Skip to content
reklama
reklama

Gigantický titanský škrtič: V pohodě slupne i krokodýla, nepohrdne ani želvou!

blank

Procházíte jihoamerickým deštným pralesem, všude bzučí hmyz a křičí ptáci. V dálce je slyšet podivný zvuk, kolem nohou se náhle prosmýkne obří had. Míří k vodě, kde si počíhá na krokodýla. Postrach nese jméno Titanoboa a jedná se o největšího hada v historii.

Domovem noční můry všech, kteří mají fobii z hadů, je dnešní Kolumbie. V uhelném dole Cerrejón nalezl mezinárodní tým archeologů třicet fosílií, jedná se především o obratle. Experti odhadují, že jeho váha mohla být kolem jedné tuny.

Co se týče délky, pohybujeme se na hranici patnácti metrů, což je dvakrát více než anakonda.

Chladnokrevný zabiják

Období, ve kterém se Titanoboa cerrejonensis vydává na lov, označujeme jako paleocén. Žije zhruba před 60 miliony let, kdy světu vládnou podstatně vyšší teploty než dnes. Plazi díky tomu údajně rostou s okolním klimatem.

Počasí bylo rovněž konstantní bez teplotních výkyvů, i tento fakt hadům a všem chladnokrevným živočichům vyhovuje. Díky tomu mohou efektivněji využívat energii a vyčlenit ji na jiné oblasti jako je například růst těla.

Paleontologové po nálezu prozkoumali na třicet fosilií různých jedinců. Většina z nich patří dospělým plazům, objevily se však ostatky i po mláďatech. Titanoboa tráví většinu času ve vodě stejně jako dnešní anakondy.

Vědci tak odvozují ze sedimentární struktury hornin v regionu.

blank
Titanoboa by dnešní anakondu hravě strčil do kapsy, možná by si na ní i pochutnal.(Foto: J. Steven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)

Jednu želvu a krokodýla k tomu

Prehistorický škrtič má velmi pestrý jídelníček, jehož hlavní položkou jsou aligátoři. Nepohrdne ani rybou nebo dokonce želvou, část jeho potravy tvoří také menší savci. Je rovněž zajímavé, jakým stylem Titanoboa loví. Číhá totiž v přilehlých bažinách a čeká na sebemenší zaváhání oběti. Kvůli absenci jedových zubů spoléhá především na své mohutné tělo.

Titanoboa nemusí příliš přemýšlet, koho sní, protože hadi bez problému stráví želví krunýř či kosti. Útoky probíhají jednoduše, buď kořist zavalí tělem a udusí ji, nebo na ni zaútočí svými zuby. Podobně jako anakonda má Titanoboa řadu ostrých zubů. Pokud oběť zakousne, není šance na útěk. Zajímavostí je také kanibalismus, který bývá u takto velkých hadů na denním pořádků. Když zahlédne menšího jedince, neváhá a jde lovit.

Konec titána

Nadvláda Titanoboa musí logicky jednou skončit. Vědci nabízí dvě teorie. Jedna pracuje s tezí, v níž se plazi zvětšují a zmenšují na základě klimatických podmínek. Globální teplota na rovníku se postupně snižovala, čímž nastává i smrskávání obřího škrtiče.

Titanoboa není schopen udržet svůj metabolismus a rázem se stává lovnou zvěří pro ostatní dravce. Šance může využít například Gigantophis, had, jenž prožil velkou část života pod vodou a změna počasí ho tolik netrápí.

Druhá teorie o zmizení Titanoboa mluví o transformaci přírodních podmínek. V době paleocénu se jedná o svěží deštné pralesy s velkým počtem protékajících řek. Aktuálně jsou v oblasti nalezišť uhelné doly.

Kolumbie se rovněž nachází výše nad hladinou moře, než tomu bylo v paleocénu.

blank
Pravěký škrtič se většinou skrýval pod vodou, kde v poklidu číhal na svou oběť.(Foto: Daniel Ortegaven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)

Had přes celou chodbu

Titanoboa se ihned po objevení zařadil k největším žijícím zvířatům prehistorie. Průměrná délka se pohybovala od třinácti do patnácti metrů. Pro jednodušší představivost je škrtič dlouhý jako školní autobus, váží stejně jako osobní automobil.

O konkretizaci se snažil autor článku a jeden z archeologů Jason Head. „Tělo hada bylo tak široké, že kdyby chtěl do mé kanceláře, musel by se doslova protlačit dveřmi,“ stojí ve zprávě. Podle provedených analýz řadíme Titanoboa do čeledi hroznýšovitých.

Začátkem roku 2012 vzniká dokument, který divákům přibližuje prehistorického predátora. V rámci promoakce vznikla replika Titanoboa, nejdříve ji tvůrci situovali do New Yorku. Nyní čeká na zájemce ve washingtonském přírodovědeckém muzeu.

blank
Neohrožený aligátor? Jen do chvíle, než narazí na Titanoboa(Foto: Gareth Rasberry/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)
Foto: commons.wikimedia Titulka - (Foto: Ryan Quick/ commons.wikimedia.org/ CC BY 2.0)
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Noc vědců v Národním zemědělském muzeu: zemědělská věda všemi smysly
epochanacestach.cz

Noc vědců v Národním zemědělském...

Už pošesté se Národní...
Rychlá kedlubnová pomazánka
tisicereceptu.cz

Rychlá kedlubnová pomazánka

Pokud se vám někdy podaří odolat tomu,...
Záhadný batutut: Co je zač tento malý bigfoot z Vietnamu?
enigmaplus.cz

Záhadný batutut: Co je zač...

Hluboké vietnamské džungle prý mohou obývat...
Ušijte si originální bytové doplňky a dekorace
panidomu.cz

Ušijte si originální bytové...

Originální kousky, které si ušijete sami, dodají...
Dvounohá robotka Cassie láme rekordy v běhu
21stoleti.cz

Dvounohá robotka Cassie láme...

Podle vědců je lidské tělo jako...
Kdo se jim pokouší zničit manželství?
nasehvezdy.cz

Kdo se jim pokouší zničit...

Stabilnější pár byste v...
Speciální edice malých psacích per Montblanc Heritage  „Rouge et Noir“ Baby
iluxus.cz

Speciální edice malých...

Kolekce Montblanc Heritage je poctou...
Na správnou diagnózu čekají lidé se sklerodermií roky
epochalnisvet.cz

Na správnou diagnózu čekají...

Poporodní deprese, lupus,...
Tichomořské sídlo Matta Damona
rezidenceonline.cz

Tichomořské sídlo Matta Damona

Poprvé za celá desetiletí se věhlasný...
UFO nad Washingtonem: 70 let stará záhada zůstává bez vysvětlení
enigmaplus.cz

UFO nad Washingtonem: 70 let...

V červenci 1952 ve Washingtonu dochází k sérii...
Ze zlatokopky jsem se stala zamilovanou ženou
skutecnepribehy.cz

Ze zlatokopky jsem se stala...

Stýkala jsem se se starším...
Přijde nakonec Patrasová o všechno?
nasehvezdy.cz

Přijde nakonec Patrasová o...

Má problémy s alkoholem,...