Skip to content
reklama
reklama

Havárie ve Fukušimě: Proč k ní došlo?

Dne 11. března 2011 došlo na mořském dně nedaleko japonského pobřeží k mimořádně silnému zemětřesení s ničivou vlnou tsunami. Vážně poškodily jadernou elektrárnu Fukušima. Šlo o druhou nejhorší nukleární havárii v historii lidstva.

Co se během katastrofy odehrálo?

Jaderná elektrárna Fukušima I se ještě stále nachází na východním pobřeží Japonska a zabírá plochu o velikosti zhruba 3,5 km2. Do provozu byla uvedena dne 26. března 1971 spuštěním bloku 1. Ostatní potom zahájily provoz v průběhu 70. let.

V konečné fázi vzniklo celkem 6 reaktorů, ke kterým náležela i řada dalších budov.

blank
Zemětřesení bylo větší, než se předpokládalo.

Blíží se zemětřesení

A protože Japonsko často postihuje zemětřesení, byla i tato elektrárna navržena tak, aby její provoz nepoškodily vlny o výšce 5,4 až 5,7 metru. Dlouhou dobu proto běžela bez větších potíží. Dne 11. března 2011 se ale tragédii zabránit nepodařilo.

Ten den došlo k velkému zemětřesení v oblasti Tóhoku s označením nejvyššího stupně 7. To byl ale pouhý začátek. Vlivem otřesů se v moři zvedla obrovská vlna tsunami, která elektrárnu zatopila 15 metry vody.

Následně došlo k explozím a požárům tří reaktorů.

blank
Oblast zasáhla velká vlna tsunami.

Ztráta elektřiny

V osudný den, ihned po prvním projevu seismické aktivity, došlo v elektrárně k automatickému zastavení štěpných reakcí na všech blocích, které byly v provozu. Došlo ale bohužel k poškození elektrické sítě, která spojovala elektrárnu s rozvodnami.

Kvůli tomu ztratila elektrárna během okamžiku vnější zdroj elektrické energie. Spustily se tak záložní generátory, díky kterým se zbytkové teplo z reaktoru odvádělo pryč.

blank
Kvůli tsunami vypadla elektřina.

Záloha se neudržela

Ztráta elektřiny znemožnila pracovníkům použít měřicí přístroje, nemohli tak zjistit hladinu vody a tlaku v reaktoru. Záložní systémy chlazení navíc přestaly fungovat. Operátoři tak museli složitě odtlakovat reaktor, čímž se dále zvyšovalo množství uniklých radioaktivních látek.

Nejdříve se do reaktoru dodávala slaná voda, která při první příležitosti byla nahrazena vodou sladkou.

blank
Slaná voda se nahradila sladkou.

Riziko výbuchu

Slaná voda však při chlazení poškodila chladicí systémy, a navíc v několika reaktorech došlo k roztavení paliva. Nejhorší situace nastala na bloku 1, kdy teplota palivových proutků vyrobených ze slitiny zirkonia překročila 900 °C a začala reagovat s vodní párou.

Z tlakové nádoby začal unikat vodík, který se nahromadil ve vrchním patře budovy a pak vybuchl. Tato exploze rozmetala trosky do širokého okolí, což značně zkomplikovalo snahy o zvládnutí havárie.

blank
Kvůli úniku kyslíku došlo k obrovskému výbuchu.

Ucpání trhliny

Situace se i nadále komplikovala. U jedné z jímek se objevila trhlina, kterou se nedařilo ucpat ani betonem, ani polymery. Pracovníci proto použili tekuté sklo, díky němuž se podařilo zastavit vysoce radioaktivní vodu, která vytékala přímo do Tichého oceánu.

Řízeně tak bylo vypuštěno asi 11 500 tun vody, jež unikla z reaktorů do okolních budov.

blank
Pracovníkům se nedařilo trhlinu ucpat.

Smrtelná evakuace

Tragédie měla hrozivé důsledky hlavně pro obyvatele z blízkého okolí. Došlo ke znehodnocení zemědělské půdy cesiem s poločasem rozpadu 30 let. Proto se japonský premiér rozhodl nařídit evakuaci obyvatel.

Nejprve v okruhu 3 kilometrů, poté jej zvýšil na 10, a nakonec na 20 kilometrů. Celkem muselo být evakuováno přes 150 000 obyvatel, přičemž asi tisícovka z nich tento přesun nepřežila. Elektrárna byla nakonec uzavřena 15.

září 2013.

blank
Celkově muselo být evakuováno přes 150 000 obyvatel.

Dalo se katastrofě zabránit?

Proč k neštěstí vlastně došlo? Příčiny lze najít ještě v době před tragédií. Nejspíše se jednalo o kombinaci několika faktorů. Na vině byla zřejmě nedostatečná připravenost personálu na možnou havárii, zanedbání připomínek regulačních úřadů nebo chyby v japonské legislativě.

Ani po havárii nebyla veřejnost informována o možných dopadech této katastrofy. Odborníci se však shodli, že za katastrofou stojí nejen zemětřesení a vlna tsunami, ale hlavně člověk. Nehoda se poté stala podnětem k politickým debatám o jaderné energetice po celém světě.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Je libo garsonku, nebo 3+1?
21stoleti.cz

Je libo garsonku, nebo 3+1?

3D tisk ušel za několik málo let...
Reminiscence zlaté jazzové éry
rezidenceonline.cz

Reminiscence zlaté jazzové éry

V blízkosti slavného kasina,...
Medové chilli brambory
tisicereceptu.cz

Medové chilli brambory

Pikantní varianta je skvělá samotná i jako příloha....
Pošle partnera na mateřskou?
nasehvezdy.cz

Pošle partnera na mateřskou?

Už za pár dnů se z EVY...
Straší na hradě duch tureckého vojáka?
enigmaplus.cz

Straší na hradě duch...

Mohutný hrad v maďarském městě Eger se...
Potápky Prim pro ty, kdo se nebojí výzev
iluxus.cz

Potápky Prim pro ty, kdo se...

Svět ticha, jen modrá hlubina a vy. Objevování...
Vrátil se ke své bývalé manželce
skutecnepribehy.cz

Vrátil se ke své bývalé...

Když jsem se seznámila se...
Umění cestovat nalehko
panidomu.cz

Umění cestovat nalehko

Chystáte se na několikadenní dovolenou a...
Skutečné Čelisti: Žraločí sériový zabiják rozpoutá v New Jersey peklo!
enigmaplus.cz

Skutečné Čelisti: Žraločí...

Žralok bílý patří právem k nejobávanějším...
Jak čaruje fata morgána?
epochalnisvet.cz

Jak čaruje fata morgána?

Fata morgána je fascinující jev, opředený řadou mýtů....
Pohoří Smrčiny: Po stopách J. W. Goetha
epochanacestach.cz

Pohoří Smrčiny: Po stopách...

Oblast skal na okraji...
Bude svatba, nebo další zklamání?
nasehvezdy.cz

Bude svatba, nebo další...

Už jednou měla Eva...