Po roce ho tu konečně máme zas! Čas prázdnin, dovolených, slunce, koupání, zmrzliny i bláznivých dobrodružství…

Také se vám někdy zdá, že léto vlastně dokáže zázraky? Rozhodně souhlasíme s vámi! Některých letních kouzel jste si možná už všimli, o jiných (zatím) netušíte.

Chlouba Paříže je větší

Víte, kolik přesně Eiffelovka měří? Samotná konstrukce dle oficiálních stránek 312 metrů, 330 metrů pak včetně antén.

Kdybyste se však rozhodli si to sami přeměřit, může vám to vyjít jinak. Zvlášť pokud si k návštěvě francouzské metropole vyberete některý z letních měsíců. Každé léto totiž Eiffelova věž o kousek vyroste!

Nejde o žádný vtip, ale o obyčejný fyzikální jev zvaný teplotní roztažnost. Zahříváním se roztahuje většina látek, přičemž konstrukce slavné železné dámy nabobtná o dobrých několik centimetrů (uvádí se 7 až 17 cm).

A to není všechno! Protože slunce vždy pálí jen na jednu ze čtyř stran věže, ta se celá ještě postupně naklání ke straně. Nemusíme se však bát, že spadne nebo naroste až do vesmíru. V zimě se materiál zase smršťuje a rozměry se vrátí zpět.

Kozy lezou po stromech

Na letní dovolené v jihozápadním Maroku si dejte dobrý pozor při procházce mezi košatými argániemi – aby na vás ze stromu neskočila koza!

V letních měsících (až do začátku podzimu) se to jimi ve větvích jen hemží. Co tu dělají? Doslova totiž milují žluté či zelené plody, které slouží jako obal vzácným arganovým ořechům.

Vylézt za pochoutkou třeba na 10 metrů vysoký strom pro ně není problém a díky svým kopytům se tu i celkem snadno udrží.

V ostatní roční doby buďte v klidu. Když na stromech už nic k snědku není, kozy zůstávají raději při zemi.

Kdy jít na důležitou zkoušku, kterou už tak dlouho odkládáte? Rozhodně v létě! Podle studie belgických vědců na univerzitě v Lytuchu totiž mozek v létě pracuje podstatně lépe než v jiná roční období!

Myslíte, že za to může jen více slunce? Vědci na něj mají podezření také, a proto se rozhodnou skupině 28 mladých dobrovolníků denní rytmus trochu nabourat.

Studenti jsou 2 dny zcela beze spánku, během dalších třech dnů pak jen při tlumeném světle plní řadu zapeklitých úkolů.

Experiment se opakuje několikrát v roce, přičemž nejlepších výsledků všichni dosáhnou v červnu nebo v červenci! Nejslabší paměť a kognitivní schopnosti se oproti tomu potvrdí v prosinci.

Co se s naším mozkem během roku přesně děje, vědci zatím zkoumají.

Padá nejvíce hvězd

Nebojte se, hvězdy z nebe samozřejmě spadnou nemohou, i dlouho po nás budou dál putovat vesmírem. Ony svítící padající objekty jsou jen meteorické roje, tedy zbytky nějakého rozpadlého tělesa, které se každý rok z našeho pohledu dostanou před Slunce. A to nám pak připraví efektní povídanou!

V tomto smyslu hvězdy padají celý rok, nejjasnější však bývají letní Perseidy neboli také Slzy svatého Vavřince, které jsou pozůstatkem po kometě Swift-Tuttle.

Letos se maximum „padajících hvězd“ očekává v noci z 12. na 13. srpna. A protože Měsíc bude zrovna téměř v novu a nebude nás rušit, mohlo by to stát za to!

Pokud vyjde počasí, zahlédnete i 50 až 80 svítících meteorů za hodinu.

Velryby se svlékají

V létě nejraději svlékáme, co se dá, a nejsme samy. Svlékají se dokonce i velryby, ovšem z jiného důvodu, než že by jim bylo horko. Potřebují shodit starou obnošenou kůži, aby ji mohla nahradit nová!

