Poměrně dobře zachovalou zkamenělinu našli vědci z Velké Británie. Paleontologům by mohla pomoci lépe pochopit, jak vznikli bizarní bezobratlí tvorové – sumýši, jimž se říká „mořské okurky“.

Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Fosilie živočicha se nacházela v oblasti britského hrabství Herefordshiru a za ta léta překvapivě vydržela v mimořádně dobrém stavu.

Práce mezinárodního týmu vědců spočívala nejprve ve vyfotografování všech vrstev tvora, následném vložení dat do počítače a nakonec na základě všech těchto snímků vznikla digitální rekonstrukce – 3D model, jenž mohl zobrazit unikátní zvíře v celé své kráse.

Přenesení dat do virtuálního prostředí umožnilo vědcům popsat, jak se zvíře pohybovalo a jak probíhal vývoj dnešních sumýšů (Holothuroidea) a jejich vzdálených příbuzných ostnokožců (Echinodermata).

Žádný mýtus, nýbrž skutečný živočich

Tvor nese pojmenování Sollasina cthulhu, protože vědcům jeho vzhled evokoval stejnojmenné fiktivní monstrum vytvořené americkým spisovatelem H. P. Lovecraftem (1890-1937). Živočich žil na planetě Zemi pravděpodobně někdy před 430 miliony let.

Oproti své literární předloze nedosahoval pravěký tvor obřích rozměrů, jeho velikost se pohybovala kolem 3 cm. První, co člověka při pohledu na něj upoutá, jsou jeho chapadla rozmístěná po celém těle, ta mu sloužila k lapání potravy a k pohybu po mořském dně.

Příslušníci tohoto druhu měli 45 stopkovitých chapadel, tělo se skládalo z mnoha tvrdých destiček a ústa lemovalo 5 velkých zubů.

Jaký je jejich vývojový strom?

Badatelé provedli několik analýz, aby se dozvěděli, zda měla Sollasina vývojově blíže k sumýšům či k mořským ježovkám (Echinoidea). Analýza se zaměřovala na ranou evoluci této skupiny, která později vyústila do jejich dnešní podoby.

„Sollasina patří do dnes vymřelé skupiny tvorů. Tento nový materiál nám poskytuje informace o tom, jak vypadala jejich vnitřní struktura.

Obsahovala například orgán ve tvaru kruhu, který u té skupiny nebyl doposud popsán,“ sdělil Imran Rahman, hlavní autor studie. Výzkum také prokázal, že v průběhu rané evoluce sumýšů, asi před 400 miliony let, jejich kostra postupně zakrněla.