Domů     Grigorije Rasputina kyanid nezdolal
Grigorije Rasputina kyanid nezdolal

Spousta lidí by ho nejraději nadobro odstranila. Chtěla by zničit muže, jemuž je ruská carská rodina bezvýhradně oddaná a on má proto ohromný vliv na ruskou politiku. To se ale ukáže jako tvrdý oříšek,

Plány na vraždu Grigorije Jefimoviče Rasputina (1869–1916) proto společně kuje několik spiklenců.

Vůdcem je kníže Felix Jusupov (1887–1967), nechybí poslanec Státní dumy Vladimír Puriškevič (1870–1920), carův synovec velkokníže Dmitrij Pavlovič (1901–1941), velkokníže Nikolaj Michajlovič (1859–1919), kapitán Preobraženského pluku A. S. Suchotin a lékař Stanislav Lazovert.

V politických sférách se šeptá o chystané akci. „Existuje podezření, které ovšem nelze dokázat, že o plánu věděli i další členové rozvětveného romanovského klanu, přesné podrobnosti však neznali,“ říká německý novinář Norbert Frankenstein.

Spiknutí vede Felix Jusupov. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
Spiknutí vede Felix Jusupov. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
reklama

Zrada, jed neúčinkuje!

V Jusupovově paláci se všichni spiklenci scházejí 16. prosince 1916 (podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského 29. prosince) krátce před půlnocí a mají všechno do puntíku promyšleno. V malém sklepním salónu s krbem prostřou pro šest lidí.

Připraví koláčky k pohoštění a ve dvou křišťálových sklenkách rozdrtí krystaly cyankáli. Grigorij ale dostává v poslední den večer dvě varování. Petrohradský biskup Isidor mu klade na srdce, aby rozhodně „nevycházel z domu“.

Ministr vnitra Protopopov ho upozorní, jak po městě kolují „zprávy o vraždeném spiknutí.“ Grigorij přesto pozdě v noci odjíždí s Jusupovem v Puriškevičově autě. Řídí doktor Lazovert.

Jenže když společně dorazí do Jusupovova paláce, nic neprobíhá tak, jak chtěli. Rasputin odmítá nabízené víno i pečivo a trvá půl hodiny, než se konečně napije a něco sní. Ale účinek jedu ve víně, který se měl projevit velice rychle, stále není vidět.

Mrtvolu hodili do řeky - policejní snímek z jejího nálezu. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/PD-Russia-1996
Mrtvolu hodili do řeky – policejní snímek z jejího nálezu. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/PD-Russia-1996

Plán se hroutí

„To není možné! Snědl spoustu těch koláčků a vypil už obě sklenice a nic!“ vychrlí ze sebe o chvíli později vyděšený Jusupov před ostatními spiklenci, napjatě čekajícími nahoře v paláci. Uplynula už víc než čtvrthodina od chvíle, kdy Rasputin dopil.

„Co mám dělat? Jenom pořád sliní a každou chvíli krká,“ dodává rozčileně. „Jděte k němu zpátky, a když se nebude nic dít, přijďte za chvíli znovu,“ shodnou se všichni v čele s Puriškevičem. Jusupov se přijde poradit ještě dvakrát.

Potom už je jasné, že jed nefunguje. Kyanovodík se zřejmě uvolňoval pomaleji, než je obvyklé. Příčinou může malá kyselost žaludečních šťáv, protože pil ve velkých dávkách alkohol, nebo také žaludek naplněný jídlem.

Mrtvý Rasputin. FOTO: Neznámý; zemřel před 1.1. 1938/Creative Commons/Public Domain
Mrtvý Rasputin. FOTO: Neznámý; zemřel před 1.1. 1938/Creative Commons/Public Domain

Postřelený se pokouší o útěk

Spiklence zachvátí panika. Doktor Lazovert omdlí, velkokníže Dimitrij chce raději vraždu odložit na jindy. Puriškevič ale trvá na tom, že čin musí dokončit. Jusupov si tedy bere svůj revolver a odchází k Rasputinovi. Za chvilku se ozve zvuk výstřelu.

Všichni seběhnou dolů do sklepa.

„Před pohovkou v části místnosti zařízené jako salon ležel na kůži z ledního medvěda Grigorij Rasputin v posledním tažení, nad ním stál s pistolí v pravé ruce naprosto klidný Jusupov, pohled plný nepopsatelného hnusu upřený na obličej starce, kterého právě zastřelil,“ vzpomíná ve svém deníku Puriškevič.

Rasputin se ale vzpamatuje a dokonce se pokusí utéct. Nakonec ho musí dorazit Puriškevič třemi dalšími ranami. Střelba ovšem vzbudí pozornost vojáků. Ti pomohou odklidit tělo, které skončí zatížené řetězy a závažím v Něvě.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz