Jaké zajímavé historické události připadají na duben? Připravili jsme pro vás tento výběr.

2. 4. 1453: Evropský štít

Před hradbami Konstantinopole se objevují první Osmané. „Všechny mosty strhněte a brány zatlučte!“ velí byzantský císař Konstantin XI. (1404–1453) v očekávání nejhoršího. A to skutečně přijde.

Na 100 tisíc osmanských jednotek město do osmi týdnů dobude. Zanikne tak Byzantská říše, která šest století chránila Evropu před invazí z Blízkého východu.

10. 4. 1741

Král pesimista

Bitva u Molvic (dnes v jižním Polsku) se pro Prusy vyvíjí bídně a jejich král Fridrich II. (1712–1786) dokonce opustí bojiště. Pak se ale Prusům podaří rakouské řady prolomit a zvítězit.

Ve válce o rakouské dědictví si připisují cenné vítězství a Marie Terezie (1717–1780) tím definitivně přichází o Slezsko.

12. 4. 1633

Hvězdář v úzkých

Je mu již téměř 70 let když se podruhé dostává před římský inkviziční soud. Toskánský astronom Galileo Galilei (1564–1642) zde stojí kvůli obvinění, že údajně věří v heliocentrismus.

Vědec se vykrucuje, že prý o něm psal pouze v rámci argumentačního cvičení, ale není mu to nic platné. Když mu pohrozí smrtí, fakta raději veřejně zapře.

14. 4. 1851

Původ pozdravu

„Přispějte, co můžete,“ žádá výběrčí s kasičkou kolemjdoucí o příspěvek. Tímto dnem je totiž zahájena veřejná sbírka k výstavbě Národního divadla.

Na pokladničce jsou před názvem instituce napsána slova „Na zdar“ (ve smyslu „Na úspěch“), což se začne používat jako jednoslovný pozdrav a posléze zlidoví.

18. 4. 1389

Sváteční masakr

„V jedno tratoliště všechna krev se slila oné doby jarní, osmého dne našeho svátku Vykoupení.

Tak jako ty nekvašené chleby byli jsme páleni a jako beránek obětní,“ vzpomínal přeživší židovský rabín a básník Avigdor Kara na masakr pražských Židů. Záminkou pro pogrom se stala fáma o tom, že Židé házeli kameny po knězi.

19. 4. 65

Římský žalobníček

„Tuto dýku mi svěřil, abych mu ji na vás nabrousil,“ vyzrazuje osvobozený otrok Milichus císaři Neronovi (37–68) plán na jeho zabití.

Hlavním spiklencem má být senátor Gaius Calpurnius Piso, který je, stejně jako mnozí další, nespokojený s Neronovou vládou. Císař nechá všechny konspirátory popravit.

20. 4. 1653

Horlivý vojevůdce

Číše přetekla. Velitel anglické armády Oliver Cromwell (1599–1658) je muž činu a právě mu došla trpělivost s poslanci, jejichž zasedání považuje za pouhá planá žvanění. Vtrhne do budovy a tzv. Kusý parlament nechá svými vojáky rozehnat.

Zřídí nový zákonodárný sbor a sebe nechá prohlásit doživotním lordem protektorem.

27. 4. 1452

Jako král

Český sněm v Praze jmenuje Jiřího z Poděbrad (1420–1471) zemským správcem.

Předák kališnického panstva tím získává téměř královské pravomoci, a byť je původně zvolen pouze na dobu dvou let, z důvodu nezletilosti a poté předčasné smrti legitimního panovníka Ladislava Pohrobka (1440–1457) mu je mandát několikrát prodloužen.

30. 4. 1945

Smrt diktátora

Když mu generál oznámí, že do večera wehrmachtu dojde munice, Adolf Hitler (*1889) učiní zásadní rozhodnutí. Spolu se svou manželkou Evou Braunovou (*1912) odejdou do studovny svého berlínského bunkru a zde to skoncují.

Ona rozkousne kyanidovou ampuli, on se střelí pistolí do spánku. Jejich těla jsou poté dle Hitlerovy poslední vůle vynesena na zahradu kancléřství a spálena.

30. 4. 1789

Uvedení do úřadu

S pravou rukou položenou na otevřené Bibli a levou přitisknutou k srdci George Washington (1732–1799) odříkává přísahu, po níž se stává prvním prezidentem Spojených států amerických.

Děje se tak na balkóně newyorské Federal Hall, takže inauguraci mohou z ulice přihlížet tisícovky lidí. Washington vydrží v čele země osm let.