Skip to content

Jak doopravdy vypadali Vikingové?

Vikingy si představujeme jako drsné rváče a kruté válečníky, kteří páchli potem a krví. Nemyli se, nestříhali si vlasy. Jenže tenhle obrázek dostává s novými archeologickými výzkumy a bádáním ve starých kronikách pořádně na frak!

Jak tomu bylo ve skutečnosti?

Podle archeologických nálezů měli obávaní skandinávští válečníci ve své výbavě hřebeny, pinzety na vytrhávání chloupků, párátka, a dokonce i náčiní na leštění nehtů. Také středověcí kronikáři je líčí podobně: „Každý den si česali vlasy, každou sobotu se koupali a velmi často měnili špinavé šaty za čisté,“ napsal kupříkladu o Vikinzích v roce 1220 anglický kronikář John z Wallingfordu.

Nejšpinavější bytosti, jaké Alláh stvořil?

Je pravda, že arabští současníci Vikingů se o úrovni jejich osobní hygieny nevyjadřovali dvakrát pochvalně. Například arabský vyslanec Ahmed Ibn Fadlan (ve slavném filmu Vikingové z roku 1999 ho ztvárnil Antonio Banderas) se setkal s Vikingy na řece Volze a označil je za „nejšpinavější bytosti, jaké Alláh stvořil“. Jenže Arabové, kterým náboženství předepisovalo k očistě před modlitbami koupel pětkrát denně, by svými nároky na hygienu zahanbili i dnešní civilizovanou společnost.

Podle Arabů byli Vikingové špinaví. Sami ale byli precizně čistotní.

Móda vyholených krků a slepých očí

Vlasy a vousy nenosili Vikingové rozcuchané, ale pečlivě si je pročesávali a zastřihávali. Důkazem je například nález řezby mužské hlavy ve vikinském hrobě z norského Osebergu. Hlava má krásný dlouhý knír, upravenou bradku a hladce vyholené tváře.

Z dobových kronik víme, že také vlasy nosili Vikingové přistřižené podle skandinávské módy, která se vyznačovala dlouhými ofinami a vyholeným týlem. Zachoval se nepodepsaný středověký dopis, ve kterém nabádá jakýsi Angličan svého bratra, aby se vzdal záliby „v dánské módě vyholených krků a slepých očí“. Myslel tím velice pravděpodobně zmíněné vikinské ofiny, které padají do čela a zakrývají výhled.

Muži chodili upravení, a dokonce se česali.

Zženštilí vikinští přivandrovalci

Dnes už je jisté, že tito seveřané nebyli nemytí a nečesaní divoši, jak si je představujeme. Naopak, byli to svým způsobem výstřední „metrosexuálové“ raného středověku. Dobové prameny, především z britských ostrovů, popisují Vikingy jako velmi upravené muže, kteří nosili líbivé oblečení, často se myli a voněli.

Mnozí z nich byli vzdělaní a zábavní společníci. Dočítáme se, že kupříkladu saské ženy byly z vikinských mužů celé pryč a šly by kvůli nim na konec světa. Vikinské ženy si své dlouhé vlasy stáčely do jednoduchých uzlů na temeni hlavy, které si zdobily barevnými stužkami a sponami.

Zato mužské účesy byly velmi složité a pro ostatní Evropany často až nepochopitelné a exotické.

Ženy si vázaly vlasy do jednoduchých uzlů.

Kterou barvu měli nejradši?

Vikingové chodili velmi dobře oblečení. Jejich móda byla praktická a jednoduchá. Milovali barevné látky, oblíbené byly zvláště modrá a červená barva. Jejich lněné i vlněné materiály byly vynikající kvality.

Ti nejbohatší a nejváženější z Vikingů si libovali v modelech, zdobených zlatem a stříbrem. Ženy nosily dlouhé šaty a suknice na ramenech sepnuté krásnými sponami, muži haleny a úzké kalhoty různých délek.

Vikingové měli rádi barevné oblečení.

Rohy, parohy a křídla

Zajímavá je historie „rohatých“ přileb, bez kterých si vikinského válečníka neumíme představit. Helmy nebo čapky s rohy se objevují už na nástěnných malbách z doby kamenné. Také v řeckých a římských pramenech najdeme zmínky o rozích, parozích a křídlech, které si obyvatelé evropského severu upevňovali k přílbám.

Tento zvyk ale zřejmě vymizel ještě před nástupem Vikingů, i tak šlo výlučně o helmy užívané k náboženským obřadům. Archeologické nálezy helmic s rohy jsou velmi vzácné a rozhodně to nevypadá, že by helmy s rohy byly běžnou součástí výstroje vikinských bojovníků.

O rozšíření této mylné představy se zasloužili kostýmní návrháři oper Richarda Wagnera z 19. století, známý je zejména Prsten Nibelungův. V nich totiž byly rohaté přilby jakýmsi poznávacím znamením pro záporné postavy, pro lotry a darebáky.

A proč vlastně Vikingové tyto rohaté přilby nenosili? Jednoznačně kvůli jejich nepraktičnosti v boji.

Helmy s rohy Vikingové vůbec nepoužívali.

Jak vypadala kostra „spanilé“ seveřanky?Další mýtus se týká vikinských žen. Podle legend to byly krásné a zároveň obávané válečnice. Což o to, pravděpodobně byly opravdu dostatečně urostlé, aby potvrdily mýtus o své síle.

Ovšem s jejich krásou to bude ve skutečnosti horší. Antropologové totiž zjistili, že se velice podobaly mužům. U řady kosterních nálezů se dokonce jen velmi špatně odlišují mužské a ženské kostry. Někdy to vypadá tak, že mužské lebky nesou spíše ženské rysy a opačně, takže není problém najít kostru „spanilé“ seveřanky, která měla silné čelisti a enormně vyvinuté nadočnicové oblouky.

Skandinávští vědci v roce 2017 znovu podrobně studovali jeden z nejlépe zachovaných hrobů z vikinské doby – známé pohřebiště ve švédském městě Birka. Bylo objeveno roku 1880 a obsahovalo pozůstatky válečníka, i po smrti po zuby ozbrojeného.

V hrobě s ním byl nejen meč a šípy s hroty uzpůsobenými pro prorážení zbroje, ale také dva koně. Mezi dalšími artefakty byla například i desková hra včetně figurek.

Antropologové zjistili, že ženy byly velmi podobné mužům.

Co prozradila DNA

Některé morfologické rysy na mrtvém těle od počátku výzkumu naznačovaly, že jde o netypicky stavěného muže, jenže nový výzkum pomocí genetiky ukázal, že to bylo všechno jinak. DNA odebraná z kostry jednoznačně prokázala, že šlo o ženu.

Protože se ale jednalo po více než století o pravzor toho, jak by měl vlastně hrob Vikinga vypadat, automaticky se vždy počítalo s tím, že jde o tělo muže. DNA tohoto „válečníka“ totiž neobsahovala žádný chromozom Y, který musí mít každý muž.

„Jde o první jednoznačný důkaz, že existovaly i vikinské válečnice,“ uvedl profesor Mattias Jakobsson z univerzity v Uppsale, který se na výzkumu podílel. Analýza izotopů dále potvrdila, že „válečník“ žil velmi potulným způsobem života, což přesně odpovídá tomu, co dnes o vikinských nájezdnících víme.

Kostra ženy se velmi podobala té mužské.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Plněná jehněčí kýta po anglicku
tisicereceptu.cz

Plněná jehněčí kýta po...

U nás její obliba ještě není tak velká, ale v Anglii patří mezi...
Východní filozofie podpořená uměním
rezidenceonline.cz

Východní filozofie podpořená...

Když vstoupíte do tohoto bytu o rozloze tři tisíce metrů...
Manžel se zase učí mluvit
skutecnepribehy.cz

Manžel se zase učí mluvit

Když mi volali z nemocnice, že...
Vědci objevili stopy exploze, která mohla zničit biblickou Sodomu
21stoleti.cz

Vědci objevili stopy exploze,...

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku...
Prošvihne svou poslední šanci?
nasehvezdy.cz

Prošvihne svou poslední šanci?

Své rodinné štěstí si...
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz

Čína: Její panenská příroda...

Slunce se mocně...
Tereza Salte si splnila svůj sen o bydlení
iluxus.cz

Tereza Salte si splnila svůj...

Autorka blogu Teraza In Oslo, knih...
Dobré znamení v těžké době: Krev sv. Januária v neděli zkapalněla
enigmaplus.cz

Dobré znamení v těžké době:...

Je to zázrak, který se odehrává pouze třikrát do roka...
Carevna Alžběta zakázala dvořanům jíst jablka
epochalnisvet.cz

Carevna Alžběta zakázala...

V kuchyni všichni poklimbávají, do postele ale jít...
Deník uleví od trápení na duši
panidomu.cz

Deník uleví od trápení na duši

Skutečně, svěřovat se se svými starostmi...
Proč nemá jejich láska žádnou šanci?
nasehvezdy.cz

Proč nemá jejich láska...

Do dalšího vztahu šla...
Poveglia: Tajuplný ostrov smrti v benátské laguně
enigmaplus.cz

Poveglia: Tajuplný ostrov smrti...

Půvabné Benátky mají na dohled jedno z...