Objevení Ameriky přineslo do našeho jídelníčku neznámé plodiny: brambory, kukuřici, fazole, papriku, rajčata, kakao, koření a nové druhy ovoce. Brambory u nás zlidověly až později.

Nejdříve vzbuzují paniku kvůli opakovaným otravám, protože lidé nejedí hlízy, ale bobule. Potom se ale staly součástí jídelníčku ve všech podobách: vařené, pečené, opékané i smažené. Teprve nyní hospodyňky také připravují první vařené moučné knedlíky.

Experimentální recepty

Nové chutě přináší také renesance, rozvíjejí se národní kuchyně jednotlivých zemí a objevují se i různé experimenty, které jsou někdy značně neobvyklé a zřejmě i nepříliš chutné. Komentář k receptu na koláč z úhoře třeba zní:

„Když to konečně uvaříte, předložte to svým nepřátelům, protože v tom není nic dobrého.“

Stoly bohatých přetékají jídlem

Když se v lednu roku 1578 potřetí žení Vilém z Rožmberka a bere si Annu Marii Bádenskou, na slavnostní tabuli nechybí:

„40 jelenů, 50 kusů srnčí, 50 nádob zvěřiny naložené v láku, 20 kusů černé zvěře, 150 volů, 15 krav, 20 větších ročních telat, 526 menších šestinedělních telat, 450 vepřů, 450 skopců, 395 jehňat a 504 větších selat.“ Dále pernatá, drůbež a ryby.

Kuchaři pečou, vaří a smaží několik dní. Na chléb, sladké a slané pečivo padne 30 947 vajec, 35 centů převařeného a 7 centů čerstvého másla.