Dokonale tento letní striptýz předvádějí velryby grónské, které se vždy předtím shromáždí u severovýchodního pobřeží Kanady a vplují odtud do zálivu u Baffinova ostrova.

Zdržují se v hloubce jen asi 8 metrů, což je pro velryby velmi málo – ony tu však neplavou to, ale otírají se o skály, jako by je něco svědilo a potřebovaly se podrbat.

Musí se tak zbavit po dlouhých pásech celé staré kůže, aby stihly dostat nový kabát ještě do podzimu.

Narodí se nejvíc miminek

Nejvíce narozeninových oslav je v září, protože děti jsou nejčastěji počaty během kouzelné vánoční pohody. Takto se to říká už dávno, ovšem ve skutečnosti je to nejspíš trochu jinak.

Statistiky ukazují největší nápor v porodnicích spíš v červenci nebo srpnu. Jak si to odborníci vysvětlují? Většinou evolucí!

Každý živočich má svou vhodnou dobu páření podle toho, za jak dlouho se pak mládě narodí. A lidé tak nejsnáze počnou potomka na podzim – narodí se poté v létě, kdy byl vždy všude dostatek potravy.

Šťastná letní čísla však vedle sebe mají i ty smutnější – každoročně je právě v první polovině léta spácháno nejvíce sebevražd.

Světlušky svítí

Vydali jste se o letní noci na procházku do lesa? Poletující světélka vás tu nejspíš nevyděsí – dobře víte, že jsou to světlušky!

Jejich zadečky fungují jako baterky, díky chemickým látkám luciferinu a luciferáze a jejich reakci s kyslíkem. A především v červnu a v červenci září nejvíce!

Drobným broučkům však nejde o to, aby si posvítili na cestu – lákají tak potenciální partnery k páření. Samci svítí při letu, nelétající samičky pak v trávě, aby si jich samci všimli. Po páření naklade světluška na zemi vajíčka a za pár dnů bohužel zemře. Malé následnice vám pak ale budou letní noci osvětlovat dál.

Nejčastěji je jejich světlo zelenkavé, exotické druhy světlušek světélkují i bíle či modře.

Duha (někdy) hoří

Po letním dešti se objeví na nebi krásná duha, Ale pozor, proč ta duha hoří? Právě jste svědky vzácného halového jevu, který může nastat jen při souhře několika okolností.

Slunce musí svítit na mrak typu cirrus (jemné průsvitné obláčky ve velkých výškách), ve kterém se zrovna nacházejí ploché ledové krystalky ve tvaru šestiúhelníků.

Když není velký vítr, krystalky jen tak pozvolna levitují a fungují jako optické hranoly, na nichž se láme světlo.

Slunce (anebo Měsíc) se zároveň musí nacházet výš než 58° nad obzorem (to se u nás stane pouze v létě), aby prošel paprsek světla horní plochou hranolu a zlomený pak vyšel boční stěnou ven.

Rozlámané světlo nakonec složí ohnivou duhu, podle tvaru oblaku s různě střapatými plameny. Ovšem tedy za splnění i poslední podmínky – nenacházíte se severněji nebo jižněji než 55 stupňů zemské šířky.

Záříme štěstím!

Míváte lepší náladu v létě, nebo v zimě? Většina lidí se shodne na první možnosti, a rozhodně to není jen dovolenou či větší porcí zmrzliny!

Může za to samozřejmě slunce, které pomáhá našemu tělu produkovat vitamín D. Ten pak zvyšuje produkci serotoninu, tzv. hormonu štěstí, který nás chrání i před únavou a úzkostnými stavy.

Díky paprskům dopadajícím na naši kůži ale také tkáně dokážou lépe využívat kyslík. Tělem se tak rozproudí i více hormonu melatoninu, který má zas blahý vliv na náš spánek.

Proto se do letního prosluněného dne probouzíme veselejší a plní života!