Domů     Jak doopravdy vypadali Vikingové?
Jak doopravdy vypadali Vikingové?
31.8.2019

Vikingy si představujeme jako drsné rváče a kruté válečníky, kteří páchli potem a krví. Nemyli se, nestříhali si vlasy. Jenže tenhle obrázek dostává s novými archeologickými výzkumy a bádáním ve starých kronikách pořádně na frak! Jak tomu bylo ve skutečnosti?

Podle archeologických nálezů měli obávaní skandinávští válečníci ve své výbavě hřebeny, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka, a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Také středověcí kronikáři je líčí podobně:

„Každý den si česali vlasy, každou sobotu se koupali a velmi často měnili špinavé šaty za čisté,“ napsal kupříkladu o Vikinzích v roce 1220 anglický kronikář John z Wallingfordu.

Nejšpinavější bytosti, jaké Alláh stvořil?

Je pravda, že arabští současníci Vikingů se o úrovni jejich osobní hygieny nevyjadřovali dvakrát pochvalně.

reklama

Například arabský vyslanec Ahmed Ibn Fadlan (ve slavném filmu Vikingové z roku 1999 ho ztvárnil Antonio Banderas) se setkal s Vikingy na řece Volze a označil je za „nejšpinavější bytosti, jaké Alláh stvořil“.

Jenže Arabové, kterým náboženství předepisovalo k očistě před modlitbami koupel pětkrát denně, by svými nároky na hygienu zahanbili i dnešní civilizovanou společnost.

Podle Arabů byli Vikingové špinaví. Sami ale byli precizně čistotní.
Podle Arabů byli Vikingové špinaví. Sami ale byli precizně čistotní.

Móda vyholených krků a slepých očí

Vlasy a vousy nenosili Vikingové rozcuchané, ale pečlivě si je pročesávali a zastřihávali. Důkazem je například nález řezby mužské hlavy ve vikinském hrobě z norského Osebergu. Hlava má krásný dlouhý knír, upravenou bradku a hladce vyholené tváře.

Z dobových kronik víme, že také vlasy nosili Vikingové přistřižené podle skandinávské módy, která se vyznačovala dlouhými ofinami a vyholeným týlem.

Zachoval se nepodepsaný středověký dopis, ve kterém nabádá jakýsi Angličan svého bratra, aby se vzdal záliby „v dánské módě vyholených krků a slepých očí“. Myslel tím velice pravděpodobně zmíněné vikinské ofiny, které padají do čela a zakrývají výhled.

Muži chodili upravení, a dokonce se česali.
Muži chodili upravení, a dokonce se česali.

Zženštilí vikinští přivandrovalci

Dnes už je jisté, že tito seveřané nebyli nemytí a nečesaní divoši, jak si je představujeme. Naopak, byli to svým způsobem výstřední „metrosexuálové“ raného středověku.

Dobové prameny, především z britských ostrovů, popisují Vikingy jako velmi upravené muže, kteří nosili líbivé oblečení, často se myli a voněli. Mnozí z nich byli vzdělaní a zábavní společníci.

Dočítáme se, že kupříkladu saské ženy byly z vikinských mužů celé pryč a šly by kvůli nim na konec světa. Vikinské ženy si své dlouhé vlasy stáčely do jednoduchých uzlů na temeni hlavy, které si zdobily barevnými stužkami a sponami.

Zato mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často až nepochopitelné a exotické.

Ženy si vázaly vlasy do jednoduchých uzlů.
Ženy si vázaly vlasy do jednoduchých uzlů.

Kterou barvu měli nejradši?

Vikingové chodili velmi dobře oblečení. Jejich móda byla praktická a jednoduchá. Milovali barevné látky, oblíbené byly zvláště modrá a červená barva. Jejich lněné i vlněné materiály byly vynikající kvality.

Ti nejbohatší a nejváženější z Vikingů si libovali v modelech, zdobených zlatem a stříbrem. Ženy nosily dlouhé šaty a suknice na ramenech sepnuté krásnými sponami, muži haleny a úzké kalhoty různých délek.

Vikingové měli rádi barevné oblečení.
Vikingové měli rádi barevné oblečení.

Rohy, parohy a křídla

Zajímavá je historie „rohatých“ přileb, bez kterých si vikinského válečníka neumíme představit. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné.

Také v řeckých a římských pramenech najdeme zmínky o rozích, parozích a křídlech, které si obyvatelé evropského severu upevňovali k přílbám. Tento zvyk ale zřejmě vymizel ještě před nástupem Vikingů, i tak šlo výlučně o helmy užívané k náboženským obřadům.

Archeologické nálezy helmic s rohy jsou velmi vzácné a rozhodně to nevypadá, že by helmy s rohy byly běžnou součástí výstroje vikinských bojovníků.O rozšíření této mylné představy se zasloužili kostýmní návrháři oper Richarda Wagnera z 19. století, známý je zejména Prsten Nibelungův.

V nich totiž byly rohaté přilby jakýmsi poznávacím znamením pro záporné postavy, pro lotry a darebáky. A proč vlastně Vikingové tyto rohaté přilby nenosili? Jednoznačně kvůli jejich nepraktičnosti v boji.

Helmy s rohy Vikingové vůbec nepoužívali.
Helmy s rohy Vikingové vůbec nepoužívali.

Jak vypadala kostra „spanilé“ seveřanky?Další mýtus se týká vikinských žen. Podle legend to byly krásné a zároveň obávané válečnice. Což o to, pravděpodobně byly opravdu dostatečně urostlé, aby potvrdily mýtus o své síle.

Ovšem s jejich krásou to bude ve skutečnosti horší. Antropologové totiž zjistili, že se velice podobaly mužům. U řady kosterních nálezů se dokonce jen velmi špatně odlišují mužské a ženské kostry.

Někdy to vypadá tak, že mužské lebky nesou spíše ženské rysy a opačně, takže není problém najít kostru „spanilé“ seveřanky, která měla silné čelisti a enormně vyvinuté nadočnicové oblouky.

Skandinávští vědci v roce 2017 znovu podrobně studovali jeden z nejlépe zachovaných hrobů z vikinské doby – známé pohřebiště ve švédském městě Birka. Bylo objeveno roku 1880 a obsahovalo pozůstatky válečníka, i po smrti po zuby ozbrojeného.

V hrobě s ním byl nejen meč a šípy s hroty uzpůsobenými pro prorážení zbroje, ale také dva koně. Mezi dalšími artefakty byla například i desková hra včetně figurek.

Antropologové zjistili, že ženy byly velmi podobné mužům.
Antropologové zjistili, že ženy byly velmi podobné mužům.

Co prozradila DNA

Některé morfologické rysy na mrtvém těle od počátku výzkumu naznačovaly, že jde o netypicky stavěného muže, jenže nový výzkum pomocí genetiky ukázal, že to bylo všechno jinak. DNA odebraná z kostry jednoznačně prokázala, že šlo o ženu.

Protože se ale jednalo po více než století o pravzor toho, jak by měl vlastně hrob Vikinga vypadat, automaticky se vždy počítalo s tím, že jde o tělo muže. DNA tohoto „válečníka“ totiž neobsahovala žádný chromozom Y, který musí mít každý muž.

„Jde o první jednoznačný důkaz, že existovaly i vikinské válečnice,“ uvedl profesor Mattias Jakobsson z univerzity v Uppsale, který se na výzkumu podílel.

Analýza izotopů dále potvrdila, že „válečník“ žil velmi potulným způsobem života, což přesně odpovídá tomu, co dnes o vikinských nájezdnících víme.

Kostra ženy se velmi podobala té mužské.
Kostra ženy se velmi podobala té mužské.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz