Když přestaneme dýchat, zemřeme! Nebude to ale hned, ještě je tu jistý mezičas. Na jak dlouho se dá zadržet dech a komu to jde ze všech nejlépe?
Zkoušeli jste někdy chvíli nedýchat? Pokud si vezmete stopky, vydržíte to tak minutu. Samozřejmě se zadržení dechu dá natrénovat, a pak to zvládnete o něco déle.
A lépe vám to také půjde pod vodou! Srdce totiž v tu chvíli bije pomaleji, zpomalený je i metabolismus a spotřeba kyslíku tak o něco klesne. I bez tréninku vydržíte pod vodou bez dechu o 10 až 30 % déle než na souši.
O rekordy v zadržování dechu se tedy pokoušejí hlavně profesionální potápěči. Aktuální zápis v Guinessově knize rekordů patří Chorvatovi Budimiru Šobatovi (*1965), který se v březnu 2021 dokáže v bazénu nenadechnout 24 minut a 37 vteřin!
Želví triky
Pokud se nedostanete do extrémní situace, zadržovat tak dlouho dech pochopitelně není nutné. Člověk má v životě jiné priority, proto na nás evoluce v této oblasti moc nemyslela. A zvířata by nás v disciplíně „nedýchat“ tedy hravě strčila do kapsy.
Na vedoucích pozicích by se určitě umístily mořské želvy, které běžně zadržují dech i na pět hodin! Aby stihly pod vodou nachytat dostatek potravy a nemusely se zdržovat vynořováním nad hladinu.
Když však nastane zima, velká část želv se nevynořuje vůbec a někde na dně stráví chladné měsíce ve stavu hibernace. A celou tu dobu nepoužívají ani plíce!
I když přeci jen malinko švindlují – při životě je udržuje kloakální dýchání. Tedy potřebný kyslík přijímají rovnou do cév, kterými mají bohatě zásobenou zadní část těla.
Nebo vedou velryby?
Nutno podotknout, že vítězství patří želvám tak trochu neprávem. Patří totiž k tzv. ektotermním živočichům, jejichž tělesná teplota je závislá na teplotě okolí. Pro ty endotermní, kteří potřebují velké množství kyslíku k výrobě vlastního tepla, je zadržování dechu mnohem náročnější.
Náš obdiv by tak měl patřit hlavně mořským savcům. I ti loví kořist často hluboko pod hladinou a tam dýchat samozřejmě nemohou. Nejhlouběji ze všech, až 3000 metrů, se potápí patrně vorvaňovec zubatý.
Právě ten nejspíš zvládne z endotermních živočichů zadržet dech na nejdelší dobu. Průměr zoologové odhadují na 67 minut, zaznamenaný rekord je však 222 minut!
Tím vorvaň překonává dosavadní rekord rypouše severního, který to dokázal na 119 minut. Bronzovou medaili by získal vorvaň obrovský, u nějž bylo vypozorováno zadržení dechu na 90 minut.
Kouzla s kyslíkem
Zdálo by se, že taková doba bez dechu už musí s tělem pořádně zamávat. Tito mořští tvorové ale dobře vědí, jak na to. Zpomalí svůj srdeční rytmus a přesměrují průtok krve od končetin směrem do mozku, srdce a svalů, aby byly stále dostatečně zásobeny kyslíkem.
Ve svalech mají dokonce speciální proteiny vázající kyslík, které jim umožňují skladovat si ho trochu do zásoby.
Suchozemští savci podobnými schopnostmi zpravidla obdařeni nejsou. Ale výjimky najdeme. Třeba šikovný lenochod omezí při plavání srdeční tep až na třetinu, díky čemuž zadrží dech až na 40 minut!
A co my lidé? Existují různé triky, třeba chvilku před posledním nádechem inhalovat čistý kyslík. Díky tomu se bude oxid uhličitý chvíli vylučovat z těla o něco snáze a oddálí se tak chvíle, kdy začne být toxický.
Přemíra tohoto plynu by vás jinak v lepším případě uvrhla do bezvědomí.