Dělená, zónová, chrononutriční, krabičková, raw, podle krevních skupin, paleo… Když zadáte do internetového vyhledávače slovo „dieta“, vypadne 860 milionů odkazů.
Diety. Hrnou se ze všech stran. Jedna tvrdí: „Vajíčka škodí, rozhodně se jim vyhýbejte!“ druhá trvá na tom, že vajíčka jsou zdravá a nejlepší by bylo nejíst nic jiného. Totéž platí o mase, mléku, pečivu. Jedna radí nevečeřet, druhá zase nesnídat.
Každý měsíc se dočítáte o tom, že zdravé je přesně to, co ještě před měsícem škodilo. A naopak. To aby člověk raději nejedl nic. Jenže to je taky špatně! Kdo nejí, nehubne a může dokonce přibírat.
Stresuje totiž tělo a nutí ho v hrůze ze smrti hladem ukládat vše do tukové zálohy na později. Proto je ten, kdo nejí, unavený a ještě tloustne. Co tedy s tím? Tady pár jednoduchých fíglů zcela nezávislých na jakékoli dietě či objevu.
1/ Zapomeňte na diety
Většina jich sice funguje, ale často jen proto, že jsou postaveny na nízkém kalorickém příjmu. Potíž je, že mnohé, i když fungují, nejsou zdravé. Třeba proto, že vynechávají nějaký důležitý prvek stravy.
Navíc jsou stavěny jako časově omezené a když člověk dosáhne cíle a dietu zmírní nebo ukončí, přiřítí se sabotér jojo efekt a váha znovu letí nahoru. Takže se přestaňte trápit dietami. Nezkoušejte hned tu a hned tamtu, když ta první nezafunguje.
Jen začněte jíst kvalitněji. Nemyslete na to, kolik musíte shodit, ale zda to, co právě jíte, slouží nebo škodí. Pro příklad – pokud si dáte banán je to zisk, pokud si dáte banánek v čokoládě, je to ztráta. Než se dostaví výsledky, může to trvat i rok, zato budou trvalé.
2/ Reorganizujte špíž
Pokud otevřete špíž nebo lednici, a první co uvidíte, je pytlík chipsů, je to špatně. Protože sáhnete právě po tom, co vidíte jako první.
Takže všechno vystěhujte a uspořádejte tak, aby to nejzdravější, třeba ovoce nebo zelenina, bylo to první, co uvidíte, a bylo nejsnadněji dostupné.
To špatné, pokud už to doma chcete/musíte mít, přestěhujte do spodních nebo horních polic, kam je mnohem méně pohodlný přístup a kam není vidět.
3/ Méně talíře, více zdraví
Množství jídla, které sníte, neovlivňuje pocit nasycenosti, ale pohled na talíř. A není to jen tím, že mnozí mají z dětství vštípeno, že „Co je na talíři, to se musí sníst.“ Podle expertů neumíme odhadnout množství jídla, které potřebujeme.
Když tedy dostaneme velký talíř, sníme mnohem více než chceme, nebo potřebujeme. Zkuste používat menší talíře. Třeba ty předkrmové. Nejspíš zjistíte, že množství jídla, které se na ně vejde, vám k nasycení stačí. Navíc, jak tvrdí ve své knize Tom Rath:
“Podle vědeckých výzkumů rozhoduje o množství snědeného také kontrast mezi barvou talíře a jídla. Bílých těstovin na bílém talíři sníte až o 30% víc než těstovin na talíři třeba červeném.“
4/ Na nákup až po jídle
Čím jste hladovější, tím snadněji podlehnete nezdravým lákadlům. S prázdným žaludkem hladina krevního cukru klesne a mozek alarmuje chuť na vysoce kalorické bomby, jako třeba hamburgery nebo dorty.
Tělo se totiž v případě hladu snaží rychle vrátit hladinu krevního cukru na obvyklé hodnoty. Totéž platí o nakupování. S prázdným žaludkem si domů mnohem častěji donesete vysoce kalorické potraviny, které jste původně vůbec kupovat nechtěli.
Jak se podobným rizikům také vyhnout? Napište si předem, co chcete koupit, a pak obloukem obcházejte úseky, které jsou plné chipsů, čokoládových tyčinek a jiných lákadel.
„Pokud je neuvidíte, neskončí pravděpodobné ve vašem nákupním vozíku a následně ve vašem žaludku.“ říká Tom Rath.
5/ Dejte mozku čas
Jezte pomalu. Žaludku trvá přibližně 15 minut, než stihne poslat mozku signál, že už to stačí. Když hltáte, trávící soustava to nestihne, a vy se cpete i když už je žaludek plný. Takže se přejíte a jistíte to až když se zvednete od stolu.
A nejenže si jídlo méně vychutnáte, ale navíc si hltáním zdvojnásobujete riziko diabetu 2 typu. Nespěchejte, klidně odložte lžíci a prohoďte pár slov s ostatními. Talíř vám nikdo nesebere.
