Jsou nerozlučná trojka. Gaius Caesar přezdívaný Caligula (12-41) a jeho dvě mladší sestry Agrippina (15-59) a Drusilla (16-38). Dovádí, honí se po domě, kují pikle, občas zlobí nejmladší sestřičku Livillu (18-41). Nedají na sebe dopustit a zejména Drusilla vzhlíží k bratrovi s obdivem.
Jejich vztah se ještě prohlubuje v těžkých letech, kdy se rodina stává obětí intrik velitele pretoriánů Lucia Aelia Seianuse (20 př. n. l.–31 n. l.).
Na rozdíl od starších bratrů Nera a Drususe, které nechá císař Tiberius (42 př. n.
l.-37 n.l.) odstranit, se však Caligula díky hereckému talentu dokáže do císařovy přízně vetřít a nakonec se stává jeho nástupcem na trůnu.
Je s ní častěji než manžel
Ani jako císař na sestru nezapomíná a chce jí být nablízku. Nechává ji rozvést s Tiberiovým přítelem Luciem Cassiem Longinem a provdá ji za svého přítele Marka Aemila Lepida (6–39).
Tráví s ní však víc času než manžel a často se k ní chová spíš jako k manželce než sestře. „Tak to často vypadá z jen dnešního pohledu. Většinou šlo, víceméně, o formální římské zvyky,“ říká britský historik Timothy McDonald.
Bohyně in memoriam
Když roku 37 Caligula onemocní a má doslova smrt na jazyku, mění svou poslední vůli tak, aby se v případě jeho smrti stala Drusilla císařovnou. Ironií osudu se však zotaví, zatímco ona v červnu následujícího roku umírá. Caligula je zlomený žalem.
Chová se spíš jako zoufalý vdovec než bratr. Odmítá vydat její tělo k pohřbu, nařizuje veřejný smutek. Pod trestem smrti je zakázáno se smát, bavit se, navštěvovat lázně.
Zbožňuje ji natolik, že ji dokonce posmrtně povýší mezi bohy, což je pocta vyhrazená dosud jen mužům. Nikdy se z její smrti nevzpamatuje a lze říci, že s její smrtí umírá také Caligula jako oblíbený císař a mění se v proklínaného tyrana.
Caligula sestru miloval
O tom, že Caligula sestru miloval, není pochyb. V otázce incestu však jde jen o nepodložené dohady. Důkaz chybí. Píše o něm sice řada historiků, vycházejí však z mála a ještě nejednotných zdrojů. Zatímco Řek Seneca (4 př. n.
l.–65 n.l.), ač se šťavnatým historkám nevyhýbal, o incestu mlčí, židovský historik Josephus (37–100) mu do postele jednu sestru poslal. Římský polyhistor Suetonius (69–122) jde ještě dál a píše:
„Žil v incestu se všemi svými sestrami a na velké hostině položil každou z nich pod sebe, zatímco jeho manželka přihlížela.“ Zejména v jeho případě je však řada historiků opatrná.
S chutí totiž doplňoval své texty smyšlenými historkami o sexuální zhýralosti římských císařů.