Falzum a jeho výskyt se vine dějinami jeho červená nit. První vlaštovkou v objevování falz byl italský humanista Lorenzo Valla (1405/1407–1457).

Už v roce 1440 dokázal, že Konstantinova donace údajně z počátku 4. století, na níž středověká církev zakládala svoji světskou moc, je obyčejný padělek. Máme ale i méně známé šikuly.

Soud v hornouherské Sväté Mare na Liptově v roce 1390 odsuzuje k trestu smrti upálením schopného padělatele, liptovského zemana Jána Literáta z Madočian (†1390). Literátovi nezbylo než pod tíhou důkazů přiznat svoje hříchy.

V Madočianech totiž soudci našli všechny předměty doličné, nejenom stohy padělaných listin, ale i potřeby k jejich výrobě včetně falešných královských a církevních pečetí.

Padělatel patří na hranici

Dokonalostí padělků překvapili soudci i uherského krále Zikmunda Lucemburského (1368–1437), kterému díla pro zajímavost ukázali. Padělání listin se ve středověku stalo jedním z nejtěžších zločinů, proto Literát skončil na hranici.

Chtěl přilepšit moravské historii

Mezi schopné padělatele se zapsal také český archivář a historik Antonín Boček (1802–1847). Roku 1839 se stává moravským zemským archivářem a shromažďuje písemné dokumenty k moravským dějinám.

Horlivé vlastenectví a snaha doplnit chybějící nebo neexistující prameny ho přivádějí k falšování. Do svého nejznámějšího díla, takzvaného Moravského diplomatáře obsahujícího středověké moravské listiny, proto zařadí i několik vlastních padělků