Max Brod se začte do závěti svého právě zemřelého přítele. V polovině dopisu se ale jeho ruce začnou chvět. „Všechno bez výjimky nečtené spálit,“ stojí v testamentu Franze Kafky.
Smutek se v mžiku mění v pocit rozpačité rozervanosti. Má příteli splnit poslední přání, nebo ochudit literární svět o jeho díla?
„Vždyť já nejdu pryč,“ odpoví Robert Klopstock na prosbu útlého muže v posteli, aby neodcházel od jeho lůžka.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Cítí, že z něj každou chvíli vyprchají poslední zbytky života. „Ale já jdu pryč,“ hlesne poté umírající a hlava se mu pomalu sesune k rameni.
Píše se 3. červen 1924 a v rakouském sanatoriu Kierling právě zemřel jeden z nejvlivnějších autorů 20. století, Franz Kafka (1883–1924).
![Život krátký, umění dlouhé. Kafka se dožil jen 40 let, přesto napsal desítky děl.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/b2-1.jpg)
Je mu pouhých 40 let a osudnou se mu stane tuberkulóza hrtanu, se špatným zdravím se ale potýká celý život. Tělesná slabost, bolesti hlavy a návaly neklidu jsou častou příčinou jeho každodenních těžkostí.
Podobně chatrné je i jeho sebevědomí. „Z toho, že se ani sám nikdy neměřil nízkými měřítky, ale konfrontoval se jen s nejvyšším cílem lidského života, lze vysvětlit jeho neuvěřitelně ostrou sebekritiku,“ popisuje Kafku jeho blízký přítel a také novinář Max Brod (1884–1968). Tato skutečnost patrně stojí za obsahem jeho poslední vůle, nebo spíš vůlí…
![Kafkův přítel a kolega Max Brod.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/b3-1.jpg)
Texty pálil již za života
V Kafkově pozůstalosti se najdou dva neodeslané dopisy, oba adresované Maxu Brodovi.
V tom prvním z roku 1921 stojí: „Všechno, co se nachází v mé pozůstalosti… deníky, rukopisy, dopisy, cizí i vlastní, kresby atd., všechno bez výjimky spálit, stejně tak všechno napsané či kreslené, co máš Ty nebo jiní,“ ukládá Kafka nelehký úkol na Brodova bedra. „Věděl, že to Franz myslí vážně – už za svého života mnoho svých textů spálil,“ píší současní čeští autoři Blanka Frajerová a Petr Kovařík.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Co si má teď počít? Jakožto novinář a spisovatel si je vědom potenciálního přínosu, jaký v sobě Kafkova díla pro čtenáře nesou. Vždyť to byl právě on, kdo nejistého autora dotlačil k tomu, aby vydal alespoň některá díla. A teď to má všechno hodit do kamen?
![Proměna. Jedno z děl, jehož zničení si Kafka rozmyslel ve druhé závěti.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/b4-2.jpg)
Šest výjimek
Po dočtení závěti sahá Brod po druhém dopisu, nadepsaném pouze jeho křestním jménem. Ten Kafka napsal pravděpodobně rok po tom prvním.
Ačkoliv v něm Kafka stále trvá na splnění požadavků z původní závěti, jmenuje celkem šest děl (Ortel, Topič, Proměna, V trestném táboře, Venkovský lékař a Umělec v hladovění), které mohou být zániku v plamenech ušetřeny. „Nemyslím tím, že si přeji, aby se novu tiskly a zachovaly budoucím časům… Jen nikomu nebráním, když jsou už jednou tady, aby je udržoval, má-li k tomu chuť,“ píše skromně Kafka v poslední vůli.
Poté znovu naléhá na Broda, aby všechny jeho texty i dopisy vzal (případně vyprosil od lidí, kteří je mají) a bez výjimky je spálil.
![Dnes je z Kafky fenomén. Slavný je po celém světě.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2020/08/b5-1-768x576.jpg)
Nelehké rozhodnutí
Brod se poradí s Kafkovou matkou, jak se k věci postavit. I ona se na poslední přání svého syna dívá s nepochopením a souhlasí s tím jej nesplnit. „Zda učinil dobré rozhodnutí a měl na podobný zásah do Kafkova osudu právo, je otázka.
S odstupem let ale lze Brodovi za jeho rozhodnutí poděkovat, jelikož mnohá posmrtně vydaná díla jsou pro nás sondou do nitra myšlenek autora, bez jejichž poznání by byl Kafkův obraz myšlení a tvorby nekompletní,“ říká historička Michaela Košťálová.