Války, jejichž příčinou je odlišná barva kůže, považují mnozí lidé za novodobou záležitost. Skutečnost je úplně jiná, což potvrdily i výzkumy z let minulých.

Bojovalo se už v době kamenné, k jednomu velkému konfliktu tehdy došlo na území dnešní saharské pouště.

Není vyloučeno, že boje v neolitu měly rasové příčiny. Mohlo jít dokonce o první velkou válku v dějinách, tedy alespoň takovou, o které máme zachovalé svědectví.

Už v roce 1964 odhalil Fred Wendorf, americký archeolog z Harvardské univerzity, na severu Súdánu na východním břehu řeky Nil těla celkem 59 předchůdců dnešního člověka.

Kosti obsahuji stopy ran

Dochované ostatky jsou staré přibližně 13 tisíc let. Umístěny byly v pohřebišti Džebel Sahábá. Kostry intenzivně zkoumal tým antropologů a archeologů z Francie, Velké Británie a USA a v červenci 2014 ohlásil zajímavé výsledky.

Zjistil, že se na ostatcích vyskytují stopy po ranách způsobených zřejmě kamennými šipkami.

Boje mezi původními obyvateli a nováčky

Vědci z týmu si proto myslí, že jde o důkaz většího válečného konfliktu, který navíc mohl mít rasový původ.

Na severu Súdánu se totiž často odehrávaly boje mezi původním subsaharským obyvatelstvem a skupinami žijícími na severu Afriky a na celém pobřeží Středozemního moře. Dalším možným důvodem ale mohl být nedostatek vody.