Skip to content

Historie kaučuku: Předchůdci indiánů ho využívali už před 3600 lety!

Míček pružně skáče po nerovném terénu. Malý indiánský chlapec do něj uhodí a kulatý předmět se odrazí od země. Jeho hra připomíná naše driblování. Po chvíli ho ale přestane bavit. Když se míček odkutálí kamsi do trávy, ani se neobtěžuje ho hledat.

Může mít přece spoustu dalších…

„Indios mají míče z docela jiné látky, než jsou ty naše. Vyskakují do mnohem větší výše, než z které byly mrštěny na zem, a dopadají stále znovu a znovu, přičemž výše pozvolna ubývá,“ čte si francouzský chemik a fyzik Charles Marie de la Condamine (1701–1774) text na zažloutlém pergamenovém svitku.

Píše se rok 1734 a on bádá v madridském královském archivu. Přemítá, z jaké látky asi mohou být míče vyrobeny. Autorem zprávy je španělský páter Carvajal, kronikář zúčastnil dobrodružné výpravy Španělů Gonzala Pizzara (1510–1548) a Franciska de Orellana (1511–1546), kteří se do střední Ameriky vydali v 1.

polovině 16. století hledat Eldorádo, bájnou zemi plnou zlata. Carvajalovy řádky ale neprozrazují, z čeho indiáni své míčky vyráběli. Právě to vzbudí Condaminovu zvědavost.

Francouzského chemika Charlese Marie de La Condamineho zaujme popis podivné hmoty.
Francouzského chemika Charlese Marie de La Condamineho zaujme popis podivné hmoty.

Výroba nerozbitných lahví

Vědec se s dalšími kolegy vypraví do Peru na vědeckou výpravu. Během ní se plaví po řece Amazonce a konečně naráží na zvláštní hmotu, o které četl. Vytéká ze stromu po naříznutí kůry. Všimne si, že domorodci natírají touto pryskyřicí látku.

„Používají ji pak jako u nás voskované plátno,“ zmiňuje se. Jednoho dne se dokonce stane svědkem výroby nerozbitných lahví. Všimne si, jak zdejší obyvatelé nanášejí stromovou pryskyřici na hliněné lahve.

Počkají, až tekutina ztuhne a pak hlínu vybírají hrdlem ven. Ještě kreativnější použití přírodního kaučuku ale vymyslí Omaguové žijící přímo na březích Amazonky. Z kaučukového mléka „ vyrábějí hruškovité láhve a připevňují na jejich hrdlo dřevěné roury.

Stisknutím láhve vystřikuje dřevěnou rourou tekutina v láhvi obsažená,“ jak popisuje vědec.

Hmota vytékající ze stromu po naříznutí kůry se dá použít pro výrobu různých předmětů, třeba míčků nebo lahví.
Hmota vytékající ze stromu po naříznutí kůry se dá použít pro výrobu různých předmětů, třeba míčků nebo lahví.

Gumu ničí zima i teplo

V únoru 1745 se Condamine vrací zpátky do Paříže. Zájemcům o líčení historek ze své výpravy ukazuje spoustu různých předmětů včetně pružných míčků, lahví a stříkaček. Vzbuzují obrovskou senzaci. Jenže když se zjistí, že hmota se dá zpracovat jenom poté, kdy vyteče ze stromu a ztuhlá už se nedá proměnit do tekuté podoby, zájem mizí.

Objevují se ale různí experimentátoři, kteří s kousky hnědé pryže zkouší různé věci. Někdo přijde na to, že se kouskem kaučuku dá smazat text psaný tužkou. V roce 1791 si Samuel Peal (1754–1818) nechá patentovat postup na výrobu nepromokavých látek.

Jenže anglické počasí si z něj dělá legraci. Zima z Pealových plášťů udělá tvrdý plech, horko za rozteklý škvarek. Teprve v roce 1939 americký chemik Charles Goodyear (1800–1860) přijde na správný postup vulkanizace kaučuku.

Hmota se pak dá průmyslově použít.

Na správný postup, jak kaučuk vulkanizovat, přijde v roce 1939 americký chemik Charles Goodyear.
Na správný postup, jak kaučuk vulkanizovat, přijde v roce 1939 americký chemik Charles Goodyear.

Vznikl gumárenský průmysl ve starověku?

Dlouhou tradici výroby kaučuku zkoumá v roce 2010 americký výzkumný tým z z univerzity v Massachusetts. Podle archeoložky Doroty Hoslerové a materiálového inženýra Michaela Tarkaniana používali peruánští domorodci kapalinu ze stromu Castilla Elastica, která zasychá do křehké pevné látky, přírodního latexu.

Podle Tarkaniana v době příchodu španělských kolonizátorů na počátku 16. století byl v oblasti Peru a Ekvádoru „velký gumárenský průmysl, který vyráběl asi 16 000 míčků za rok a velké množství soch a sandálů.

“ Nalezené míčky mají průměr od několika centimetrů do půl metru a nejstarší z nich pochází podle datování vědců z období kolem roku 1600 př. n. l.

Ztvrdlý kaučuk se stane předmětem spousty vědeckých experimentů.
Ztvrdlý kaučuk se stane předmětem spousty vědeckých experimentů.
Foto: pixshark.com, wikimedia.org, corporate.goodyear.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …
reklama

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mohl megalodon přežít?
enigmaplus.cz

Mohl megalodon přežít?

Jen málokteré zvíře na planetě by dnes dokázalo v...
Moderní konvektory hřejí i šetří energii
rezidenceonline.cz

Moderní konvektory hřejí i...

Pokud pomineme vytápění obytných prostor na tuhá paliva, tak...
Chcete se stát astronautem? Řekneme vám jak na to!
21stoleti.cz

Chcete se stát astronautem?...

Už odmalička vás fascinují hvězdy, planety a...
Mrtvolné jezero
enigmaplus.cz

Mrtvolné jezero

Himálajské jezero vyvolává v myslích...
Soundbar Sennheiser AMBEO nově podporuje 3D zvuk Sony 360 Reality Audio
iluxus.cz

Soundbar Sennheiser AMBEO...

Dokonalý televizní obraz musí být...
Moravská Mariazell: Zázračné místo uprostřed lesů
epochanacestach.cz

Moravská Mariazell: Zázračné...

Stojí za to o něm...
Existují lidé se superschopnostmi?
enigmaplus.cz

Existují lidé se...

Téměř všichni milujeme filmy o...
Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
21stoleti.cz

Záhady fyziky hvězd pomáhá...

Už pět let provozuje Slezská univerzita dalekohled...
Nový Peugeot 5008 GT: Majestátní lev, který vidí i v noci
epochalnisvet.cz

Nový Peugeot 5008 GT:...

Nejstarší stále fungující automobilová...
Skončí s herectvím kvůli sporům s kolegy?
nasehvezdy.cz

Skončí s herectvím kvůli...

Je na pokraji svých možností?...
Kvůli své velké kamarádce jde přes mrtvoly
nasehvezdy.cz

Kvůli své velké kamarádce...

Kolegyně Tereza...
Marsa Alam: Z rybářské vesničky nejoblíbenějším místem v Egyptě
epochanacestach.cz

Marsa Alam: Z rybářské vesničky...

Poznejte obdivuhodné...