Městem začínají znít sirény a lidé propadají panice. V televizním vysílání je ohlášen začátek jaderné války mezi mocnostmi. Naprostá většina obyvatelstva na tento, byť velmi nepravděpodobný, scénář není připravena.
Najdou se však tací, kteří chtějí přežít za každou cenu a na podobné události se dlouhá léta připravují.
Preperství nebo také survivalismus má své počátky ve 20. století v Americe.
Lze jej popsat jako snahu skupiny lidí, kteří se na základě svého přesvědčení, že naše civilizace je přespříliš závislá na moderních technologiích a má sebedestruktivní sklony, připravují na možné temné scénáře zániku moderní civilizace.
Zásoby na dva roky
„Prepeři“, jak se příslušníci této skupiny nazývají, mají několik pravidel, kterými se řídí. Jedním z nejzákladnějších je potravinová soběstačnost.
V případě jakékoliv větší přírodní katastrofy, blackoutu či jiné mimořádné události, která může naší civilizaci postihnout, je nejzákladnější přístup k potravě. Považuje se za nutné vytvořit si zásoby potravin minimálně na dva roky.
Jedná se především o konzervované maso, ovoce a zeleninu.
Nutná je též větší zásoba obilovin, a to nejen pro případ, kdy zásoby konzerv dojdou, ale také pokud by nastala situace, kdy současná civilizace zanikne a zbývající lidé se ocitnou ve světě, kde je pro přežití nutné si jídlo vypěstovat sám.
Zbraně, úkryt, obrana
Pouhé zásoby ovšem podle preperů nestačí. V případě, že dojde k některé z popsaných situací, bude pro mnohé vlády složité udržet fungující společnost. Zvlášť pokud ona událost bude mít za následek nedostatek potravin a vody.
Společenský řád se může pod tíhou těchto faktorů velmi rychle rozpadnout. Prepeři tedy kladou též důraz na připravenost bránit sebe a své zásoby, a to i za pomoci síly.
V případě nedostatku potravin či rovnou hladomoru se budou lidé snažit získat jídlo všemi možnými způsoby, nevyjímaje to, že jej vezmou druhým. Mnozí tedy na zbraně a zvládnutí jejich používání velice dbají.
Od věci nejsou dle nejzarputilejších z nich ani různé přírodní nebo umělé úkryty.
Šance během krize
Události se dají rozdělit do různých stupňů závažnosti a reálnosti. Za méně závažnou, avšak za nejvíce pravděpodobnou se dá vzhledem k současné situaci považovat hospodářská krize. Ta však neznamená pro civilizaci jako takovou nutně zničení.
Je ovšem pravděpodobné, že mnoho běžných komodit může z trhu zmizet nebo mohou být často nedostupné. Prepeři tak mohou využít svých znalostí a zásob a být potravinově nezávislejší než většina populace.
Smrtící virus
Pandemie covidu-19, která vypukla před třemi roky, ukázala, jak málo je lidstvo připraveno na podobné scénáře.
Pokud by došlo ke vzniku nemocí, kde by byla mortalita podobná jako u eboly a byla by zachována podobná schopnost šíření jako u covidu-19, zcela jistě by to znamenalo závažné ohrožení pro světovou populaci.
Prepeři by byli tudíž ve velké výhodě díky prostředkům, které jim umožní přežít v izolaci od okolního světa, a soběstačnosti.
Ovšem vzhledem k tomu, že se mnohé vlády a světové zdravotnické instituce z této pandemie a jejích následků poučily, není tato varianta příliš pravděpodobná.