Větrné elektrárny se poslední dobou vyrojily u nás i jinde po světě doslova jako houby po dešti. Na jakém principu vlastně vyrábějí elektřinu? Jsou hlučné? Představují riziko pro ptáky? Mají vliv na televizní a rádiový signál?
Síly větru využívali už naši předkové – větrný mlýn mlel obilí nebo poháněl stroje k lisování olejů, větrnými čerpadly se získávala voda. Jako pohon sloužil vítr také plachetnicím.
Dnes větrná elektrárna (neboli turbína) přeměňuje větrnou energii na energii elektrickou.
Vítr proudící přes lopatky turbíny je roztáčí, a tím pohání elektrický generátor k nim připojený. Takto vyrobená elektřina je následně dodávána do elektrické sítě.
Jak hlučná je větrná elektrárna?
Starší typy větrných elektráren z 90. let minulého století byly opravdu hlučné.
V dnešní době však konstrukce turbín pokročila natolik, že již ve vzdálenosti 500 m od stožáru větrné elektrárny o výkony 2MW je splněna česká hygienická norma, která připouští maximální úroveň hluku v obytné zástavbě 50 dBA ve dne a 40 dBA v noci.
Ptáci v ohrožení
Je pravdou, že větrné elektrárny představují nebezpečí pro ptactvo, ovšem na každých 10 000 ptáků připadá pouze jedna smrtelná kolize s turbínou. Mnohem větším rizikem tak pro ně zůstává automobilový provoz a vedení vysokého napětí.
Další výzkumy navíc zjistily, že umístění větrných elektráren v přírodě nezpůsobilo stěhování divoce žijící zvěře (zajíci, srnčí, lišky a další) z těchto míst.
Omezení příjmu televize a rádia
Běžný provoz větrných elektráren neruší příjem rozhlasu a televize ani sítě mobilních operátorů. V minulosti k problémům na našem území docházelo, když byly stožáry elektráren umístěny v bezprostřední blízkosti antény vysílače.
Co je diskoefekt?
Dalším negativním efektem byl stín vrhaný rotující vrtulí na lidská obydlí, který za pěkného počasí, když bylo slunce nízko nad obzorem, způsoboval v domech efekt diskotéky.
Dnes se dbá už při plánování stavby větrných elektráren, aby stíny vrtulí zasahovaly do obytných zón co nejméně.
Jak funguje větrná turbína?
Nejlepších výkonů dosahují turbíny při mírném větru. Vítr roztáčí lopatky turbíny, a otáčí tak centrální hřídelí. Rychlost otáčení hřídele je upravena v převodovce. Elektrický generátor přeměňuje mechanickou energii otáčející se hřídele na energii elektrickou.
Vyrobená elektřina je přeměněna na vyšší napětí v transformátoru, a dále putuje rozvodnou sítí až ke konečnému spotřebiteli.
Kde v ČR je nejpříznivější vítr?
Jako limitní pro ekonomickou rentabilitu větrné elektrárny je uváděna minimální rychlost větru cca 18 km/h. Tento limit však z celého území ČR splňuje jen omezené množství lokalit. Nejvíce se jich nachází na Českomoravské vrchovině (Kraj Vysočina).
