zdravotnickými výkony.

Emetofobie (strach ze zvracení)

Tento problém postihuje až 9 % populace. Lidé s touto fobií se vyhýbají situacím, jakými jsou stravování mimo domov, konzumace alkoholu, cestování apod., tedy případy, ve kterých může ke zvracení dojít.

Někteří se bojí být v blízkosti jiné osoby, které je nevolno. Kvůli fobii se postižený vyhýbá různým společenským událostem, ale i třeba parkům, podchodům a dalším veřejným místům.