Malý George v otrhaných šatech ráno zasedne do školní lavice. Moc nevnímá, co učitel u tabule vypráví. Když ho vyvolá, rozpačitě kouká kolem sebe. Těší se na jediné: Až skončí vyučování a vyběhne ven. Konečně bude moci hrát svůj milovaný baseball.
Kate Ruthová míří domů po směně v baltimorské továrně domů, když jí zastoupí cestu sousedka. „Ten váš kluk je ale spratek. Trefil mně kamenem,“ vychrlí na ni naštvaně. Paní Ruthová si povzdychne, omluví se za svého syna a rychle zmizí ve svém bytě.
Přivedla na svět osm dětí, ale přežily jenom dvě, George Hermann Ruth (1895–1948) a jeho sestra Mamie. S manželem Georgem Ruthem musí tvrdě pracovat, aby děti uživili. Nemá na potomky tolik času, kolik by chtěla.
Někdy jí proto připadá, že malý George vydá za pět zlobivých dětí. Věčně běhá po venku, zlobí, místo do školy chodí za školu, a to je mu teprve sedm let. Co bude, až začne dospívat? Pohár její trpělivosti přetekl.
„Potřebuje tvrdý režim a pořádnou školu,“ oznámí manželovi. Synka proto přihlásí do chlapecké průmyslové školy Svaté Marie.
Mnich poslouží jako vzor
„Nepůjdu a nepůjdu,“ vzteká se malý George, když se dozví, kam ho rodiče posílají. Je jako z divokých vajec. Nakonec ale přece poslechne. Přísné prostředí školy vedené katolickými mnichy mu pomůže. Učí se dodržovat přísný řád, i když to jde ztuha.
Mniši vědí, že chlapci potřebují nějak užitečně vybít svoji energii. Georgeovi se zalíbí baseball. Tady má konečně možnost předvést, co umí. „Hraje docela dobře. Mohlo by z něj něco být,“ prohodí bratr Matthias k ostatním, když pozoruje Georgovu hru.
Pak si vezme chlapce stranou. „Budeš nadhazovat,“ nařídí mu a neúnavně s ním trénuje. Pro malého kluka se Matthias stane vzorem. Neprotestuje, když má trávit hodiny na hřišti. Naopak je ve svém živlu a lepší se zápas od zápasu.
„Máme u nás moc šikovného kluka. Nechcete se přijít podívat?“ osloví v únoru 1914 mniši Jacka Dunna, majitele místního baseballového klubu Baltimore Orioles. Dunn přikývne a udělá si čas.
Potřebuje pravidelně doplňovat tým mladými talenty a tihle kluci z ulice bývají šikovní.
Nemluvně v týmu
George se před ním předvede v tom nejlepším světle. Šéf klubu ho hodinu pozoruje na hřišti a pak překvapenému devatenáctiletému klukovi rovnou nabídne profesionální smlouvu. Protože ale George ještě nedosáhl plnoletosti, zároveň mu dělá i zákonného zástupce.
„Přijďte se podívat na to Jackovo nejnovější nemluvně,“ kamarádsky popichují hráči Baltimore Orioles nejnovější přírůstek do svého týmu.
Přezdívku „Babe“ už Georgovi nikdo neodpáře. Babe debutuje za klub na hřišti 11. července 1914 a vede si tak dobře, že ho Dunn brzy prodá bostonskému klubu Red Sox. Ze začátku jenom střídá, ale velmi brzy si dobude místo v základním kádru.
V sezoně v roce 1919 získá 29 homerunů a dosáhne rekordu. Majitelé bostonského klubu pochopí, že mají v rukou poklad, který se dá výhodně zpeněžit. 26. prosince 1919 ho proto prodají newyorskému klubu Yankees. Tam se okamžitě stává oporou. Láme žebříčky rekordů.
Poklad na prodej
Už v následující hráčské sezóně si na své konto připisuje 54 homerunů. Téměř přes noc se zrodí superhvězda. Jásot fanoušků je pro něj jako droga. „Jediná opravdová hra na světě je, myslím, baseball,“ prohlašuje kudy chodí.
Yankees se hlavně jeho zásluhou stávají nejúspěšnějším baseballovým týmem.
V roce 1923 si dokonce mohou dovolit vybudovat si nový stadion, kterému se pak přezdívá „dům, který stavěl Ruth.“ Babe roku 1925 bere víc peněz, než americký prezident (vydělá si 80 tisíc dolarů, zatímco prezident jenom 75 tisíc).
Celkem za svoji celou kariéru dosáhne 714 homerunů. Pomůže mu k tomu jeho sebevědomí. Zároveň ale dobře ví, že jeho sport je kolektivní práce.
„Můžete mít bandu největších hvězd na světě, ale v případě, že nehrají společně, nestojí klub ani za desetník,“ nechává se slyšet. Dodnes Američané považují Rutha za nejlepšího hráče baseballu všech dob.
„Na dnešním trhu by Ruth bez mrknutí oka dostal roční smlouvu na 10 milionu dolarů,“ oceňuje jeho kvality současný americký sportovní agent Ronald Shapiro.
Ovšem když Ruthovi na podzim roku 1946 objeví zhoubný nádor v krku, ani pohádkové výdělky mu nepomohou. Jeho zdravotní stav se zhoršuje, až nakonec v srpnu 1948 podlehne boji s rakovinou.