Prestiž z ní přímo sálá. Stačí si prohlédnout, kdo všechno tu prožil svá studentská léta. Do světa „vyplivne“ Harvardova univerzita mimo jiné 8 amerických prezidentů či 79 laureátů Nobelovy ceny.
Její studenti a absolventi jsou majiteli 10 Oscarů, 48 Pulitzerových cen a 108 olympijských medailí. Z toho 46 zlatých…
Slovy jednoho bývalého předsedy naší vlády: „Kdo z vás to má?“. Letos od založení nejstarší instituce vyššího vzdělávání ve Spojených státech amerických a jedné z nejprestižnějších univerzit na světě uplyne už 386 let.
Přitom si stačí jen trochu projít její kampus, konkrétně tu nejstarší část nazvanou Harvard Yard, a člověk narazí hned na tři zásadní lži.
Socha tří lží
Všechny jsou k vidění na bronzové soše Johna Harvarda (1607–1638). Však jí také studenti, kteří kolem ní denně procházejí do tříd a pro štěstí jí sahají na palec na noze, přezdívají „socha tří lží“.
To příjmení svádí k tomu, považovat ji za podobiznu zakladatele školy. Slovo „zakladatel“ dokonce najdeme na soše přímo vyryté. Jenže ve skutečnosti jde o lež č. 1. Anglický duchovní John Harvard na Harvardu ani nestudoval, natož aby ho založil.
To za něj v roce 1636 (ne tedy v roce 1638 jak se ve lži č. 2 uvádí na soše) udělá skupina puritánských emigrantů v osadě Newtowne (pozdější Cambridge) ve státě Massachusetts.
Původně se jmenuje New College a vznikne hlavně kvůli tomu, aby v dalších desetiletích nezačali do církve proudit negramotní duchovní.
Nikoliv zakladatel, ale mecenáš
Jenže už za tři roky se její název mění. A to právě na počest Johna Harvarda, který se stane prvním velkým mecenášem školy.
Než v roce 1638 zemře, odkáže jí polovinu svého peněžitého majetku, tedy skoro 800 liber (dnes by to bylo téměř 130 000 liber, 3,7 milionu Kč) a k tomu ještě svou vědeckou knihovnu obsahující asi 329 titulů. V roce 1639 tu tak máme Harvard College.
Ačkoliv je za ní všeobecně považován už dávno předtím, oficiálně je Harvard uznán univerzitou až v roce 1780. Jedním z jejích studentů je i jistý Sherman Hoar (1860–1898), který je neplánovaně zapleten do poslední, třetí lži.
Muž s cizí tváří
V roce 1884 totiž sedí jako model pro zmíněnou sochu Johna Harvarda. Jak je to možné? No…ačkoliv je jméno mecenáše napsáno na podstavci, vážná tvář sedícího muže mu nepatří. A to proto, že skutečná Harvardova podoba není známá.
Autor sochy Daniel Chester French (1850–1931) mimochodem v roce 1920 vytvoří slavnou sochu Abrahama Lincolna (1809–1865) pro jeho památník ve Washingtonu.
Z chudých poměrů pocházející 16. prezident USA si o takovém vzdělání, jaké se dostává studentům na Harvardu, může nechat jen zdát. Na rozdíl od několika jeho předchůdců i nástupců.
Jako úplně prvního vychová Harvardova univerzita pro Bílý dům Johna Adamse (1735–1826). Později k němu přibude Theodore Roosevelt (1858–1919), jeho jmenovec Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) nebo John F. Kennedy (1917–1963).
Studují tu géniové i zločinci
Obecně platí, že absolvování Harvardu znamená předplatné do elitní společnosti státníků, vynálezců, spisovatelů či sportovců. V lavicích prestižní univerzity se ale vystřídá i pěkná řádka zločinců. A nejde o žádné obyčejné kapsáře.
Harvard má v životopise třeba masová vražedkyně Amy Bishopová (*1965) nebo Ted Kaczynski (*1942) alias Unabomber, který rozesílá zásilky s podomácku vyrobenými bombami.