České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Podle odhadů chybí v republice až tři tisíce lékařů. Lékaři chybí napříč specializacemi. Kritický nedostatek je například dětských psychologů, pediatrů nebo zubařů. Také očních lékařů je málo.

V Česku zájem o studium zdravotnických oborů obecně roste. Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, která během studií na lékařské fakultě studenti učiní, je výběr specializace.

Na rozdíl od západní Evropy a Ameriky, kde je oční lékařství nejprestižnější specializací na špičce žebříčku a je to obor určený jen pro ty nejlepší, je v Česku o něj zájem spíše průměrný.

„Oftalmologie je v rámci medicíny velmi úzká profilace a studenti se jí během studia dotknou jen okrajově.

Z pohovorů s mladými lékaři vychází, že se k oční medicíně dostali buď na základě vlastní zkušenosti s očními vadami či nemocemi, jako pacienti nebo v rodině. Případně pochází z rodiny, kde je některý z příbuzných očním lékařem.

Často také v oftalmologii najdou zalíbení během lékařské praxe,“ uvedl Tomáš Jošek, HR manažer oční kliniky v Praze.

Chybí personál, všude

Oční lékaři schází nejen v nemocnicích a ordinacích, s personálními problémy se potýkají i soukromé kliniky. Ty často nabízejí lepší platové i provozní podmínky a příležitost nabízejí i začínajícím lékařům.

„Oční lékaři nemají po absolvování vysoké školy velké problémy najít uplatnění – naopak kliniky se o ně ‚perou‘. Lékaři si tak zpravidla mohou vybírat, kde svou praxi odstartují.

Častou volbou jsou soukromé oční kliniky, které kromě vyššího platu nabízejí i jednosměnný provoz bez nočních nebo celodenních služeb. Naše klinika patří mezi akreditovaná vzdělávací zařízení, takže se praxe na klinice počítá do přípravy k atestaci.

Dáváme příležitost mladým lékařům absolventům lékařské fakulty, aby si mohli vyzkoušet široké spektrum činností a zjistit, kde vidí své uplatnění.

Dlouhodobě se nám daří vychovávat z absolventů špičkové operatéry,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Na problémech s nedostatkem lékařů se podepisují i odchody mladých absolventů do zahraničí. Každý rok opustí brány osmi lékařských fakult v České republice zhruba tisícovka začínajících lékařů, až třetina z nich přitom vyrazí rovnou za hranice.

„Česká oční chirurgie patří ve světovém měřítku k jedněm z nejlepších. Vybavení očních klinik je na velmi vysoké úrovni. Lékaři mohou pracovat s nejmodernějšími lasery, vícero operací bylo v Česku provedeno vůbec poprvé na světě,“ uvedl Pavel Stodůlka.

Pomoc z okolních zemí

Na druhou stranu do Česka přicházejí i lékaři z jiných zemí. V Česku pracuje přes čtyři tisíce lékařů a téměř 2500 zdravotních sester se zahraničním původem napříč obory. Česká oční chirurgie má ve světě zvučné jméno.

Začít lékařskou praxi v tuzemsku není ale pro zahraniční lékaře jednoduché. „Lékaři z ciziny se dělí na tři skupiny. První jsou lékaři ze Slovenska – bez rozdílu, zda vystudovali v Česku nebo na Slovensku – zde je nejjednodušší možnost je zaměstnávat.

Byrokratický proces je relativně krátký a slovenský lékař může v Česku pracovat velmi rychle. Druhou skupinu představují lékaři cizí státní příslušnosti, kteří lékařskou fakultu vystudují v Česku.

V případě občanů Evropské unie se opět jedná o relativně krátký proces, do kterého potom vstupuje pracovní povolení vydávané cizineckou policií. V případě lékařů s občanstvím mimo EU je proces daleko složitější a zdlouhavý.

Zásadní otázkou potom zůstává zkouška z českého jazyka, bez které cizinec nemůže pracovat na pozici lékaře.

Poslední skupinu tvoří lékaři, kteří studovali mimo Českou republiku – jejich zaměstnávání je velmi komplikované a pro malé nebo úzce specializované pracoviště téměř nereálné,“ vyjmenoval Tomáš Jošek.