Jákob, jeden z praotců izraelského lidu, má vizi. Ze země vede vysoký žebřík, po němž se vydává směr nebe. Andělé si jej nevšímají, zato ale rozmlouvá se samotným Bohem. Ukazuje snad jeden z nejznámějších biblických výjevů, že se této cti může dostat i nám? Existuje Jákobův žebřík?
„I viděl ve snách, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe. A andělé Boží vstupovali a sestupovali po něm,“ líčí první Mojžíšova kniha nevídanou podívanou ve snu Jákoba. Ten stoupá výš a výš, až na něj promluví Hospodin.
To, co praví, Jákobovým uším lahodí. Bůh slibuje, že dá Jákobovi a jeho potomstvu celou izraelskou zemi, a že: „jeho sémě bude po světě jako prachu zemského“.
Žebřík se tak na základě několika málo zmínek v Bibli stává bleskorychle předmětem zkoumání a vznikají rozmanité teorie, jaký je jeho skutečný význam a kde ho najdeme.
Spojnice země s nebesy
Tou nejrozšířenější a možná nejlogičtější je, že žebřík reprezentuje spojení mezi nebem a zemí. To není nic neobvyklého, mytologie napříč světem s tímto motivem hojně pracují, onou spojnicí země a nebe je například v řecké mytologii bohyně Iris.
Zejména Izraelci ale prosazují druhý výklad. Žebřík prý stával na hranici země Izraele a zbytku světa! Jákobovi strážní andělé na něm poté, až splní své poslání, vystoupají zpátky na nebe.
Žebřík tak dlouhý, že by dosahoval až do nebe, ale dodnes nikdo nespatřil. Proto není divu, že nejbláznivější teorie mluví o andělech jako o mimozemšťanech – žebřík by tak pak byl jen eskalátor vedoucí z jejich lodě.
Stále vpřed a výš!
Někteří vykladači Písma ale nabízejí historické vysvětlení. Žebřík nepředstavuje nic jiného než samu historii lidstva. Každý jeden krok po žebříku symbolizuje úroveň království, které právě vládne světu.
Stoupá tak lidstvo stále výš a výš a tím je pozemské království dokonalejší? Vyvíjíme se lineárně kupředu a už není cesty zpět?
Myšlenky historického determinismu jsou nebezpečné, mnohokrát sklouzly k uctívání fanatických ideologií, jež měly na svědomí i lidské životy. Skutečně by Bible hlásala podobnou myšlenku? A na jakém stupínku biblického žebříku stojí dnešní civilizace?
Cesta k dokonalosti
Mystický výklad žebříku nabízí snad nejvíc interpretací. Jednotlivé stupínky jsou prý prostředkem k dosažení „duchovní nadmořské výšky“.
Té můžeme i my dosáhnout na základě svých vlastních činností, existuje ale i druhá skupina lidí, kteří mají přístup k nebi automatický, ustanovil to totiž Bůh. A koho vybírá? Kromě Mojžíše třeba proroka Eliáše!
Církevní učitel Jan Zlatoústý (asi 347–407) nabízí vysvětlení: „Zdá se mi, že žebřík znamená vizi postupného vystupování skrze ctnost, umožňuje nám stoupat ze země do nebe, neužívat ale hmotné kroky, spíše stoupat skrze nápravu svého chování.“
Padlé říše
Mnoho učenců a „biblických turistů“ je přesvědčeno, že vědí, odkud bájný žebřík stoupal. Má jít o izraelskou osadu Beit El severně od Jeruzaléma, kde Jákob měl ono vidění. Andělé, kteří v jeho vizi vystupují, nejenže stoupají vzhůru, ale i padají!
Padající andělé prý představují říše, které židovský národ postupně zotročují. Jeden anděl padá za Babylonii, jeden za Persii, další za Řecko. Dalšího anděla chce Bůh sesadit záhy, jde o Řím. Nezavání už však tento výklad Jákobova snu až přehnaným patriotismem?
